Cvičení 10:
Kmen Chelicerata
Třída
Arachnida -
pavoukovci
Řád Araneae -
pavouci
Z našeho území je známo téměř 1000 druhů pavouků. Do
podřádu Orthognatha patří jen tři
druhy rodu Atypus (sklípkánek), které
obývající suché až xerotermní stanoviště. Všichni ostatní pavouci patří do
podřádu Labidognatha. Mezi významné
systematické znaky patří počet a umístění očí.
Araneus
Rod Araneus je
významným rodem čeledi křižákovitých (Araneidae), do které patří u nás asi 50
druhů nápadných velkým rozdílem ve velikosti hlavohrudi a zadečku. Všichni
vytváří veliké a dvourozměrné kolové sítě. Nejznámnější je A. diadematus (křižák obecný) s typickou světlou kresbou na
zadečku. Velkým a hojným druhem je A.
quadratus (k. čtyřskvrnný), který
má zbarvení zadečku žlutavé, šedozelené až červenohnědé. Je rozšířen zejména na
vlhkých lukách.
Tělo pavouka se skládá z nevelké hlavohrudi
(prosoma, cephalothorax,), která nese šest párů končetin, a ze zadečku
(opisthosoma, abdomen). Hlavohruď je na zadeček napojena tenkou stopkou
(petiolus), která odpovídá 7. článku těla. Hlavohruď je kryta silnou kutikulou.
V její zadní polovině je prohlubeň, tzv. thorakální jamka, ze které vede dozadu
několik drobných brázd. Jsou to místa (tzv. apodemy), na kterých jsou upnuty
svaly vedoucí k savému žaludku a k nohám. Na přední straně hlavohrudi jsou
čtyři páry jednoduchých očí (u některých skupin našich pavouků jsou však jen
tři páry oči). Na břišní straně těla je zřetelný štít (sternum), ležící mezi
základními články noh. Štít má pětiúhelníkovitý obrys a vpředu před ním leží
menší destička, dolní pysk (labium).
Charakteristickým znakem klepítkatců je utváření
končetin. První pár přívěsků tvoří chelicery, které svojí funkcí připomínají
kusadla hmyzu. Chelicery jsou dvoučlánkové, v klidu jsou obráceny dolů. Jejich
druhý článek je přiložen k článku prvnímu v místech, kde je několik drobných
zoubků. Na druhém článku je vyústění jedové žlázy. Při usmrcování kořisti
pavouk rozevírá první články od sebe a druhé, srpovité články směřují dopředu.
V klidu jsou základní články sklopeny k zemi a drápky směřují proti sobě
(labidognátní typ chelicer). Druhý párem končetin jsou makadla (pedipalpy).
Makadla (pedipalpy) mají o článek méně než kráčivé končetiny (chybí metatarsus)
a navíc je na nich zvláštním způsobem rozšířen článek kyčelní (gnathokoxa).
Gnathokoxa je bohatě ochlupena a spolu s chloupky svrchního a spodního pysku
vytváří filtr a podporuje nasávání ztekucených tkání mimotělně natrávené
kořisti. Pedipalpy u samců mají koncový článek nápadně zvětšen. Je složen ze
dvou hlavních částí: miskovitého cymbia a vlastního kopulačního orgánu,
uloženého v cymbiu. Kopulační orgán má tvar váčku (bulbus). Součástí samčího
kopulačního ústrojí jsou též výběžky (apofýzy) umístěné na ostatních článcích
makadla.
Ostatní končetiny jsou rozdílně diferencovány. Zadní
dva páry nohou jsou relativně nejpůvodnější. Jsou složeny ze sedmi článků:
kyčle (coxa), příkyčlí (trochanter), stehna (femur), kolena (patella), holeně
(tibia), nártu (metatarsus), chodidla (tarsus) a drápků. Přední dva páry nohou
mají kloubovitě připevněny ostny, které se vztyčují až při vzrušení pavouka.
Zadeček má okrouhle elipsovitý tvar. Samice mají
zadeček větší než samci. U zadečku samic jsou na břišní straně viditelné vnější
kopulační orgány, tzv. epigyne, ze kterých se táhne epigastrální rýha. Na jejím
konci jsou stigmata vedoucí k plicním vakům. Pod základní chitinovou destičkou
jsou umístěny semenné schránky (receptacula seminis). U samečků je vývod
pohlavních orgánů jednoduchý. Vzadu na zadečku jsou umístěny snovací bradavky,
před nimiž je nepárové stigma vedoucí k trachejím. První a druhý pár snovacích
bradavek se skládá ze dvou částí. Mezi prvým párem bradavek je drobný špičatý
útvar (kolulus). Na snovacích bradavkách jsou drobné výběžky, které vedou ke
snovacím žlázám uvnitř zadečku. Za bradavkami směrem k hřbetní straně je řitní
otvor.
Tělní orgány jsou pozorovatelné na podélném řezu. Na
hlavohrudi je zřetelný jícen, který má žlutohnědé zbarvení. Ostře kontrastuje s
bělavou tkání centrální nervové soustavy, dělené na část nadjícnovou a
podjícnovou. Trávicí soustava je z větší části ektodermálního původu. Za savým
žaludkem se trávicí trubice větví v mohutné slepé výběžky, které se po stranách
žaludku obloukovitě stáčí nad nadjícnové ganglium. V zadečku je trávicí trubice
nepravidelného tvaru a větví se do četných slepých výběžků, které vyplňují
prostory mezi orgány zadečku. Před vyústěním trávicí trubice je na hřbetní
straně vakovitý výběžek (kloaka), jež obsahuje exkrementy bělavé barvy.
Vylučovací soustava je tvořena především nefrocyty.
Jsou to obří buňky o velikosti až 0,1 mm. Zachycují z hemolymfy škodlivé látky,
které po zneškodnění vrací do krevního oběhu. Jsou pouze v hlavohrudi, zejména
ve spodní části.
Cévní soustava je tvořena silnostěnným trubicovitým
srdcem, které leží v nezřetelné tenkostěnné dutině perikardu na hřbetní straně
zadečku. Srdce vybíhá vpřed v hlavovou tepnu (aorta). Hemolymfa je do srdce
nasávána dvěma páry štěrbinovitých ostií.
Nervová soustava je nezřetelná, s bělavou
nadjícnovou a podjícnovou zauzlinou v hlavohrudi.
Na řezu zadečkem samičky jsou viditelná vajíčka
uvnitř ovarií. Na břišní straně leží silně sklerotizovaná pohlavní destička
(epigyne), pod níž leží zásobní váčky (receptacula seminis). Váčky vyúsťují
nezávisle na vaječnících do epigastrické rýhy.
Na řezu hlavohrudí je zvláště nápadná silná
svalovina, která ovládá chelicery, pedipalpy, kráčivé končetiny, sací žaludek a
ovládá i pohyb zadečku. Spirálně uspořádaná svalovina kryje i mohutně vyvinutou
jedovou žlázu. Uvnitř zadečku je svalovina vyvinuta poměrně slabě.
Misumena
Jediný druh rodu M.
vatia (běžník kopretinový) je největším naším druhem čeledi běžníkovitých
(Thomisidae). Zástupci čeledi nevytváří sítě, kořisti se zmocňují skokem. Mají
nápadně dlouhé, do strany směřující (laterigrádní) nohy.
Tetragnatha a Metellina
Čeleď čelistnatkovitých (Tetragnathidae) je u nás
zastoupena zejména druhem T. extensa (čelistnatka
rákosní), který vytváří velké sítě, většinou vodorovné. Čelistnatky jsou
nápadné válcovitým zadečkem a velmi dlouhými a tenkými nohami. Vyskytuje se v
blízkosti vod. Jiným druhem čeledi je Metellina
segmentata s význačnou bílo-růžovou kresbou na zadečku a nápadně
otrněnými nohami.
Rod patří do čeledi skákavkovitých (Salticidae) Jsou
to drobní, tmavě zbarvení pavouci, kteří se kořisti zmocňuji skokem. Mají
nápadný pár velkých očí směřujících vpřed. Nevytváří sítě k lovu. Černočerně
pruhovaný zadeček má Salticus scaenicus (skákavka
pruhovaná).
Tegenaria
Rod patří do čeledi pokoutníkovitých (Tegenaridae),
pro které je charakteristická rozsáhlá vodorovná síť, na kterou navazuje
pavučinová rourka. V domácnostech je častý druh T. domestica (pokoutník domácí).
Rody Trochosa,
Pardosa, Pirata
Čeleď slíďákovitých (Trochosidae) zahrnuje pavouky,
kteří si nevytváří sítě, kořisti se zmocňují rychlým během. U nás žijí četné
druhy rodů Trochosa, Pirata a Pardosa.
Praktické
úkoly:
1. Nakreslete a popište celkovou stavbu těla pavouka
z dorzální i ventrální strany. Nakreslete umístění, počet a velikost očí.
Oddělte chelicery, pedipalpy a první pár kráčivých končetin, nakreslete je a
popište jejich stavbu. Použijte binokulární lupu.
2. Proveďte žiletkou podélný řez v ose těla na
podložním skle. Řez pozorujte binokulární lupou v Petriho misce (ponořený
v alkoholu). Určete a popište podle skutečnosti tělní orgány.
3. Seznamte se z různými zástupci řádu pavouků,
nakreslete rozmístění a vzájemnou velikost a počet očí a předložené druhy určete do úrovni čeledi
(rodu).
Doporučená
literatura:
Baum,
J., Buchar, J. (1973): V říši pavouků. – SPN. Praha.
Buchar,
J., Kůrka. A. (1998): Naši pavouci. – Academia. Praha.
Buchar,
J. a kol. (1983): Práce ze zoologie. – SPN. Praha.
Buchar,
J. a kol. (1995): Klíč k určování bezobratlých. – Scientia. Praha
Daniel,
M., Černý, V. (1971): Klíč zvířeny ČSSR. Díl IV. – Nakl. ČSAV. Praha.
Kunst,
M. a kol. (1954): Zoologické praktikum. – Nakl. ČSAV. Praha.