Sprašové hlíny v Plzni

Chceme-li se blíže seznámit se sprašovými hlínami v blízkém okolí Plzně, je v současnosti možné se vypravit na čtyři místa, kde byly v nedávné minulosti odkryty nebo jejich odkryvy jsou doposud přístupné.

Sprašové hlíny na Plzeňsku jsou okrově až hnědočerveně zbarvené sedimenty, které vznikaly ukládádním prachu a jemného písku neseného větrem na závětrných, většinou k jihu. a východu obrácených svazích. Spolu s tím se však uplatňovalo i gravitační sklouzávání hrubšího materiálu (větších zrnek písku a menších kamínků) dešťovým ronem a půdotokem (soliflukcí) z mírných svahů. V porovnání se sprašemi jsou sprašové hlíny chudé na uhličitan vápenatý. Proto se v nich nevyskytují vápnité konkrece (tzv. sprašové cicváry) ani bělavé skvrny a krusty běžné v klasických sprašových oblastech na našem území (např. v Polabí, v okolí Prahy, na jižní Moravě). Mocnost sprašových hlín dosahuje 2-4 metry. V minulosti byly na četných místech těženy jako cihlářská surovina.

Ve sprašových hlinách na Plzeňsku byla fauna plžů charakteristických pro glaciály nalezena jen velmi vzácně. Jejich ulity naopak patří k častým fosiliím v typických sprašových oblastech, zejména v okolí Prahy, Brna, Olomouce, Mikulova aj.

Prvním místem, kde jsou dosud sprašové hlíny odkryty, je drobný výchoz za bývalou cihelnou na Košutce, pod svahem jižně od parkoviště a areálu prodejního centra. Ještě lépe byly sprašové hlíny, v mocnosti asi 4 m, odkryty na severním okraji parkoviště stejného areálu (A) (49°46´26,1´´N; 13°21´33,7´´E). Je zde dokonce okryto i jejich podloží, budované arkózami a prachovci karbonského nýřanského souvrství. Jílovcové vložky karbonských usazenin jsou silně rozpadavé a ve své svrhní části provířené kryoturbací. Nad nimi ležící kvarterní sprašové hlíny jsou drolivé, snadno rozplavitelné dešťovými srážkami, které v nich hloubí ronové rýhy. Na Košutce byly ve sprašových hlinách nalezeny i kosterní pozůstatky některých charakteristických savců ledových dob – mamuta, nosorožce a koně.

Druhým místem s odryvem sprašových hlin je areál bývalé cihelny v Plzni – Černicích (B) (49°41´37,4´´N; 13°25´25,3´´E). Dostaneme se k němu snadno ze zastávky trolejbusu č. 13. Na západní straně svahu bývalého odklizu vystupují jílovité písky a štěrky říční terasy z nejvyšších třetihor (z konce pliocénu), které jsou oxyhydráty Fe nápadně rudohnědě probarvené. Štěrkopísky jsou překryté pleistocenními sprašovými hlinami. Hlíny tvoří několik metrů vysokou svislou stěnou dosud zachovalou v sz. stěně odklizu. Hlíny jsou nápadné světle okrovou barvou, drolivým rozpadem podél svislých plošek a drobnými limonitickými krustami v dutinách po koříncích rostlin. Sprašové hlíny lze v Černicích zastihnout na mnoha místech. Rozsáhlá návěj se rozkládá mezi Valíkem a státní silnicí na Nepomuk. V tomto území byly návěje těženy na několika místech pro cihlářské účely. V současné době bývají občas odkryty jen krátkodobě při stavebních pracích.

Dalším vynikajícím odkryvem dnes však bohužel nepřístupným, byl dálniční zářez u Černic (C) (49°41´0,5´´N; 13°25´20,5´´E). Zde byly sprašová hlíny o mocnosti 4-6 metrů, ve kterých byly rozlišitelné dvě jednotky. Starší hlíny byly o něco červenější a od mladších sprašových hlín byly odděleny slabým hnědým horizontem. Jeho přítomnost zřejmě reprezentuje období interglaciálu, za kterého se v krajině vytvořil souvislý lesní porost. Vzniklé odlišně zbarvené lesní půdy na sprašových hlinách byly návějemi spraší na počátku následujícího glaciálu zachovány jako nenápadný hnědý horizont. Poloha starších sprašových hlin leží na hluboce zvětralých a vybělených proterozoických břidlicích, jak bylo patrno na konci zářezu směrem k dnešním dálničním tunelům pod Valíkem.

Čtvrtým místem, na kterém je možné vidět několik metrů vysokou stěnu stejných sprašových hlin, je areál střelnice na jz. okraji Starého Plzence, při silnici ze Starého Plzence do Štěnovic (D) (49°41´32,3´´N; 13°26´59,8´´E).