Terciér u Ejpovic

Terciérní sedimenty v okolí Plzně mají reliktní ostrůvkovité rozšíření. Jedním z jejich odkryvů byl donedávna i lom na keramické suroviny v Kyšicích. Dnes je odkliz bohužel zavezený a terciérní jíly nejsou přístupné.

Ze železniční zastávky Ejpovice vyjdeme do vsi a hned za domem č.183 se dáme cestou vpravo. Asi po 0,5 km na konci zahrádkové kolonie zatočíme za mostkem přes potok doleva na cestu, která nás zanedlouho dovede k okraji původního velikého odklizu.

V rozsáhlém a hlubokém povrchovém lomu byly těženy šedé jíly pravděpodobně oligocénního nebo spodnomiocénního stáří. Ložisko, nazývané „Kyšice“, je mocné více než 60 m (vrtem byla báze zjištěna v hloubce až 64,7 m pod povrchem) a představuje vůbec nejmocnější uloženiny třetihor na Plzeňsku. Jejich plošný rozsah je malý, k jihu zasahují pod bývalou státní silnici do prostoru mezi dálničním přivaděčem a silnicí od něj k Ejpovicím. Na severu se jejich omezení dáno železniční tratí. Podloží terciéru tvoří hluboce zvětralé horniny proterozoika, spodního ordoviku a karbonu, které bývají odbarveny a deferitizovány. V plastických jílech, ve které byly podložní horniny místy pozměněny, byla dokonce nalezena fauna dokládající ordovické stáří.

Při bázi terciérního sledu převládají jílovité štěrky a písky o mocnosti 3-11 m, ve svrchní polovině nabývají na mocnosti aleuropelity se dvěma polohami uhelných jílovců: Jedna z poloh bývala občasně odkryta v jižní části odklizu. V jílovitých píscích se vyskytují velké čočky materiálu druhotně stmeleného limonitem, tzv. železivce. Ojediněle v nich byly nalezeny otisky listů u nedalekých Rokycan. V jílovci je možno nalézt zbytky karbonizovaných dřev, tzv. lignitů (kusy kmenů, větví, pařezy), podložní písčité jíly jsou prorostlé kořeny. V nadloží jílu jsou opět hrubě písčité sedimenty. Za pozornost stojí slabé zpevnění usazenin a jejich plasticita – ta způsobovala vznik plošných i menších proudových sesuvů ve svazích odklizu.

Palynologický výzkum prokázal poměrně bohatou asociaci pylů z nichž převládají rostliny pobřežní vegetace (Nyssa, Liquidambar, Alnus, Cupresus). Přítomny jsou také pyly vegetace suchomilnější s rody Symplocos, Engelhardtia, Platycarya, Laurus aj. Stáří dopovídá svrchnímu oligocénu a spodnímu miocénu. V některých částech byl zjištěn vysoký podíl spór kapradin.

Terciérní sedimenty jsou v jižní části odklizu zakryty mohutnými kvartérními sutěmi o mocnosti až 20 m, z velkými kameny a bloky buližníku, které byly soliflukcí sneseny v pleistocénním období z jižně ležícího vrchu Pohodnice. Celá pánvička intenzivně zaklesávala, takže dnešní báze terciéru je dokonce pod úrovní toku Klabavy. V lomu byly těženy kaolinické jíly, naspodu málo plastické, vhodné pro výrobu kanalizační kameniny, dlaždic a šamotu.

Menší dnes rovněž zaniklé relikty terciérních štěrků byly těženy v mělkých pískovnách u Klabavy nad silnicí k Litohlavům. Terciérní stěrky jsou známy i z menšího výskytu severně od hřbitova v Rokycanech a byly výborně odkryty v zářezu silnice k Litohlavům na křižovatce s dálnicí. Zde jsou výchozy červeně zbarvených štěrkopísků patrné ještě v současné době.