V průběhu
permu se mezihorské jezerní pánve na území Českého masívu stále více zanášejí klastickými uloženinami z
erodovaného variského horstva a povrch se zorovnává.
Sedimentace v jezerech a řekách na našem území, s výjimkou nejsevernějšího
výběžku východních Čech, na konci permu končí. Příčinou je také postupná aridizace klimatu, která vedla k vysýchání jezerních pánví.
Od počátku
mezozoika je povrch Českého masivu postupně denudován
a zarovnáván. Jihozápadní a severní okraje Českého masivu na území dnešního
Německa a Polska byly v triasu a juře omývány mělkým a teplým
epikontinentálním mořem. Východní a jižní okraji Českého masivu byl v triasu,
juře a ve spodní křídě pobřežím západního výběžku rozsáhlého oceánu Tethys. V období pozdní jury moře zasáhlo do Čech znovu.
Vznikl úzký průliv ve směru dnešního Labe, který byl na Moravě napojen na
tropický oceán Tethys. Průliv po krátké době zanikl a
Čechy byly opět jen souší. Centrální část masivu však zůstala po dlouhá období,
od permu do konce křídy a dále do současnosti jen souší.
Na počátku
svrchní křídy zasáhla nová významná mořská transgrese z Německa. Ve směru od
Drážďan došlo zaplavení jezerních pánví ve nížinách
severních, středních a východních Čech.
V severní části Českého masívu se po krátkém období jezerní a říční sedimentace
na počátku svrchní křídy, asi před 100 mil. lety (v období cenomanu),
vytvořilo mělké epikontinentální moře. Severní okraj moře tvořily ostrovy na
místě dnešních Krkonoš. Jižní a západní výběžky moře zasahovaly až na
Berounsko, Kladensko a Lounsko. Přesný rozsah moře neznáme, není však
pravděpodobné, že by zasahovalo až do západních Čech. V mořské pánvi se vytvořil sled
pískovců, jílovců a slínů, které jsou dodnes uložené prakticky vodorovně. Moře ustoupilo zpět již před koncem křídy a
Čechy se staly opět souší.
V křídě se
Český masív nacházel s teplém tropickém až
subtropickém klimatickém pásu. Je to dobře patrné z flóry, která je zachována v
jezerních sedimentech cenomanského stáří ve středních
a severovýchodních Čechách. Flóra obsahuje teplomilné prvky (stromovité
kapradiny, jinany, myrtovité a vavřínovité rostliny, subtropické jehličnany
aj.). Analýzy fosilní flóry ukazují, že zde rostly různé typy vegetace na
různých biotopech. Na mořském pobřeží existovaly porosty podobné dnešním
tropickým mangrovníkovým porostům. Porosty podél řek
měly ráz lužních lesů zatímco rostliny v lesích na
vyvýšených místech byly přizpůsobené sušším podmínkám.
Z mořských
usazenin české křídové pánve jsou známé bohaté fauny, tvořené převážně mlži,
plži, hlavonožci, mechovkami, ježovkami, ramenonožci a houbami. Hojné jsou
nálezy žraloků a vzácněji i pozůstatky ryb a mořských plazů. Raritní jsou
zbytky ptakoještěrů a dinosaurů, které dokladují, že i malá ostrovní plocha Českého masivu byly osídlena typickou druhohorní faunou.
Ve stejné době
se vytvořila jezerní pánev i na jihu Čech, na místě dnešní třeboňské a
českobudějovické pánve, odvodňovaná do jižního oceánu Tethys.