Exkurze v Klatovech

 

V Klatovech a blízké okolí je možno pozorovat vyvřelé horniny jižního konce středočeského plutonu. Středočeský pluton je rozsáhlé a složité magmatické těleso Českého masívu o rozloze přibližně 3200 km2. Většina jeho hornin je variského stáří i když jsou v něm zastoupeny i horniny starší. Od Říčan na SV zasahuje až do okolí Klatov,  kde jsou odkryty jeho nejtypičtější horniny, patřící do skupiny tzv. tonalitů. Exkurze v tzv. klatovském výběžku je  asi 2 km dlouhá.

Exkurze začneme v lomech při sv. okraji města. V opuštěných lomech za hřbitovem (A) (49°24´1,2´´N; 13°17´53,2´´ E) je  odkryt v několik metrů vysokých lomových stěnách granodiorit tzv. klatovského typu. Je to drobnozrnný biotitický granodiorit tmavošedé barvy s drobnými vyrostlicemi živce do 1 cm. V tomto tělese se objevují  tělesa  středně zrnitého biotitického granodioritu. Je poněkud světlejší (světle šedý)  a odlišuje se většími vyrostlicemi draselného živce, které mohou dosahovat až  2 cm. Vzácněji jsou v něm patrné drobné krystalky amfibolu. V hornině jsou četné xenolity biotitických rohovců a bazické pecky. V obou typech hornin se hojně objevují až 50 cm mocné žíly světlé žuly a aplitů. V lomových stěnách stojí  za povšimnutí  poměrně nepravidelná  balvanitá odlučnost granodioritu, s více či méně vodorovnými puklinami.  Zvětráváním se hornina se rozpadá na hrubý žulový písek, tzv. žulové eluvium. To je dobře patrné ve stěně za jezírkem blíže garáží.

Granodiority tvoří jz. výběžek (apofýzu) středočeského plutonu.  Výběžek   tvar k JZ se postupně zužujícího klínu, který odděluje proterozoické horniny Barrandienu na SZ od  moldanubika Šumavy na JV. Plášť apofýzy je výrazně kontaktně metamorfován.  Tvoří jej  kontaktní rohovce a rohovce, které v granodioritech bývají přítomny jako xenolity.

V apofýze je možno rozlišit několik typů  granitoidů. Nejstarší je klatovský granodiorit, velmi variabilní mineralogicky i texturně.  Hojně uzavírá útržky okolních hornin. Granodiorit protínají menší tělesa  hrubozrnné biotitické žuly, u které s předpokládá mladší stáří.

Z lomu projdeme okolo centra města na Kdyni. Za koncem města, kousek před odbočkou na Nýrsko, zahneme vpravo po cestě k výraznému zalesněnému pahorku  Hůrka

(498 m n. m.). Na sv. okraji je možno vidět kulovitě rozvětrávající klatovský granodiorit. Z této horniny je postaven sloup na podstavci v blízkosti vodojemu. Sloup je tvořen šedým granodioritem. Ve vyhlazené horní části sloupu je dobře patrný asi 10 cm velký xenolit hnědozeleného rohovce. Xenolit má zřetelný, asi 1 cm široký kontaktní lem z biotitu. 

Zajímavější je však těleso biotitického granitu, které tvoří vlastní vrchol Hůrky a jižní svahy pahorku (B) (49°23´37,9´N; 13°16´24,0´´E). Je protažené ve směru  V-Z, o délce asi 700 m a šířce asi 600 m. V jižní části je těleso porušeno zlomem. Hornina je hrubozrnná bělavě šedá biotitická žula, která zvětráváním nabývá okrovou barvu.  Biotitu je poměrně málo, jen do 5%, a ojedinělý je i muskovit.  Živce jsou zastoupeny kyselými plagioklasy a mikroklinem. Styk hornin je intruzívní. Mladší žula pronikla do klatovského granodioritu. Četné jsou drobné kalcitové žilky a na styku hornin jsou projevy drcení (mylonitizace). Granity můžeme pozorovat v zalesněném svahu nad vodojemem, kde byly těženy v malých lůmcích a dnes zaniklých pískovnách. Stejná hornina vystupuje na povrch i na sv.okraji Bezděkova a dvě menší protažená tělesa leží při severním okraji Klatov (Křesťanský vrch).

Jižně od Hůrky, za silnicí na Kdyni a podél silnice na Nýrsko (C) můžeme v suti na polích nalézt ukázky tzv. perlové ruly. Je to silně metamorfované hornina patřící moldanubiku Šumavy. Zde tvoří jednu z ker uzavřených ve větším tělese klatovského granodioritu.  Hornina je zřetelně  břidličnatá, silně rozpadavá. Střídají se v ní pásky  s větším či menším podílem živcových zrn (idioblastů). Základní hmota horniny je tvořena  z biotitu, muskovitu (do 1mm, patrný i makroskopicky) a křemene. Snadno větrá a jen vzácně tvoří výchozy. Větší stáří perlové ruly je zřejmé i z toho,že její uzavřeniny jsou časté v biotitických granodioritech na Hůrce.