Moře z Čech na konci kambria ustoupilo. K další
transgresi dochází na již počátku ordoviku. Nově vzniklá mořský pánev zde pak
existuje plynule až do konce středního devonu. V té době se Český masív
nacházel na asi 50° rovnoběžce na jižní polokouli a postupně se přesouval blíže
k rovníku do subtropického a
tropického pásu. Mapa světa vypadala zcela odlišně od dnešní. Na
jižní polokouli od rovníku k pólu se rozkládala obrovská pevnina Gondwana. V tropickém pásu podmínkách
ležel kontinent Laurentie. Menší kontinent Baltika ležel v subtropickém pásu. Kromě těchto velkých
kontinentů v průběhu ordovické periody existovaly i menší kontinenty mezi Gondwanou a Laurentií.
Dnešní severozápadní Evropa byla součástí kontinentu
Avalonie. Střední a jjihozápadní
Evropa ležela při složitě členěném severním okraji Gondwany.
Oblast budoucího Českého masívu tvořila severní výspu Gondwany,
považovanou pro své odlišnosti za samostatný "mikrokontinent"
nazývaný Perunika. V průběhu ordoviku a zejména na
jeho konci se oddálené kontinenty přibližovaly a některé se střetly za vzniku
horských pásem. Touto kolizí, tzv. kaledonským vrásněním, vznikly
kaledonské pohoří ve Skotsku a Norsku. V Čechách se to
však nijak neprojevilo.
Perunika postupně putovala k severu do teplejších oblastí nižších zeměpisných
šířek, avšak mohutné zalednění ve svrchním ordoviku postihlo i nižší zeměpisné
šířky a tedy i Peruniku. Proto poměrně chladnovodní ráz faun Peruniky je
ještě zdůrazněn doklady o přítomnosti ledovců na konci ordoviku i z našeho
území.
Ordovik je ze středních Čech znám zejména z Barrandienu. V pánvi, která měla charakter úzkého avšak
hlubokého příkopu mezi Brandýsem nad Labem a Plzní se v ordoviku uložil až 2 až
Transgrese začala nedlouho po začátku ordovické
periody. Zpočátku se střídají klastické sedimenty různé zrnitosti. Při okrajích
pánve se usazovaly hrubě úlomkovité sedimenty: slepence a droby. Ve vyšším
ordoviku se ukládaly i dobře tříděné křemenné pískovce, které reprezentují
prostředí rozsáhlých přílivo-odlivových plošin.
Vzácněji vznikají, při pozastaveném přínosu zvětralin se souše, i chemogenní sedimenty: silicity a oolitické ferolity. V
hlubší ose pánve se ukládaly sedimenty jemnozrnnější: prachovce a jílovité
břidlice. Kolísání mořské hladiny vedlo k několikerému opakování facií ve
vrstevním sledu nad sebou. Pozoruhodnými sedimenty českého ordoviku jsou
sedimentární železné rudy, často s nápadnou oolitickou strukturou. Vznikaly v
mělkovodním až lagunárním mořském prostředí v blízkosti původního břehu nebo na
svazích vystupujících elevací mořského dna. Rudy vytváří čočkovitá tělesa, v
minulosti dobývaná na mnoha místech (Zdice, Nučice, Krušná Hora, Ejpovice aj.).
V minulosti byly těženy na Rokycansku četná menší
lože železných rud, jejichž vznik je spojen s vulkanickou činností.
V průběhu vyšší části spodního a ve středním
ordoviku byla pánev kose, ve směru SV-JZ, přeťata vulkanickým komárovským komplexem. Zlomové linie umožnily výstup
čedičového magmatu, jehož výlevy na probíhaly mořském
dně, vzácněji snad i nad hladinou. Mořskými proudy byl vulkanický popel a prach
rozplavován podél břehů pánve a vytvořil sledy tufových hornin.
Ordovik je obdobím, ve kterém došlo k obrovské
diverzifikaci života v moří. Hovoříme o diverzifikaci tvz. paleozoické evoluční fauny. O životě na souši nemáme
doklady, můžeme však předpokládat prosty mechového charakteru na zamokřených
místech. Naproti tomu v moři dochází k obrovskému rozvoji bezobratlých. Prvého
maxima rozvoje dosahují loděnkovití hlavonožci i
další skupiny měkkýšů. Trilobiti dosahují vrcholu rozvoje s mnoha morfologicky
vyhraněnými skupinami. Většina trilobitů je bentosních, objevují se však formy
planktonní, díky životu v temnotě větších hloubek v oceánu s mimořádně velkýma
očima, tzv. cyklopygidní trilobiti. Na dně se jako
bentos nejvíce rozvíjejí artikulátní ramenonožci,
zejména orthidní a strofomenidní.
Významnou skupinou se stávají mechovky (zejména ze skupiny Trepostomata), které spolu s
ramenonožci a jablovci tvoří hlavní složky živočišných bentosních společenstev.
Hojní zůstávají zástupci tzv. kambrických faun jakými
jsou hyoliti, kalcichordáti,
primitivní ostnokožci a lingulátní ramenonožci. Z
modernějších skupin prodělávají rozvoj lasturnatky, mlži, moderní skupiny
ostnokožců (hvězdice, hadice) a objevují se i první zástupci obratlovců. Pro
stratigrafii jsou významní planktonní graptoliti i na dně žijící dendroidi. V
teplých mořích vznikají i první útesy, budované mechovkami, vápnitými řasami a
ostnokožci.
Fauny v Čechách jsou součástí chladnovodních
faun tzv. mediteránní provincie v jižní cirkumpolární oblasti. I to je
příčinou, proč z od nás nejsou známé vápence ani útesy, jinak velmi rozšířené v
ordovických sledech na jiných místech ve světě. Izolovanost faun podél okrajů
jednotlivých kontinentů a neschopnost překročit oceánické prostory zapříčinila
vysokou endemicitu mořských ordovických faun,
nejvyšší endemicitu ve vývoji života vůbec. Způsobuje
nesnáze při korelaci různých oblastí s ordovickými sedimenty a vedla k
ustanovení regionální stratigrafické stupnice pro pražskou pánev, lišící se od
standardní stupnice na britských ostrovech. Dnes již existuje mezinárodně
uznávaná a schválená stupnice celosvětová. Problémem je však její využití v
podmínkách pražská pánve a výzkum v této oblasti stále pokračuje.
V bližším okolí Plzně je spodní a střední ordovik
zachován v brachysynklinálním uzávěru pražské pánve mezi Rokycany a Starým Plzencem. Dále k východu leží řada pozoruhodných lokalit s
bohatými fosilními faunami. Vyšší souvrství ordoviku jsou známa až v okolí Zdic
a Berouna.
Sled ordovických sedimentů spočívá nesouhlasně
(diskordantně) na starších geologických celcích, buď svrchnoproterozoického
stáří nebo jednotkám tvořených usazeninami
středního kambria a vulkanitů svrchního
kambria. V průběhu variského vrásnění byl ordovický sled složitě zvrásněn a
silně postižen radiální poklesovou tektonikou.