Ordovik u Olešné a Zaječova
V okolí Olešné
a Zaječova se nachází některé významné lokality
spodního ordoviku. Jsou zde příznivě odkryty sedimenty třenického,
mílinského a spodní části klabavského
souvrství s typickými fosilními faunami. Mnohé lokality jsou proslavené
mineralogicky. Trase exkurze je asi
Z rozcestí v Olešné
se vydáme nejprve po silnici ke Komárovu. Hned za okrajem obce je vpravo od
silnice starý lom, dnes asi do výše dvou metrů zavezený odpadem
(A) (49°47´6,6´´N; 13°48´51,3´´E).
Lom je jednou z nejcennějších
lokalit českého spodního ordoviku. Vystupují zde silicity a červené prachovce mílinského souvrství a olešské
vrstvy, které zde reprezentují spodní část klabavského
souvrství. Vrstevní sled je silně tektonicky postižen. Vytváří zde asymetrickou
antiklinálu, s mírně ukloněným jv. křídlem avšak strmým až
svislým křídlem severozápadním.
V lomu je odkryto sz. křídlo antiklinály.
Proto zde
Vrátíme se do Olešné
a po silnici projdeme přes křižovatku a zahneme poněkud vlevo mezi domky ve
vsi. Po chvilce dojdeme k
menšímu rybníku ležícímu v mělkém údolí jižně od obce. Předeme po
jeho hrázi a po louce se přijdeme k malému lesíku ležícímu v lukách. Lesík leží
v úžlabině vzniklé hornickou činností. Při jeho severním okraji je doposud
otevřené ústí štoly (B) (49°46´13,9´´N;
13°48´39,1´´E).
důlního cechu Marie. Bylo zde těženo
asi
Od lesíka přejdeme k lesu vlevo a
podél jeho okraje dojdeme až na vrchol plochého návrší zvaného Mílina (C) (49°46´16,7´´N; 13°48´50,5´´E). Tento nevýrazný
vrch je významným paleontologickým nalezištěm českého spodního ordoviku. V řadě
menších lomů na jeho vrcholu je v antiklinálním ohybu odkryta nejvyšší část třenického souvrství, celá mocnost mílinského
souvrství a spodní část klabavského souvrství.
Lokalita je stratotypem mílinského
souvrství, které se podle vrchu jmenuje.
Třenické souvrství je vyvinuto jako minimálně
Třenické souvrství zkameněliny neobsahuje. V silicitech mílinského souvrství je možno nalézt fosilní faunu. Tvoří
ji jehlice křemitých hub a drobné misky lingulátních
ramenonožců rodů Leptembolon a Orbithele.
Bohatší fauny, s nápadným ramenonožcem rodu Jivinella incola a vzácnými trilobity jsou známy jen z tenké,
několik centimetrů mocné vložky, kterou zde objevil prof. Celda
Klouček ve dvacátých letech dvacátého století. Podstatně bohatší fauny s
trilobity jsou známy asi
Vrch Mílina je i významným nalezištěm
některých neobvyklých nerostů. Na puklinách
drob a silicitů jsou hojné radiálně paprsčité bezbarvé nebo bílé agregáty
fosforečnanu wavellitu, méně časté jsou
smolně lesklé, nazelenalé nebo čiré polokulovité agregátu variscitu. Vzácný je zlatožlutý kakoxen v tenkých kůrách na puklinách drob a hnědočerné povlaky
hydroxidů manganu. Modročerné povlaky a kůry s ledvinitým povrchem byly
dřívějšími autory uváděny jako minerál wad, moderní
revize však ukázaly, že patří minerálu lithioforitu.
V návrší se vrátíme na silnic a pokračujeme na Zaječov.
Vlevo před lesem se v ornici pole vzácně vyskytují konkrece uvolněné
z břidlic dobrotivského souvrství
(D) (49°46´10,9´´N; 13°49´6,5´´E).Vzácně
obsahuje ramenonožce Paterula circina a zbytky machaeritidů rodu Plumulites. Na
nejvyšším místě silnice, v krátkém úseku, ve kterém silnice prochází lesem, se
můžeme vpravo všimnout malého lomu v bílých křemenných pískovcích libeňského souvrství, tzv. řevnických křemencích (E) (49°46´7,1´´N; 13°49´5,6´´E).V
lůmcích zde byly těženy křemence pro stavební
účely. Fosilie zde bohužel neobsahují. Křemence tvoří podélný hřbet ve směru
JZ-SV vpravo od silnice, který reprezentuje jádro synklinály. Křemence můžeme znovu vidět ve zchátralých výchozech vlevo od
silnice (F) (49°45´58,5´´N; 13°49´44,2´´E). o asi
Vrátíme se na silnici a pokračujeme
vlevo na Zaječov. Zajímavostí je, že
v polích (dnes bohužel
přeměněných na pastviny) pod silnicí lze nalézt v ornici pestře, červeně nebo
žlutě zbarvené železité křemeny. Na křižovatce na začátku Zaječova
odbočíme vpravo na Těně a projdeme až k hrázi
rybníka, po které se dostaneme přes potok. Pod hrází rybníka jsou v břehu
potoka výchozy tektonicky postižených výchozů silicitů mílinského
souvrství (H) (49°45´44,4´´N; 13°50´2,1´´E), ve
kterých jsou velmi hojné jehlice křemitých hub. Pokud bychom se pustili po
proudu potoka níže, dostaneme se asi po
Vrátíme se k hrázi rybníka, přejdeme
původní koryto a dostaneme se po okraji lesa na mírně se svažující pole. Na
poli nad potokem a dalším poli za polní cestou lze vzácně nalézt acháty, které
vyvětrávají z kambrických vulkanitů ležících na vyvýšenině dále k jihu.
Jsme na místě zvaném Na Hrbku (I) (49°45´31,3´´N; 13°50´7,2´´E). Vlevo v cípu lesa
jsou četné jámy po zaniklém dolu Hrbek, haldy byly i na poli pod malým lesíkem
na vyvýšenině. Odtud byl popsán fosforečnan kakoxen,
vzácný zde nebyl ani beraunit, oba ze skupiny
vodnatých fosforečnanů. Dnes jsou haldy v lese zcela zarostlé a minerály zde
těžko najdeme. Mnohé další haldy byly
aplanovány, neboť ležely na místě dnešních polí. V dole byly těženy oolitické
železné rudy, které dodnes, společně s dalšími ukázkami usazených hornin klabavského souvrství, můžeme nalézt v ornici na polích.
Vyjdeme na polní cestu mezi poli a dáme se směrem k Zaječovu.
Okolo několika chat se dostaneme ke klášteru Svatá Dobrotivá. V zářezu cesty v
samotné blízkosti kláštera (J) (49°45´54,7´´N;
13°50´25,1´´E) opět vystupují rudohnědé silicity mílinského
souvrství. Patří stejnému strukturnímu pruhu silicitů jako na zastávce H, který
patří jižnímu křídlu zaječovské synklinály. Stejné
rudohnědé silicity
s nehojnými ramenonožci lze nalézt na původní Barrandově
lokalitě u školy, kam se dostaneme, když na křižovatce, ke které nás cesta od
kláštera přivede, zahneme vpravo a za můstkem přes potok vlevo. V malém lůmku, dnes částečně zavezeném (K)
(49°45´59,9´´N; 13°50´38,7´´E), vystupují celistvé rudohnědé silicity mílinského souvrství. Lůmek je s
velkou pravděpodobností lokalitou, ze které pochází materiál některých druhů
popsaných J. Barrandem a u kterých
je uvedeno jako naleziště „St. Benigna“. Je proto škoda, že je částečně zavezený a
chátrá. Vpravo od lůmku můžeme nalézt slepence, které
tvoří bazální polohy tohoto souvrství.
Slepence jsou mocné jen několik metrů a leží na kambrických vulkanitech;
třenické souvrství na tomto místě chybí. Vlevo, výše
podél cesty jsou menší výchozy prachovců spodní části
klabavského souvrství, vyvinutých ve facii tzv. olešských vrstev. Tvoří přímé nadloží silicitů stejně jako
na předchozích lokalitách.
Vrátíme se na silnici a pokračujeme k
velkému kamenolomu (L) (49°45´53´´N; 13°50´51´´E), Ve
čtyřech etážích lomu jsou těženy vulkanické horniny, které patří vulkanickému
strašickému komplexu. Tento vulkanický komplex, stejně jako severnější komplex
křivoklátsko-rokycanský je svrchnokambrického stáří a
vznikl výlevem láv na souši. Na rozdíl od komplexu křivoklátsko-rokycanského
však má komplex strašický horniny bazičtější, které
odpovídají albitickým až bazaltoidním andezitům a bazaltům.
Celkově je však strašický komplex nepříznivě odkryt a zdejší lom je jeho
nejlepších odkryvem. V lomu se můžeme setkat jednak z masivními
horninami, v horních patrech jsou i polohy s mandlovcovitou texturou
láv, které svědčí o vysokém obsahu těkavých složek v lávě. Ve středu lomu
probíhá několik metrů mocná poloha zelenavých a červenohnědě zbarvených tufů,
často gradačně zvrstvených. Dokládají explozívní a subaerický
charakter vulkanismu. V puklinách a dutinách andezitů je možno nalézt krystalky
kalcitu, jaspisové výplně, v polohách s mandlovcovou texturou lze nalézt i
menší našedlé acháty. Většina hornin, zejména pak tufové polohy, jsou silně
proniklé hematitem.
Z lomu se vrátíme ke škole v Zaječově a po cestě do svahu dojdeme po
Popojdeme po poli dále k východu k
malému lesíku na jeho okraji. Na konci
pole pod svahem
vystupují rudy šáreckého stáří, které zde tvoří polohu v tufech komárovského komplexu (N) (49°46´10,5´´N; 13°51´45,5´´E).
Byly zde těženy několika štolami, které byly zastiženy hlubokými výkopy při
melioračních pracích počátkem osmdesátých let 20. století. Výchozy tufů jsou
patrné v korytu potoka asi
Po okraji lesíka a louce se po dalších
Po cestě se vrátíme do osady Horní Kváň a po silnici se dostaneme zpět do Zaječova
na autobus.