Po ukončení kadomského
vrásnění a metamorfóze na konci prekambria se centrální část Českého masivu
stala souší. Horniny svrchního proterozoika byly vystaveny zvětrávání a
denudaci. V tektonicky založených depresích mezi pásy kadomského
horstva se vytvořily podhorské planiny, říční plošiny a pánve s občasnými
jezery, do kterých byl snášen materiál z okolního horstva. Horstvo bez vegetace
podléhalo rychlé erozi, a proto uloženiny kambrického stáří mají velké mocnosti
a pestré složení. Původní plošný rozsah pánví neznáme: V současné době jsou
uloženiny kambria ze středních a západních Čech doloženy jen ze dvou oblastí:
menší oblasti skryjsko-týřovické
na Křivoklátsku a větší jižněji položené
příbramsko-jinecké pánve.
V příbramsko-jinecké pánvi na území dnešních Brd
vznikl ve spodním kambriu více než
Na počátku středního kambria došlo ke zvýšení
hladiny oceánu na celém světě. Byly zaplaveny rozsáhlé plochy souše na všech
tehdejších kontinentech. Mořská transgrese zasáhla i budoucí Český masív. Ve
středních Čechách vzniklo moře mimořádně bohaté na život a
proto jsou české lokality středního kambria v Barrandienu velmi bohaté
na fosilie a patří ke světově proslulým oblastem.
V oblasti skryjsko-týřovické je doloženo pouze neúplné střední kambrium. Na
bázi se zde vytvořily milečské slepence a pískovce
s charakteristickou faunou ramenonožců a trilobitů. Výše se objevuje mocný
sled skryjských břidlic, ve vyšších polohách opětovně
s polohami slepenců (tzv. vosnických). Skryjské břidlice poskytly neobyčejně bohatou a světově
proslulou faunu: kromě mnoha druhů trilobitů jsou známi ramenonožci,
ostnokožci, hyoliti, vzácně i drobní měkkýši a další
skupiny.
V brdské oblasti se v zálivech a tektonicky
založených pánvích ukládalo jinecké souvrství, zahrnující delší časový úsek
nežli střední kambrium v okolí Skryjí a Týřovic.
Jinecké souvrství zde má příkladně symetricky vyvinutý sedimentační cyklus. Po
prvotním zahlubování se mořská pánev postupně změlčovala a ke konci středního
kambria moře opět ustupovalo. Na bázi jsou proto vyvinuty polohy slepenců a
pískovců, střední část představují především prachovce a břidlice a nejvyšší
část souvrství opět tvoří pískovce a slepence. Fauna je podobná fauně skryjsko-týřovické oblasti,
nicméně se zde vyskytuje, vzhledem k většímu časovému rozsahu, mnoho dalších,
ze Skryjska neznámých druhů. Více než 150 let
paleontologických výzkumů umožnilo rozčlenit jinecké souvrství do několika biostratigrafických zón s charakteristickými, především
trilobitovými faunami. Dobře známá je i ekologická zonálnost živočichů
v závislosti na hloubce moře a vzdálenosti od břehu.
Po ústupu moře se ve svrchním kambriu jižně od
Rokycan vytvořila menší jezerní pánev vyplňovaná slepenci, pískovci a polohami
tufů. Sled je označován jako pavlovské souvrství. Docházelo i k mohutným
povrchovým výlevům láv a sopečným erupcím. Vznikly dva rozsáhlé komplexy
suchozemských vulkanitů: severnější andezit-ryolitový komplex
křivoklátsko-rokycanský a jižnější, převážně andezitový komplex strašický. Při
výlevech vznikaly lávové příkrovy i explozivní typy sopek. Tektonomagmaticky
patří kambrické vulkanity do prostředí ostrovních oblouků nebo okrajů pevnin s
tenkou kontinentální kůrou. Jejich absolutní stáří bylo vypočteno přibližně na
501 (±5) mil. let.
Z hlediska rozvoje života je kambrium prvním obdobím
v historii Země, ze kterého máme četné pozůstatky dávného života. K
nejznámějším patří bezesporu trilobiti. V kambriu jsou zastoupeni formami s
vysokým počtem článků trupu (například rod
Paradoxides) patřícími do skupiny tzv. redlichiidních trilobitů, která vymírá před koncem kambria.
Velmi rozšířenou skupinou byly trilobiti agnostidní,
pro něž jsou charakteristické jen dva články trupu a malá velikost těla.
Kromě trilobitů se vzácněji vyskytují zástupci dalších skupin živočichů.
Místy jsou běžní ramenonožci
(zejména s organofosfatickými schránkami, tzv. lingulátní ramenonožci), primitivní ostnokožci a drobní
měkkýši, jejichž postavení v systému je často problematické. Zejména pro
kambrium jsou význačnou skupinou hyoliti, skupina,
která vymírá v průběhu mladších prvohor.
Na souši život v současné podobě neexistoval. S
výjimkou jezer či lagun se smíšenou nebo snad i sladkou vodou, ze kterých jsou
známi primitivní klepítkatci a korýši, byl povrch
souše pustý, bez vegetace a bez života, na vlhkých místech s mázdrovitými porosty
sinic a primitivních řas. Klima bylo na našem území mírné, Český masiv se
nacházel na jižní polokouli ve středních zeměpisných šířkách.
Literatura
Havlíček (1968, 1971, 1980), Chlupáč a Kukal (1988),
Chlupáč et al.
(1992, 1998), Kukal (1971), Waldhausrová (1971)