Severně od Příbrami hluboce zaříznuté údolí Litavky protíná napříč pruhy usazenin kambrického a ordovického stáří, které budují Brdy a Hřebeny. Je zde proto řada
názorných a geologicky cenných odkryvů a skalních defilé. Mezi Příbramí a Jinci
jsou odkryty jednotky spodního kambria, které zde poskytly i nejstarší českou makrofaunu. Vycházku dlouhou zhruba
Z nádraží sejdeme vlevo pod autobusové nádraží a dále ke
kruhovému objezdu, odkud pokračujeme severním směrem po silnici a cestě do
Vyjdeme na silnici a pokračujeme
Nazelenalé žitecké slepence
jsou členem nejstarší prvohorní jednotky v Barrandienu
- až
Vznik slepenců žitecko-hlubošského souvrství je vysvětlován rychlými splachy občasných toků působících rychlou hloubkovou erozí
na terén nechráněný vegetací a ukládáním nezralého materiálu v mezihorské
depresi.
Ve strmých břežních nátržích ostře zaříznutého koryta Litavky si můžeme všimnout kvartérních fluviálních jílovito-písčitých sedimentů, v nejvyšší části
s nápadnou polohou povodňových hlín typických pro mladší čtvrtohory
(holocén) (C).
Pokračujeme po silnici dále k severu, za Kardavcem odbočíme vlevo na pěšinu, až vyjdeme na silnici
z Bratkovic do Hluboše.
Severně od silnice je na pravém břehu řeky odkryt téměř úplný profil dalšího
členu brdského kambria, souvrství sádeckého (D). To je tvořeno drobami, drobovými
pískovci s jílovitým tmelem, ojedinělé jsou vložky slepenců. Usazeniny se
tvořily v kontinentálním sedimentačním prostředí aluviálních jezer, niv a
řečišť, převážná část zrn pochází z hluboce denudovaných
prekambrických žulových masivů.
Od bývalého hamru Paďousy
pokračujeme po pravé straně řeky po okraji lesa kolem mohutných skal budovaných
sedimenty sádeckého souvrství (E) asi
Hořické pískovce v sobě obsahují zhruba
Právě v paseckých břidlicích
byla nalezena na několika místech v Brdech nejstarší makrofauna
na území České republiky. Tvoří ji pouze archaičtí členovci blízcí dnešním klepítkatcům a korýšům. Nejvýznamnější je merostomátní členovec
Kodymirus vagans, vzácnější je o
něco větší a hůře známý Kockurus grandis. Mezi primitivní korýše patří asi
1 - 2 cm velký Vladicaris subtilis,
paleontologicky byly doloženy i zbytky vláknitých řas. Běžné jsou stopy po
pohybu živočichů po bahnitém dně, které svědčí o přítomnosti i dalších,
pravděpodobně jen měkkotělých organismů. Nepřítomnost
trilobitů ani jiných zástupců mořské fauny ve společenstvech je vysvětlována
prostředím se smíšenou (brakickou) vodou v laguně nebo dokonce o jezerní prostředí se sladkou
vodou.
Na lokalitě u Medalova
mlýna je fauna v paseckých břidlicích mimořádně
vzácná. Otisky krunýřů nejvýznačnějšího druhu Kodymirus vagans byly
zjištěny jen ve spodní části břidlic.
Nejlépe zachovalé, ale již velmi vzácně nalézané zbytky kodymirů
pocházejí z úrovně nevysoko nad bází. Podstatně bohatší jsou nálezy z
centrální, veřejnosti donedávna nepřístupné části Brd, kde byla stejná fauna
nalezena v kopaných sondách několik metrů pod dnešním povrchem na horách Toku a
Kočce. Význam fauny tkví zejména v tom, že je dosud nejstarší nalezenou nemořskou (brakickou nebo sladkovodní) faunou na světě. Je
v tomto ohledu skutečně unikátní.
Pokračujeme po silnici až k mostu přes Litavku a před ním odbočíme na cestu vpravo. Ve starém lomu
zde vystupují kloučecké slepence následujícího členu
spodního kambria, souvrství kloučecko-čenkovského (H). Slepence obsahují především valouny
křemene, menší množství buližníků a nestabilních složek, především porfyritů a
vulkanických skel. Souvrství se ukládalo v kontinentálním prostředí
v jezerech, říčních tocích a aluviálních kuželech v mezihorských
depresích.
Čenkovské pískovce ani poslední člen brdského spodního kambria -
souvrství chumavsko-baštinské
již v údolí Litavky nemají instruktivní odkryvy.
Vycházku ukončíme na nádraží v Jincích, nebo můžeme pokračovat na
proslulou lokalitu odkrývající střední kambrium - stráň Vinici.