Významným
průmyslovým odvětvím na Plzeňsku byla ve druhé polovině 19. století produkce
kyseliny sírové. K její výrobě byly využívány břidlice s vysokým obsahem jemně
rozptýleného pyritu, tzv. kamenečné („vitriolové“) nebo kvalitnější kyzové
břidlice. Největší ložisko v blízkosti Plzně se nacházelo v Hromnicích.
Z hromnické návsi vyjdeme po silnici na Žichlice
a po několika minutách se dostaneme pod prudké svahy hald. V ohybu silnice
odbočuje vlevo do svahu cesta (zelená turistická značka), která nás zhruba po
Zde
se otevírá pohled na dnes asi
Na
vznik kamenečných břidlic panovaly různé názory, nejpravděpodobnější vyslovil
na počátku 20. století F. Slavík. Ten předpokládá, že kamenečné a kyzové
břidlice vznikaly v hlubokomořském prostředí vnášením sulfidů z termálních
roztoků doprovázejících vulkanickou činnost do jílovitých břidlic. Význam
nepochybně měl i vysoký podíl organických látek v usazeninách, díky němuž
některé partie kamenečných a kyzových břidlic mají charakter až masivních
pyritových poloh a vytvářejí tzv. litý kyz.
Těžba
v hromnickém odklizu je doložena již v roce 1578, ve
stejné době se kamenečné břidlice těžily i u Čivic, Darové a Chomle. V 18. století je
zmiňována těžba i z Plas a Chrástu. V prvních desetiletích 19. století těžba
prudce stoupla, a to především zásluhou dvou mužů - E. F. Anthona (1813-1875) a J. D. Starcka
(1770-1841). Zejména Starck založil v Břasích a Kaznějově řadu závodů,
jejichž provoz byl závislý na těžbě kamenečných břidlic. V roce 1802, kdy Starck zakoupil hromnický závod,
se kamenečné břidlice těžily štolami. Povrchový odkliz vzniknul až v roce
Odvodňovací
štola byla po zastavení těžby zavalena a v odklizu se vytvořilo jezírko s
kolísavou úrovní hladiny, dlouhé
Celé
území je od roku 1975 chráněné jako přírodní i technická památka. Původní návrh
ochrany pocházel již z roku 1952, ale byl odložen kvůli záměru vybudovat zde
skládku. Je nebezpečné pohybovat se mimo vyznačené trasy, neboť hrozí zřícení
do lomu.
Při
zpáteční cestě si můžeme vlevo od cesty všimnout pomníčku se třemi sochami: sv.
Johannem, Sv. Jakubem a Kristem (B)
(49°50´54,0´´N; 13°26´45,4´´E). Německý nápis na pomníku "Jesus du Wellt Heiland segne
dieses Mineralwerk behutte es vor allen Ungluck und leite
alles zu dessen Besten"
(Ježíši, spasiteli světa, žehnej tomuto dolu, chraň ho před veškerým neštěstím
a řiď všechno k jeho prospěchu) je datován rokem 1814. Pokud sejdeme na
silnici, projdeme na náves kde zahneme vpravo a ješt jednou vpravo
mezi domky. Po