Žilné vyvřeliny v prekambriu u Plas

V blízkém okolí Plas jsou popsány četné vyvřelé horniny prorážející slabě metamorfované sedimenty blovického souvrství svrchního proterozoika. Žilné horniny se daly dobře studovat v železničním zářezu a přiléhajícím lomu v blízkosti nádraží v Plasích. Bohužel, z současné době jsou výchozy c velké části zarostlé a zchátralé; pro exkurzi je proto nejlepší doba vegetačního klidu.

V západní polovině zářezu (blíže nádraží) a v lomu (A) (49°55´45,2´´N; 13°23´8,1´´E) vystupuje několik desítek metrů mocná žíla žulového porfyru, označovaného zde dříve také jako křemenný keratofyr. Vzdálenější polovina zářezu u viaduktu se silnicí již patří fylitickým břidlicím blovického souvrství, kterými žíla proniká. Žíla obsahuje četné xenolity těchto břidlic; její směr je severojižní a ve skalním podloží vystupuje přes údolí Střely až na Hůrku u Žebnice (asi 3 km).

Žulový porfyr je makroskopicky tmavá hornina se zřetelnou porfyrickou strukturou. Základní felzitická jemnozrnná hmota je stejnoměrně šedá s drobnými šupinkami biotitu. Hojné jsou porfyrické vyrostlice živců až do velikosti 1 cm s nápadnými pravoúhlými obrysy. Menší šachovnicovité vyrostlice patří plagioklasům (albitu až andezinu), větší, ale méně hojné jsou vyrostlice ortoklasu. Řídce se vyskytují 2-3 mm velké vyrostlice křemene, akcesorický je zirkon a apatit.

Žíla žulového porfyru je dále protnuta četnými mladšími žilami lamprofyrů, které jsou zde popisovány jako camptonity až diabasy (od typických camptonitů se liší menším obsahem amfibolu) a vystupují ve stěnách železničního zářezu. Jsou to černošedé horniny složené z bazických plagioklasů (labradorit - bytownit), augitu, amfibolu, biotitu a olivínu. V mocnějších žilách je struktura horniny až středně zrnitá, slabší žíly jsou makroskopicky celistvé. To je způsobeno vyšší rychlostí tuhnutí, která nedovolila podstatnější krystalizaci. Lamprofyry snadno zvětrávají a mají nápadný kulovitý rozpad.

Mezi lomem a nadjezdem silnice dále vystupuje asi 10 m mocná žíla dioritu. Hornina má tmavě zelenošedou barvu, je výrazně biotitická a od lamprofyrů se liší hrubozrnnější strukturou. Ve středu tato mocná žíla přechází až do gabra s pseudomorfózami po olivínu, které jsou vyplněné serpentinem a karbonáty.

Údaje o stáří žil nejsou zcela jednoznačné. V širším okolí Plas, Mladotic a Kralovic je sice několik menších těles gaber, gabronoritu a křemenného dioritu (tonalitu), u kterých se předpokládá variské stáří, u samotných Plas však schází větší hlubinné těleso, ke kterému by bylo možno žíly přiřadit.

Po prohlídce lokality můžeme ve městě navštívit cisterciácký klášter založený ve 12.století, nebo se vypravíme po červené turistické značce poznat kaolinové lomy u Kaznějova a Horní Břízy.