Saxothuringikum
Saxothuringikum
(saska-durynská zóna) zahrnuje paraautochtonní krystalinické komplexy konsolidované v
průběhu kadomského vrásnění. Na něm leží plášť spodnopaleozoických hornin,
které prošly slabou variskou metamorfózou. Zóna je z větší části na území
Německa; v České republice je přítomna na severozápadě Čech, kde k ní náleží
řada krystalinických jednotek Krušných
hor, variské granitoidní masivy Krušných hor a Slavkovského lesa a některé další jednotky.
Zóna má výraznou příkrovovou stavbu.
Na konci variského vrásnění do komplexu hornin pronikly pozdně variské
granitoidy. Některé části saxothuringika
jsou zakryty platformními sedimenty a
vulkanity svrchopaleozoického a terciérního stáří.
Na západě se zóna stýká
mariánskolázeňským zlomem s horninami
moldanubické zóny. Na kontaktu
saxothuringika a tepelsko-barrandienské zóny je přítomný mariánskolázeňský
metabazitový komplex. Tento komplex, tvořený metabazity oceánského dna, pokračuje do podloží terciérního vulkanického
komplexu Doupovských hor a sleduje
průběh litoměřického hlubinného zlomu dále k severovýchodu.
Hlavními regionálně-geologickými
jednotkami Saxothuringika našeho území jsou:
Krušnohorské krystalinikum
Rozsáhlá východnější část krušnohorsko-durynské oblasti, na jihu
omezené litoměřickým zlomem, na západě příčnou depresí Vogtlandu, na severu
omezené saskou kotlinou a Labským břidličným pohořím. Součástí je i
krystalinikum Opárenského údolí. Tvoří
je fylity a svory až do výše
metamorfovaných metapelitů (pararul, migmatitů), ortorul a granitů. Tektonicky je krystalinikum členěno na řadu
synklinál a antiklinál, s převažující
brachyantiklinální stavbou s osou
sklánějící se se k Z-JZ. Zahrnuje řadu
dílčích antiklinál, označovaných jako
klenby (kateřinohorská, annaberská, saydská aj.)
Svatavské krystalinikum
Zahrnuje menší oblast vymezenou zlomovými systémy SV-JZ směru a zlomy ve
směru SSZ-JJV. Velká část je skryta pod terciérními sedimenty. Tvoří je fylity
a svory s hojnými polohami kvarcitů. Části krystalinika byly ovlivněna
kontaktní metamorfózou karlovarského plutonu.
Smrčinské krystalinikum
Zahrnuje oblast na SV ohraničenou
chebskou pánví a doprovodnými zlomy.
Tvoří je nepřerušený metamorfní profil
of téměř nemetamorfovaných, tzv. fykodových břidlic, přes fylity až do pararul. Stáří jednotek je
převážně spodnopaleozoické. V jádru krystalinických jednotek vystupují ortoruly
a smrčinský pluton s relativně širokým
kontaktním dvorem. Tektonicky tvoří dílčí elevaci, tzv. smrčinské
antiklinorium.
Chebsko-dyleňské krystalinikum
Menší oblast ležící západně od chebské pánve a celkově jz. od
mariánskolázeňského zlomu. Tvoří ji
fylity a svory paleozoického stáří. Tektonicky vytváří asymetrické synklinorium.
Slavkovské krystalinikum
Je reliktem metamorfovaného
pláště karlovarského plutonu. Je silně
ovlivněno kontaktní metamorfózou. Tvoří je pararuly až svory s polohami erlanů a kvarcitů, u
kterých je předpokládáno prekambrické stáří. Na více místech jím prorážejí tělesa variských granitoidů.
Tektonicky vytváří klenbu v plášti karlovarského plutonu.
Vogtlandsko-saské paleozoikum
Zasahuje na naše území u Aše a okolí
Kraslic. Tvoří je pelity s polohami
lyditů a karbonáty kambrického až silurského stáří. Největší část sledu je
ordovického stáří, s polohami kvarcitů. oolitických rud a tufů v pelitech a
metapelitech. Na ně navazuje vulkanismus devonského a spodnokarbonského stáří.
Známy jsou i relikty ofiolitů. Celý sled je slabě regionálně metamorfován ve facii zelených břidlic, s projevy
kontaktní metamorfózy v dosahu
karlovarského (nejdecko-eibenstockého) a smrčinského plutonu. Tektonicky
vytváří monoklinálně zapadající křídlo
synklinoria
Mariánskolázeňský
metabazitový komplex
Tvoří trojúhelníkové území v. a sv.
od Mariánských Lázní o rozloze asi 230 km2 tvořené horninami silně
metamorfovaného ofiolitového komplexu. Je interpretováno jako fragment oceanické kůry, vmezeřený mezi kladskou jednotku (=saxothuringickum) a nadložní tektonicky přesunutý okraj
tepelsko-barrandienské zóny. Horniny, které jej budují, jsou peridotity a
serpentinity na severozápadě. V jejich nadloží jsou komplexy hornin s
metagabry, amfibolity a menšími tělesy eklogitů, místy s pararulami a
leukokratními ortorulami. Komplex probíhá v podloží mladších hornin v délce asi
Karlovarský pluton
Tvoří těleso protažené ve směru S-J,
tvořené dvěma intruzivními komplexy. Starší jižní část (karlovarský masív) o rozloze asi 600 km2
tvoří tzv. horské žuly (dvojslídý porfyrický granit), mladší část (tzv.
nejdecko-eibenstocký masív) o rozloze
900 km2 budují tzv. krušnohorské žuly, které proráží starší
karlovarský masív. Stáří plutonu je variské (332 – 275 Ma). Pluton má širokou kontaktní aureolu. Střední
část je překryta terciérními sedimenty. Významné je Sn-W zrudnění ve
vrcholových partiích žulových dómů.
Smrčinský masív
Je součástí fichtelberg-smrčinského
plutonu, který vytváří eliptické těleso protažené ve směru Z-V rozládající se z
větší části na území Bavorska. Starší i mladší masívy tvoří dvojslídé granity.
Stáří plutonu je variské (310 – 285 Ma).
Masív má širokou kontaktní aureolu.
Kladská jednotka
Tvoří
denudační relikt na kontaktu
mariánskolázeňského komplexu a okolních
krystalinických jednotek (slavkovského krystalinika, chebsko-dyleňského
krystalinika a moldanubické zóny). Tvoří ji metabazity, metapelity a krystalické vápence metamorfované do
biotitové až andaluzitové facie. Předpokládáno je spodnopaleozoické stáří
hornin. Tektonicky představuje jednotku,
nad níž byly ve formě příkrovu nasunuty horniny mariánskolázeňského komplexu.
Chebská pánev
Pánev o rozloze 300 km2, omezená zlomy na
východě, ostatní hranice jsou dány lokálními zlomy nebo jsou transgresní. Výplň
tvoří jezerní jíly, písky a štěrky, v malém množství i sloje hnědého uhlí vzniklé ve střech etapách (eocén,oligocénu až
spodním miocénu a ve svrchním pliocénu). Významné jsou projevy poslední
neovulkanická fáze v pleistocénu (Komorní a Železná hůrka).
Sokolovská pánev
Pánev o rozloze více než 200 km2
vyplněná terciérními sedimenty o mocnosti až