Pinophyta
(jehličnany)
-
vysoký stromovitý vzrůst, řidčeji keře, větvené, druhotně tloustnou, ve všech
vegetativních částech bývají pryskyřičné
kanálky
- listy- jehlicovité, jednožilné, postavení - spirální, vstřícné nebo skoro
přeslenité, zřídka listy opadávají
- mikro- a megasporofyly - stavěny
do šištic (strobilus) - oddělené - dvoudomé
samčí - mikrostrobilus
- šištice (květy)
-
na bázi šištice několik sterilních šupin, ve spirále mikrosporofyly
- na spodní straně 2-20 mikrosporangií - mikrospory
mají vzdušné vaky (jsou křídlaté) - anemochorie
-
jsou oříškovitá se sklerotestou = tvrdé osemení -
uzavřená ve zdužnatělé šištici
samičí megastrobilus - soubor podpůrných a
semenných šupin, které mohou srůstat (v paždí podpůrných šupin vyrůstá semenná,
která nese vajíčka, v nichž se vytvářejí archegonia -
vajíčka mají pylovou komoru, v níž klíčí pylová zrna (mikrosporofyly)
zachycená na polinační kapce - jejím vysycháním jsou
vtažena do pylové komory - oplození - embryo, které má několik nebo dvě dělohy
1. řád: Lebachiales
-
stromy s klínovitými listy s jednožilnými úkrojky
-
nejprimitivnější řád Pinopsid, ze kterého se dají odvodit
všechny ostatní jehličnany
- spodokarbon - jura - vyhynuly!
Zástupci:
rod: Lebachia
2. řád: Pinales
(borovicotvaré)
-
větvené vysoké nebo nízké dřeviny, jednodomé
-
dřevo a kůra - pryskyřičné kanálky,
časté nápadné brachyblasty
- listy - jehlicovité - jednožilné - pryskyřičný kanálek, vytrvávají 6-14 let,
zřídka opadávají
- mikrosporofyly
- 2 mikrosporangia - šroubovitě uspořádaná - strobily (šištice)
- mikrospory - dva
vzdušné vaky
- megasporofyly - velký počet SŠ a PŠ, SŠ nesou
na svrchní straně dvě vajíčka - megasynangia
- za zralosti šištice
dřevnaté - rozpadavé (jedle)
- nerozpadavé (smrk)
- semena - křídlatá
-
embryo - větší počet děloh
fylogeneze:
-
ze základu Pinopsida
- jura (teprve) - křída (rozvoj) - recent
-
žijí v celé sev. polokouli, hlavně mírné pásmo, v
tropech a subtropech - v horách
rod Abies Jedle
-
nemá brachyblasty, jehlice přisedlé, šištice zrají prvním rokem,
rozpadavé,přímé
-
SŠ menší než PŠ
Abies alba (jedle bělokorá)
-
šištice - megastrobily
A. balsamea
(j. balzámová) - pův. Kanada, u
nás v parcích
- z
ní kanadský balzám - do něhož se
uzavírají mikroskopické preparáty
-
zkamenělá pryskyřice z třetihor - jantar
A. sibirica
(j. sibiřská)
-
šištice -
A. concolor
(j. ojíněná, stejnobarvá)
-
jehlice dlouhé, ohnuté, oboustraně ojíněné, S.
Amerika - od 18. stol. parky
Pseudotsuga douglasii (douglaska
tisolistá)
-
šištice převislé, bez brachyblastů, jehlice krátce řapíkaté, PŠ delší než SŠ,
šištice nerozpadavé
-
pylová zrna bez vaků
-
snáší imise, původní v Sev. Americe
Tsuga canadensis (jedlovec,
Tsuga kanadská)
-
jehlice krátké, řapíkaté, bez brachyblastů, malé šištice 1-
-
S. Amerika
rod Picea
(smrk)
téměř
scházejí brachyblasty, šištice převislé, zrají prvním rokem, nerozpadavé
-
SŠ delší než PŠ
Picea abies (smrk obecný,
ztepilý)
-
jehlice čtyřhranné, šištice kolem
-
konec
Picea pungens (smrk pichlavý) - cv. argentea (stříbrný)
-
tuhé, ostře pichlavé jehlice, původní v Sev. Americe
Picea obovata (s. sibiřský)
-
8cm slouhé šištice, vejčité
Picea omorika (s. srbský, Pančičův)
-
úzce jehlancovitý, terciální relikt v Bosně a Srbsku
Larix decicua (modřín opadavý)
-
nápadné brachyblasty, měkké jehlice ve svazečku na brachyblastech nebo mimo ně
-
PŠ větší než SS
-
jehlice do
-
původní v Karpatech, od 16. stol. vysazován
L. sibirica
(m. sibiřský)
-
jehlice 5 cm, PŠ menší než SŠ
Cedrus libani (cedr libanonský)
-
obrovské porosty v Libanonu
-
stavba koruny jako u dubu, listy jako modřín, ale neopadává, šištice vzpřímené,
zrají třetím rokem, rozpadají se po opadnutí na zem
C. atlantica
(c. atlanský)
-
dnes Afrika, Himaláje
Pinus (borovice)
-
sotva patrné brachyblasty - jehlice ve svazečcích v charakteristickém počtu
-
šištice dozrávají druhým rokem, nerozpadavé, PŠ zakrnělé
Podle
počtu jehlic:
1.
jehlice po dvou ve svazečku
P. sylvestris
(b. lesní)
P. mugo
(b. horská, kleč, kosodřevina)
P. nigra (b. černá)
-
až
P. banksiana
(b. banksovka)
-
jehlice krátké, srpovitě ohnuté, světle zelené
- pův. S. Amerika
P. pinea
(b. pinie)
-
asymetrická, deštníkovitá koruna
-
horizontálně protažené větve
2.
Jehlice po třech
P. Jeffreyi
(b. Jeffreyova)
-
původně z Kalifornie, parky
P. rigida
(b. tuhá)
3.
Jehlice po pěti
P. strobus
(b. vejmutovka)
-
S. Amerika
P. cembra
(b. limba)
-
jehlice trojhranné, koruna až k zemi
3. řád: Araucariales
Blahočetotvaré
-
stromy, přeslenitě větvené, pryskyřičné kanálky pouze v kůře
- listy - ploché, vícežilné
n. jehlicovité a jednožilné, vytrvávající
-
zralé šištice se rozpadají, semena nemají křídla
fylogeneze:
-
navazují na Lebachiales
-
hlavně perm, jura, křída, recentně - jižní polokoule
- několik málo druhů
Araucaria brasiliana (blahočet
brasilský)
-
brazilská část And, poslední přeslen vzhůru, vypadá jako okolík
A. heterophylla
(b. různolistý)
-
N. Zéland, koruna z pětičetných přeslenů větví
A. excelsa,
imbricata (b.
ztepilý)
Agathis australis (damaroň jižní)
- z
půdy z odumřelých stromů se dobývá pryskyřice kopal a tvrdé dřevo
- mnohožilné, tlustě kožovité listy
-
Nový Zéland
4. řád: Cupressales
Cypříšotvaré
-
bohatě větvené dřeviny, pryskyřičné kanálky pouze v primární kůře
- listy - jehlicovité, často šupinovité,
střechovitě se kryjí, neopadavé
- mikosporofyly krátké,
na spodní straně 3-9 sporangií - mikrostrobily
(šištice), mikrospory nemají vzdušné vaky, netvoří
prothaliové buňky
- megastrobily
- malé, počet PŠ a SŠ charakteristický, vstřícné, křižmostojné, na SŠ 1-12
vajíček, šupiny za zralosti dřevnaté, kožovité, dužnaté (bobule jalovce -
dužnaté šupiny uzavírají semeno)
rozšíření:
-
trias, jura, křída, největší rozvoj třetihory,
recentně - několik rodů
1. čeleď: Taxodiaceae Tisovcovité
-
obrovské stromy, šupinovité, střechovité nebo jehlicovité listy
- megastrobily
- dřevnatí
- mikrospory - křídla
rozšíření:
-
recentně - zbytky - Čína, Japonsko, Mexiko
Sequoia sempervirens (s.
vždyzelená)
- pův. z Kalifornie, až
Taxodium distichum (tisovec dvouřadý)
-
až 6.000 let
-
domovem Florida, Mexiko
- pneumatofory - dýchací kořeny - bahnité půdy
Metasequoia glyptostroboides (metasekvoje čínská)
-
nejdříve známa jako zkamenělina, koncem 2. sv. války objevena živá v Číně
2. čeleď: Cupressaceae Cypřiškovité
-
keřovitého vzrůstu
- listy - šupinovité n. jehlicovité
-
zpravidla vstřícné, křižmostojné n. v trojčetných až čtyřčetných
přeslenech
-
jedno i dvoudomé
- mikrosporofyly
1-6 mikrosporangií, v šišticích
- megasporofyly -
SŠ a PŠ velmi blízké, skládají strobily
výskyt:
-
trias, křída, max. rozvoj třetihory
rod: Cupressus
(cypřiš)
-
Středozemí - Řekům a Římanům byl stromem smutku a zasvěcen Plutonovi
Cupressus sempervirens (cypřiš
obecný)
-
ohnutá větvička - char. znak
- pův. v Přední Asii, vysazován ve Středozemí
Thuja occidentalis (zerav západní)
Platycladus, Biota orientalis (zeravec východní)
Thujopsis dolabrata, japonica
(zeravinec japonský)
-
šupinovité listy vstřícné, na spodní
straně bílou kresbu
rod: Chamaecyparis
(Cypřišek)
-
Amerika, vých. Asie
Rod: Juniperus
(jalovec)
-
řezbářské dřevo
Juniperus communis (jalovec obecný)
3-4
četné přesleny jehlic
J. sabina
(j. chvojka klášterská)
J. chinensis
(j. čínský)
- v
parcích
J. virginiana
(j. virdžinský)
- Sev. Amerika
5. řád: Podocarpales
-
stromy s jehlancovitými korunami
-
listy - jehlicovité až vejčité se souběžnou žilnatinou, někdy fylokladia {když
se stonek rozšíří a similuje - nepravý list - fylocladie - př. chřest Asparagus}
- mikrosporofyly -
dvě mikrosporangia - skládají šištice
- megasporofyly - jedno vajíčko, šištice nedřevnatí,
semena obalena epimatiem
výskyt:
-
max. rozvoj druhohory, zasahují do současnosti
-
J. polokoule
Podocarpus andinus
-
nízký strom, čárkovité listy, Chile
6. řád: Taxales
Tisotvaré
-
nízké, bohatě větvené stromy nebo keře
-
dřevo ani listy nemají pryskyřičné kanálky
- dvouřadě rozestavěné jehlice, vytrvávají
-
dvoudomé
- mikrosporofyly - štítkovité, v krátkých kulovitých mikrostrobilech
- megasporofyl - podpůrné šupiny - jedno vajíčko, pod ním
val, který se mění v epimatium,
dříve arillus
(rumělkově červený), dužnatý
- endozoochorie
fylogeneze:
-
příbuzný s řádem Podocarpales
-
fosilní od jury až po recent
Taxus baccata (tis červený)
-
jedovatý, hojný v suťových polohách doubrav a bučin, nejvíce v mírném pásu sev.
polokoule
-
Řekům a Římanům byl symbolem smrti
-
ptáci sezobávají semena a s trusem jsou roznášena, velmi špatně klíčí
-
Křivoklátsko
Torreya
- 2
vajíčka
Cephalotaxus
-
dlouhé jehlice