Lycopodiophyta (plavuně)
Název:
-
dle toho, že spóry jsou nesmáčivé,
proto se jimi obalovaly pilulky, aby se neslepily, používaly se na zasypací prášky a pudry
-
po zapálení prudce hoří, používaly se na ohňostroje
- v
lidovém léčitelství - proti cuchání vlasů, proti zlým silám, děvče, které má
kolem pasu plavuň, má úspěch u chlapců
rozšíření:
-
po celé Zemi, nejvíce v tropické
Americe, v mírném pásu většinou složkou lesní vegetace, dnes všechny bylinné,
dříve (silur, karbonu až perm) stromovité (až 30m)
-
chráněné rostliny
Vývoj:
-
vývoj z Rhyniophyt
- v siluru a devonu patrně 2
souběžné vývojové větve:
1.
nízké byliny - plavuňotvaré, vranečkotvaré
2.
dřeviny - dnes šídlatky -
v
obou větvích - 2 skupiny:
a)
listy bez jazýčků - eligulátní - plavuňotvaré
b)
listy s jazýčkem - ligulátní - vranečkotvaré,
šídlatkotvaré
Charakteristika:
S- stonek - vidličnatě větvený - nečleněný v internodia, plný
- má vodivá pletiva – protostélé, aktinostélé, sifonostélé - střed prázdný, eustélé
- listy
- úzké, malé, vyrůstají ve spirále, mají jednoduchý svazek cévní
- původu enančního (emergence pokožkových
pletiv)
telomového
( základ z telomu)
- na svrchní straně často šupinovitý jazýček (ligulu)
- trofofyl - zelený - asimilační fce
sporofyl - nezelený, hnědý,
na něm sporangia
trofosporofyl
- zelený, nese sporangia
- trofosporofyly nebo sporofyly od trofofylů
jsou jen málo odlišené, většinou tvoří více nebo
méně oddělené soubory - výtrusné klasy -
strobily
- sporangia - jednopouzdrá - izo- , heterosporní, umístěna na bázi listu (sporofylu) n. v
jejich úžlabí
-
dnešní plavuně - spóry, které klíčí mimo rostlinu
G - prothalium
- prokel - nese anteridia (spermatozoidy - biciliátní
až polyciliátní) a archegonia
2
třídy:
-
stromy až byliny, listy bez liguly (jazýčku), s
jedinou nevětvenou žilkou
- sporangia izosporická - nejpůvodnější třída plavuní
-
480 druhů
-
plazivé byliny, vidličnatě větvené, druhotně netloustnou, listy jehlicovité,
jeden svazek cévní, nemají jazýček, sporangia izosporická v paždí trofosporofylů
- prothalia - řepovitá, nezelená, vyvíjejí se několik let,
ponořena v zemi - v antheridiích na straně ponořené
- dvoubičíkaté
spermatozoidy, archegonia
blíže k povrchu
Zástupci:
Lycopodium clavatum - prokel hlízovitý, bezbarvý, v
povrchových buňkách symbiotická houbová vlákna (mykorrhiza)
Lycopodium annotinum
Huperza selago
Nepohlavní rozmnožování:
- opadavé
pupeny v úžlabí lístků na konci
větví
-
byliny mechovitého vzrůstu, vyhynulé stromovité
-
původní typy - izosporní, odvozenější heterosporní, nejodvozenější typy - primitivní semennost
- megasporangia - původně více megaspor,
ale došlo k redukci na 1 megasporu, která vyplňovvala celé megasporangium, megaprothalium začalo růst uvnitř megaspory
- roztržení - na megaprothaliu vzniklo jedno megasporangium, prasklé umožnilo vniknutí spermatozoidu a
vznik zygoty přímo na mateřské rostlině nebo hned po jejím opadnutí
-
listy - většinou opatřeny ligulou (pajazýčkem)
4
řády:
1. Protolepidodendrales
2. Lepidodendrales
3. Selaginellales - z něj vznikly
4. Isoetales
--------------------------------------
2. Lepidodendrales
-
až 30m, vidličnatě větvené, proto-, sifono-, eustélé
-
druhotně tloustly , na kmeni listové stopy
-
jednoduché úzké listy s lifulou
-
soubory sporofylů - šištice, klasy na konci větví
- sporangia - heterosporní
Zástupci:
Lepidodendron
Sigillaria (pečetník)- nazvaná podle tvaru jizev listových
Stromovité
plavuně se v mělké půdě udržovaly mohutným válcovitým oddenkem, na nichž teprve
vyrůstaly kořeny - zkamenělé pařezy s těmito oddenky = stigmaria
-
uhelnatění - základem tohoto pochodu je rovnice rozkladu buničiny:
-
tlak- kde je 1m silná vrstva černého uhlí - musel být rostlinný nános v
tloušťce 12m
3. Selaginellales
(vranečkotvaré)
-
byliny několik cm, dichotomicky větvené
-
proto- plekto-stélé, druhotně tloustnou
-
listy - malé s jedním CS, vstřícné, ve šroubovici, křižmostojné, čtyřřadé, s ligulou (jazýčkem)
-
výtrusné klasy - heterosporní sporangia
v trofosporofylech v koncových šišticích:
1.
samičí -megasporangia - 4 megaspory
- 1 dozrává, ve spodní části klasu na makrosporofylech
(= výtrusný list)
2.
samčí - mikrosporangia - 4 mikrospory - na mikrosporofylech v
horní části klasu, klíčí ještě ve výtrusnici
- saprofyté
- prothalia - nezelená, vyvíjí se přímo v mega- a
mikrosporách - což připomíná semenné rostliny
-
spermatozoidy - biciliátní
- heterosporní - různovýtrusé
- prokel - pohlavně rozlišen, a velmi redukován, takže se
vyvíjí v bláně výtrusu
Zástupci:
Selaginella selaginoides
4. Isoëtales
(šídlatkotvaté)
-
bažinné nebo zcela ponořené byliny
- stonek - hlízovitý, druhotně
tloustnoucí, protostélé
- listy - na příčném průřezu příhrádkované (4 příhrádky),
svazčité, dlouhé, v růžici
- na spodině horní strany mají jamku (fovea) a nad
ní jazýček - v dutině jsou sporangia a jí kryje
indusium = kožovitý útvar
- vnější nesou v jamce samicí megasporangia, vnitřní - samčí mikrosporangia
- nejvnitřnější jsou sterilní
-
oboje prothalia
zůstávají uvnitř sporangií, v bláně výtrusu
- spermatozoidy – polyciliátní
Zástupci:
Isoetes
lacustris