3.3.3 Oddělení: Spájivé houby
– Zygomycota
- cenocytické mycelium – s přehrádkou
- nepohl. rozmn. – pomocí endogenních spor uvnitř výtrusnic
- pohl. rozmn. – gametangiogamie
3.3.3.1 Třída: Zygomycety – Zygomycetes
- půdní saprofyté, v přírodě na substrátech, kde je hodně cukru
- parazité na rostlinách i hmyzu, koprofilní druhy, houby dravci (aktivní způsob lovu)
- stélka – cenocytické mycelium, stélka větvená, vláknitá, přehrádky jen tehdy, když se tvoří rozmnožovací útvary
- organismy makroskopické, tvoří chomáčky
- jiný způsob nepohlavního rozmnožování – pomocí endogenně vzniklých spor (vzn. uvnitř sporangia),
Pozn.: všechny ostatní houby se nepohlavně rozmnožují pomocí konidií.
Řád: Mucorales
Rhizopus stolonifer
– Kropidlovec
černavý
- produkuje kys. fumarovou, způsobuje hniloby skladovaného ovoce a zavařenin
Životní cyklus:
Na substrátu roste cenocytické mycelium (rozkládá zbytky, produkuje toxické látky), vytvoří se sporangium, endogenně vzn. spory.
Pohl. rozmn. – 2 odlišná (původem) vlákna se k sobě přiblíží a začnou tvořit gametangium – vzn. suspenzor (rozšířený konec hyfy, který nese gametangia). Mnohojaderná gametangia jsou od mycelia oddělena přehrádkou. Gametangia se postaví proti sobě a po splynutí dochází ke vzniku zygosporangia (obsahuje vždy 1 zygosporu, takto může přečkat nepříznivé podmínky), které klíčí na sporangium a vzn. spory.
R: Mucor - plíseň
Mucor mucedo – Plíseň hlavičková – roste na koňském trusu a tlejících organických substrátech.
Pilobolus cristallinus
– Měchomršť krystalický
- koprofilní, roste na koňském trusu,
- aktivní transport spor, na substrátu žlutě zbarvené výtrusnice, na nosiči tvořeném váčkem. Ranní rosa je nasávána dovnitř do vakuoly s vodou, funguje jako lupa, dráždí fotoreceptory, zvýší se turgor a vystřelí výtrusnice (výtrus až 2 m daleko). Výtrusnice produkuje sliz – s jeho pomocí se výtrus přichytí na další přenašeče.
Řád: Mortierellales
Řád: Endogonales
Řád: Glomerales
- aktivně se podílí na arbuskulární mykorhize (AM, dříve také VAM vezikulo-arbuskulární m.). Mycelium v hostitelské buňce tvoří stromečkovitě rozvětvené arbuskuly.
Mykorhiza – vztah vzájemně výhodný, houbový organismus žije v symbioze s kořenovým systémem rostlin. Houba chrání kořínky (mechanicky) – neprochází těžké kovy, umožňuje lepší příjem vody a živin, fosforu i dusíku, produkuje enzymy. Houba zase využívá sacharidy, které produkuje rostlina. Nemá ji 5 % rostlin – vodní a ruderální (na stanovištích bohatých dusíkem např. Chenopodium atd.).
- ektomykorhiza – na povrchu kořenového vlášení vytváří stopkovýtrusá houba Hartigovu síťku (holubinka, muchomůrka – jehličnaté i listnaté stromy)
- endomykorhiza – houbový organismus vrůstá dovnitř do kořenového systému
- typ – AM nebo VAM – arbuskulární – houby spájivé, vlákno pronikne do kořínku, větví se a vytváří arbuskulum (vzájemná výměna látek mezi symbiontama) a vesiculus (váček, měchýřek) – ř. Glomales, r. Glomus
- typ – erikoidní – účastní se erikoidní keříky (vřes, borůvky, brusinky), klubíčko slouží k vzájemné výměně látek (např. semena vstavačů musí přijít do styku s houbou, aby vyklíčila)
R: Glomus
Řád: Geosiphonales
Řád: Entomophthorales
- fakultativní a obligátní parazité na hmyzu
Entomophthora muscae – Hmyzomorka muší
- houba parazitická, nejvíc na podzim napadá mouchy, sporangia se slizovou pochvou se zachytí na povrchu mouchy, vyklíčí ve vlákno a proroste pokožkou, mycelium se uvnitř rozrůstá a hyfy jsou roznášeny po celém těle. Moucha uhyne, vytvoří se blastokonidie, které jsou odmršťovány okolo mrtvé mouchy a infekce se tak šíří dál.
Řád: Basidiobolales
Řád: Zoopagales
- součástí edafonu, kde kladou smyčky, zaškrcují a vysávají hlísty
Řád: Dimargaritales
Řád: Kickxellales
3.3.3.2 Třída: Trichomycety
– Trichomycetes
Řád: Harpellales
Řád: Asellariales
Řád: Eccrinales