3.1.3 Oddělení: Plazmodiofory, nádorovky – Plasmodiophoromycota

- obligátní parazité na řasách, houbách a vyšších rostlinách

- podstatnou část životního cyklu ve formě paraplasmodia (mnohojaderná masa protoplasmy uvnitř hostitele)

- podobné hlenkám, nemají myxameby, nevytvářejí plodničky

- není pohlavní rozmnožování, mají haploidní i diploidní fázi

- životní cyklus (Plasmodiophora brassicae – Nádorovka kapustová)

Spora, která se dostane do půdy, za příznivých podmínek (vlhkost, teplota, hostitel) vyklíčí v bičíkatou zoosporu (2 b.). Ta napadá buňku kořenového vlášení kapusty. Přichytí se kořenového vlásku, zatáhne bičíky a encystuje se. Uvnitř se vytvoří jedna velká vakuola a kapky tuku. V místě přichycení se vytvoří zvláštní organela ve tvaru trubice, v níž leží trn, tvořený zhuštěnou plazmou. Vakuola se zvětšuje, tlačí na trn a ten proniká skrz buněčnou stěnu do buňky. Ztratí buněčnou stěnu a lehce oblaněný protoplast se vleje do buňky a vznikne paraplasmodium. Z něj za určitých podmínek vznikají sporangia a rozdělením vzn. sekundární zoospory, které jsou z rostliny zase uvolněny do půdy. Po dešti aktivně napadají další rostliny, za sucha se chovají jako izogamety, dochází k izogamii a vzn. čtyřbičíkatá diploidní buňka, proniká do hostitele, množí se a vytvoří se diploidní plasmodium. Pak dochází k redukčnímu dělení a vzn. haploidní sporangium, které má trvalý charakter. Po odumření rostliny se dostává do půdy a přečkává tak zimu nebo nepříznivé podmínky (v půdě zůstává až 8 let, zpravidla se nesmí až 10 let nic vysazovat).

3.1.3.1 Třída: Plasmodiophoromycetes

Řád: Plasmodiophorales (syn. Plasmodiophorida)

Plasmodiophora brassicae – Nádorovka kapustová

- působí nádorovitost košťálové zeleniny, hypertrofii kořenů a následný úhyn

Spongospora subterranea – prašná strupovitost bramborových hlíz

Řád: Haptoglossales