3.2.3 Oddělení: Oomycety, řasovky, „plísně vaječné“ – Peronosporomycota (syn. Oomycota)

- vodní i suchozemské organismy,

- výživa saprofytická, často obligátní parazité

- endobiotická stélka – intracelulární nebo intercelulární, mohou být holokarpické,

- mohou mít haustoria

- v buněčné stěně celulóza i chitin

- zásobní látka – mykolaminaran

- nepohl. rozmn. – pomocí zoospor – jeden organismus tvoří 2 typy morfologicky různých zoospor (diplanetismus)

- sporangiofor – útvar nesoucí sporangia,

- pohl. rozmn. – gametangiogamie (oogametangiogamie) – splývají spolu celá gametangia,

- bičíkatá stádia jen při nepohl. rozmn.

3.2.3.1 Třída: Peronosporomycetes (syn. Oomycetes)

Podtřída: Peronosporomycetidae

Řád: Peronosporales („nepravá padlí“)

- intercelulární parazité (intercelulární mycelium)

- tvoří haustoria, jimiž vysávají buňky hostitele

R: Plasmopara viticola – Vřetenatka révová

- houbová choroba na všech nadzemních částech révy vinné (způsobuje odumírání listů, velké nekrózy listů)

Životní cyklus:

Spora zůstává v půdě přes zimu. Na jaře se dostane k listu, vyklíčí a skrz průduch proroste dovnitř, začne se dělit a vytvoří endobiotické mycelium. Když je dostatečně silné, skrz průduch vyroste ven a dochází k odlamování jednotlivých sporangií. Sporangia padnou do kapky vody na listu a vyklíčí v několik zoospor. Při nepříznivých podmínkách vyklíčí vlákna a znovu vrostou do buňky.

Podzim – pohlavní proces – uvnitř listu samčí a samičí gametangia, splývají spolu a vytváří trvalou diploidní oosporu, která zůstává ve zbytcích opadaných listů. Na jaře vyklíčí ve sporangium, po redukčním dělení se uvolní zoospory, které šíří infekci dál.

Plasmopara ribicola – napadá angrešt

Peronospora brassicae – Vřetenatka kapustová – napadá brukvovité rostliny

Peronospora destructor – Vřetenatka cibulová - parazit na cibuli

Peronospora tabacina – Vřetenatka tabáková - parazit na tabáku

Bremia lactucae – Plíseň salátová

Albugo candida – Plíseň bělostná, napadá kokošku pastuší tobolku.

Řád: Pythiales

- zástupci napadají klíčící rostlinky

Phytophtora infestans – Plíseň bramborová

- způsobuje odumírání nadzemních částí rostliny, na hlízách tmavěhnědé skvrny

Životní cyklus podobný Vřetenatce révové. Výtrusy zůstávají v hlízách ne v listech.

Řád: Olpidiopsidales

- parazité na zástupcích odd. Peronosporomycota

Olpidiopsis saprolegniae – parazit na zástupcích řádu Saprolegniales.

Podtřída: Rhipidiomycetidae

- eukarpní, monocentrické nepřehrádkované stélky

- přítomny pouze sekundární zoospory

Řád: Rhipidiales

- výhradně saprotrofové, ve stojatých, mírně znečištěných vodách s nízkou hladinou kyslíku

Rhipidium interruptum – porůstá plody ponořené ve vodě

Podtřída: Saprolegniomycetidae

Řád: Saprolegniales

Saprolegnia parasitica

- vodní, saprofytická, někdy parazitická houba,

- působí onemocnění ryb, na mrtvé rybě tvoří vláknité mycelium, nepřehrádkované

- nepohl. rozmn. – odškrcováním mycelia vzn. chlamydospory nebo se na koncích bočních větviček vytvoří přehrádka vzn. zoosporangium a z něj se uvolňují zoospory – nejdříve primární zoospora (hruškovitá) může encystovat na primární sporu, která vyklíčí na sekundární zoosporu (ledvinitá), která encystuje na ostnitou sekundární sporu, která klíčí v nové vlákno.

Životní cyklus složitý, organismus je závislý na organickém substrátu a příznivých podmínkách.

- pohl. rozmn. – oogametangiogamie – vzn. samčí antheridia a samičí oogonia. Oogametangiogamií vzn. oospora, ze které vyrůstá nové vlákno (organismus).

R: Achlya – druhově početnější

R: Aphanomyces – parazitické druhy, A. astaci – Afanomyces račí – původcem tzv. račího moru, další druhy způsobují hnilobu cukrovky, ředkviček, aj.

Řád: Sclerosporales

- obligátní parazité trav

R: Sclerospora

Řád: Salilagenidiales

- parazité mořských korýšů a měkkýšů nebo saprofyté

R: Salilagenidium

Řád: Leptomitales

- saprotrofové na tlejících zbytcích ve vodě nebo vlhké půdě, ve vodách bohatých na organické látky,

Leptomitus lacteus – Leptomitus mléčný

- kosmopolitní, v eutrofních vodách – v kanálech, stokách z továren