3.1.5 Oddělení: Krásnoočka, eugleny – Euglenophyta (syn. Euglenozoa, Euglenoida)
- monadoidní stélka
- bičíkovci (1-2 bičíky z ampuly), bičík s paraflagelární lištou
- fotosyntetické pigmenty – chlorofyl a + b
- zásobní látky – paramylon ve formě výrazných zrn (jsou charakteristického tvaru a mohou sloužit jako determinační znak), škrob (v pyrenoidech)
- na povrchu pelikula,
některé druhy mají schránku – lorika
- stigma vždy mimo chloroplast
- rozmnožování – podélným dělením, díky velké schopnosti rozmnožování používány v biotechnologii
- mixotrofní způsob výživy
- ekologicky dělené na zelené a bezbarvé (chybí chloroplasty, živí se převážně heterotrofně, v hodně znečištěných vodách)
3.1.5.1 Třída: Euglenophyceae
(syn. Euglenida)
- rozmnožování pomocí dělení buněk
Řád: Eutreptiales
- krásnoočka se 2 bičíky
Řád: Euglenales
Euglena – Krásnoočko
Nejsnáze se určují podle tvaru chloroplastu – kulatý, hvězdicovitý. Má 1 dlouhý bičík vycházející z útvaru ampula. Dobře viditelný je paramylon.
E. mutabilis – nemá bičíky, v rašelinných vodách
E. viridis – hvězdicovitý chloroplast uprostřed buňky
E. gracilis – několik čočkovitých chloroplastů s pyrenoidem
Phacus – dorsiventrálně zploštělý, skulpturovaná pelikula (čáry, bradavičky), výrazné paramylonové zrno.
Trachelomonas – lorika, většinou hnědá a silná, ale i tenká, ostnitá,
spirálovitá, bradavičnatá.
Řád: Rhabdomonadales
Řád: Sphaeromonadales
Řád: Heteronematales
Řád: Euglenamorphales