3.3 Říše: Houby – Fungi (syn. Eumycota, Mycetalia)

3.3.1 Oddělení: Chytridie, chytridiomycety, „plísně buněnkové“ –

Chytridiomycota

- většinou parazitické organismy, mohou být i saprofyté

- původ ve vodě

- stélka jednobuněčná, holokarpická, často bez buněčné stěny

- paraziti: endobiont (uvnitř hostitele – intercelulární, v mezibuněčných prostorách,

- intracelulární, uvnitř buňky)

epibiont (na povrchu hostitele)

- stélka, která se rozdělí na rozmnožovací útvary – holokarpická

- stélka, která se jen částečně rozdělí na rozmn. útvary – eukarpická

- v buněčné stěně dominuje chitin a β-1,6- polyglukan

- nepohl. rozmn. pomocí zoospor s 1 bičíkem, organismus vytváří sporangium (zoosporangium) v něm jednobičíkaté zoospory.

2 typy sporangií podle typu otevírání: - operkulátní – víčkem

- inoperkulátní – jiným způsobem, štěrbinou

- pohl. rozmn. – gametogamie, za nepříznivých podmínek se zoospory chovají jako gamety a splynou (izogamie), různé gamety (anizogamie), výsledkem je diploidní zygota.

3.3.1.1 Třída: Chytridiomycetes

Řád: Chytridiales

Synchytrium endobioticum – Rakovinovec bramborový

- nebezpečná karanténní choroba, napadá hlízy brambor a postupuje i na nadzemní části rostliny, způsobuje hypertrofii

Životní cyklus:

Jaro – v půdě cysty nebo trvalé spory (pohlavně vzniklá zásoba spor z hlíz, které zůstaly v zemi) klíčí na zoosporu (1 bičík). Zoospora vyhledá bramborovou hlízu a v místě očka se na ni přilepí, vytvoří penetrační hyfu a vnikne dovnitř. Tam se po určité době oblaní a na bramborech se začínají tvořit hnědé útvary a po určité době oblaněný útvar – prosorus (letní výtrus) praskne (vyklíčí) a jeho protoplast se vyleje do zbytku buňky hostitele a mnohonásobně se rozdělí na sorus (shluk sporangií), 200 – 300 spor. Během vegetační doby (léto) praská a z každého výtrusu vzniká 1 zoospora, která šíří infekci dál.

Suchý rok nebo podzim – zoospory splynou vznikne diploidní zygota (2 bičíky) a ta stejným způsobem napadá rostlinu a vytváří uvnitř tlustostěnné sporangium, odpočívající, přetrvávající zimní období a na jaře se z něj zase tvoří spory.

V létě – vegetativní rozmnožování

V zimě – odpočívající výtrus, pohlavní proces na podzim nebo v nepříznivých podmínkách.

R: Rhizophydium – napadá pylová zrna

R: Phlyctidium – napadá řasy

Řád: Spizellomycetales

- paraziti vyšších rostlin

R: Olpidium (např. Olpidium viciae)

- napadá hypokotyl klíčících rostlin

Životní cyklus:

Zima – v trvalém sporangiu z minulého roku dojde k dělení a vzn. jednobičíkaté zoospory, které napadají kořenové vlášení hostitele (intracelulární parazit) a vytvářejí uvnitř zoosporangia, která šíří infekci dál. V nepříznivých podmínkách nebo na podzim dojde ke kopulaci zoospor a k napadání kořenových systémů, vzn. zoosporangia, která mají trvalý charakter a silnou buněčnou stěnu. Uvnitř zoosporangií se tvoří velké množství tlustostěnných spor.

Řád: Blastocladiales

Řád: Monoblepharidales

- pohl. proces – oogamie

- méně často parazité, saprofyté, většinou vodní organismy

- trichální, větvená stélka

Monoblepharis polymorpha

- epigynní

Životní cyklus:

- zoospory v zoosporangiích na konci větviček cenocytické stélky (stélka, kde dochází k tvorbě buněčných přehrádek, aby vzniklo zoosporangium)

U konce vegetační sezony dochází k pohl. procesu oogamii.

Vznikají 2 útvary – samičí (oogonium) nese oosféru a

- samčí (antheridium) nese spermácie (antherozoidy s 1 bičíkem). Po oplodnění vznikne diploidní zygota, jejíž protoplast vytvoří tlustostěnnou oosporu. Před vyklíčením dochází k redukčnímu dělení a vznikne nové vlákno.

Řád: Neocallimastigales