3.3.5 Oddělení: Stopkovýtrusné houby, bazidiomycety
–
Basidiomycota
- výsledkem pohlavního procesu jsou bazidie, které nesou jednotlivé spory. Z bazidie se uvolní bazidiospora a z ní v substrátu vyklíčí primární mycelium (větvené, přehrádkované, jednojaderné, haploidní). Rozmnožuje se buď nepohlavně pomocí konidií nebo somatogamií a vzn. dikaryotické sekundární mycelium, které dál roste.
- Bazidiospory mohou strávit až několik let než vyklíčí.
- Plodnice se objevují v periodách.
- dikaryotické mycelium roste pomocí přezek, tj. 2 jádra se rozdělí, vytvoří se výběžek, vytvoří se buněčná přehrádka, třetí jádro se přesune do přezky (výběžku), ten se přitiskne k buňce s jedním jádrem a splynou. Přezky zůstávají.
- při příznivých podmínkách se vytvoří terciální mycelium – začíná tvořit plodnice (bazidiokarp). Tvoří ji: - klobouk (pileus)
- třeň (stipes)
-
hymenofor na něm hymenium
- obaly - 1. velum universale – obaluje celou plodnici,
2. velum parciale - plachetka částečná, závoj, obaluje
jenom klobouk.
Zbytek po v. universale je pochva (vagina) muchomůrek, zbytek po
závoji
je prsten (annulus)
Na
spodu klobouku jsou hymenofory – lupenitý
- pórovitý
- ostnitý
- lištovitý
- pletivo plodnice – trama
- plodnice dikaryotická
- bazidie vzn. v hymeniu (výtrusorodá vrstva)
- V hymeniu dochází ke karyogamii – vrstva diploidních buněk (bazidie) – redukční dělení a tvorba výtrusů (bazidiospory). Bazidie pak nese 4 bazidiospory.
Každý rok i druh má jiný typ bazidií – holobazidie – jednobuněčné, 1 buňka nese 4
bazidiospory
- fragmobazidie – u primitivních je čtyřbuněčná a každá
buňka nese 1 bazidiosporu
- cystidy – sterilní buňky, jejich funkce je různá, mohou produkovat vonné látky, palčivé atd.
- typy plodnic:
1) Pilothecium – klobouk a třeň, jednoletá, hymenofor na spodní straně klobouku,
2) Holothecium – není členěná na klobouk a třeň, hymenium povléká celý povrch plodnice
(např. kyj),
3) Krustothecium – víceleté, většinou nečleněné na klobouk a třeň, choroše, postupně se vyvíjejí (koncentricky vrstevnaté)
- členění plodnic z hlediska otevírání:
A) Gymnokarpní – trvale otevřená – lišky, holubinky, ryzce, choroše
B) Hemiangiokarpní – zpočátku uzavřená, pak se otevírá – muchomůrky, houby
s plachetkou
C) Angiokarpní – trvale uzavřená, pýchavky
3.3.5.1 Třída: Urediniomycetes
Řád: Atractiellales
Podtřída: Microbotryomycetidae
Řád: Microbotryales
Podtřída: Urediniomycetidae
Řád: Platygloeales
Řád: Septobasidiales
Řád: Rzi – Uredinales
- intercelulární parazité rostlin – tvoří haustoria, netvoří plodnice, často mohou střídat hostitele
R: Puccinia graminis – Rez travní
- netvoří plodnice, parazituje na lipnicovitých, má 2 hostitele, mezihostitelem je dříšťál a hostitelem jsou zástupci lipnicovitých.
- sory (sorus) – shluk sporangií – nazývají se aecia – monoecické (1 hostitel)
- dioecické (2 hostitele)
Životní cyklus:
Bazidiospora napadne list dřišťálu, proroste a vytvoří intercelulární parazitické mycelium, když zesílí, vytvoří na svrchní straně listu dřišťálu barevné bradavičky, tvořené lahvicovitými útvary – spermogonia. Z něj rostou vlákna – přijímací hyfy a dochází ke vzniku spermácií – jednobuněčné pohlavní útvary (neobrvené, nebičíkaté, nepohyblivé, jen kuličky). I přijímací hyfy jsou pohlavně laděné, nemůže dojít ke splynutí přijímací hyfy a spermácie z jednoho spermogonia. Dojde k pohlavnímu procesu – gameto-somatogamie (gameta-spermácie, somatická b. – přijímací hyfa) a výsledkem je dikaryotické mycelium, které proroste na spodní stranu listu a vytvoří se aecia (prášilky) z nich aeciospory (jarní výtrusy), napadají vlastního hostitele (lipnicovité) a na něm vytváří dikaryotické mycelium (parazit). Na trávě vytváří sory, které se nazývají uredie, produkují urediospory (letní výtrusy) a ty napadají další rostliny v průběhu sezóny. Infekce se tak šíří dál, pohybují se v mračnech, může tak být i na místech, kde není dřišťál.
Na konci vegetační sezóny se vytvoří z uredie – telia, shluky výstrusnic produkující teliospory (zimní výtrusy) – tlustostěnné, dikaryotické, dvoubuněčné. Teliospory přečkají zimu v zemi a na jaře dojde ke karyogamii a k redukčnímu dělení a z každé buňky (2) vyklíčí 2 fragmobazidie nesoucí fragmobazidiospory a znovu napadají dřišťál.
R: Gymnosporangium sabinae – Rez hrušňová
- vlastní hostitel je jalovec, mezihostitelem je hruška
Puccinia punctiformis – rez, parazitující na pcháči osetu
3.3.5.2 Třída: Ustilaginomycetes
Podtřída: Entorrhizomycetidae
Řád: Entorrhizales
Podtřída: Ustilaginomycetidae
Řád: Urocystales
Řád: Sněti (prašné) –
Ustilaginales
- nepotřebují mezihostitele, jsou parazité většiny lipnicovitých, obilí
- nevytváří plodnice
- výsledkem životního cyklu je fragmobazidie nebo holobazidie
- napadají obilí ve fázi kvetení, vytvoří bazidie nesoucí bazidiospory, které napadají bliznu. V ní proroste do semeníku – počká, až se vyvine celá obilka (přezimuje). Mycelium z obilky prorůstá celým stonkem obilí až do květu (klas) a celý klas je přeměněn na velkou výtrusnici plnou spor – chlamydospory.
Výsledkem celého životního cyklu – diploidní rozmnožovací částice ozn. chlamydospora – nejdříve je dikaryotická, pak na malou chvíli diploidní, aby mohla vyklíčit (redukční dělení), vyklíčí ve fragmobazidii a z ní se uvolňují bazidiospory, které klíčí do obilky, kde přezimují.
Pohlavní proces – somatogamie, výsledkem je dikaryotické mycelium
R: Ustilago tritici
– Prašná sněť pšenično-ječná
Ustilago
maydis – Prašná sněť kukuřičná
Podtřída: Exobasidiomycetidae
Řád: Sněti mazlavé – Tilletiales (inkl. Entylomatales)
- obligátní parazité, nevytvářejí plodnice
- stejný způsob napadání jako Ustilaginales, ale celý obsah obilky se přemění na shluk chlamydospor, uložené v mazlavé páchnoucí hmotě. Po redukčním dělení vyklíčí v promycelium, ze kterého se uvolňují bazidiospory, prorůstají do semeníku, dojde k somatogamii a vzn. dikaryotické mycelium. Dikaryot. myc. napadá zbývající části květu a v obilce přečká zimu.
R: Tilletia caries
– mazlavá sněť pšeničná
Tilletia
secalis – mazlavá sněť žitná
Řád: Exobasidiales (inkl. Cryptobasidiales, Brachybasidiales,
Graphiolales)
- parazité rostlin, tvoří zduřeniny stonku brusinek a borůvek,
- netvoří plodničky
R: Exobasidium vaccinii – Plíška brusinková
- miskovité nádory na stoncích a listech brusnic, z jedné strany červené, z druhé bílé
Skupiny nejasného
postavení
Řád: Sporidiales
3.3.5.3 Třída: Agaricomycetes
(syn. Basidiomycetes)
Podtřída: Tremellomycetidae
Řád: Ceratobasidiales
Řád: Tulasnellales
Řád: Dacrymycetales
- vysoký obsah β-karotenu – barevná plodnice
R: Dacrymyces – Kropilka – žluté až oranžové bochníčkovité plodničky na řezné ploše pařezů
Calocera viscosa – Krásnorůžek lepkavý
Řád: Tremellales
R: Tremella – rosolovka
Řád: Auriculariales
R: Auricularia –
Ušíčko
A. polytricha – pěstuje se na Tchai-wanu a v Hongkongu jako tzv. černé houby, používají se v čínských restauracích
Hirneola auricula-judae – Ucho Jidášovo – na černém bezu nebo akátu
Exidia –
Černorosol
Pseudohydnum gelatinosum – Rosolozub huspenitý
- ostnitý hymenofor
Řád: Filobasidiales (inkl. Cryptococcales)
Řád: Cystofilobasidiales
Podtřída: Agaricomycetidae
- mají holobazidie
- plodnice hemiangiokarpní nebo gymnokarpní
- pokud plodnici tvoří klobouk a třeň
– pilothecium
- víceletá plodnice (choroš) – krustothecium
- jednoletá, není diferencovaná na klobouk a třeň – holothecium (kuřátka)
- geastrální plodnice (angiokarpní) – např. pestřec, na povrchu peridie (okrovka) a uvnitř teřich (gleba)
- plodnice je uzavřená do plachetky (velum universale), když plachetka praskne, zůstanou na klobouku skvrny, bradavky, ze spodu pavučina nebo závoj. Na třeni výrazný prsten (annulus) a na spodu třeně pochva. (u různých druhů různě)
Řád: Polyporales
- gymnokarpní plodnice – víceleté krustothecium (nemá otevíratelnou výtrusorodou vrstvu)
R: Polyporus – Choroš
Trametes
versicolor – Outkovka
pestrá
Piptoporus
betulinus – březovník
obecný
Fomitopsis
pinicola – Troudník pásovaný
Ganoderma
applanatum – Lesklokorka
ploská
Daedalea
confragnosa – Síťkovec
načervenalý
Gloeophyllum
sepiarium – Trámovka plotní
Sparassis
crispa – Kotrč kadeřavý
Řád: Agaricales
- hemiangiokarpní pilothecium, hymenofor lupenitý
- převážně saprofyté na rostlinných zbytcích, půdní saprofyté, dřevní houby, slabí parazité nebo mykorhizní houby
R: Hygrophorus – Štávnatka
Tricholoma
– Čirůvka
Calocybe
gambosa – Čirůvka májovka
Tricholomopsis
rutilans – Šafránka červenožlutá
Clitocybe
– Strmělka
C. odora – S. anýzka
C. nebularis
– S. mlženka
Armillaria mellea – Václavka obecná
Marasmius –
Špička
Amanita –
Muchomůrka
A. rubescens
– M. růžovka
A. spissa
– M. šedivka
A. pantherina
– M. tygrovaná
A. citrina
– M. citrónová
A. muscaria
– M. červená
A. phalloides
– M. zelená (hlízovitá)
A. vaginata
– M. pošvatá
Agaricus –
Žampion (Pečárka)
A. arvensis
– Ž. ovčí
A. campestris
– Ž. polní
A. xanthodermus
– Ž. zápašný
Lepiota –
Bedla
L. procera
– B. vysoká
Coprinus –
Hnojník
Hypholoma fasciculare – Třepenitka svazčitá
Pholiota squarrosa – Šupinovka kostrbatá
Psilocybe – Lysohlávka
Entoloma –
závojenka
Cortinarius –
Pavučinec
Inocybe erubescens – Vláknice začervenalá
Fistulina hepatica – Pstřeň dubový
Clavaria –
Kyjanka
Lycoperdon –
Pýchavka
L. perlatum
– P. obecná
Cyathus striatus – Číšenka rýhovaná
Řád: Boletales
- hymenofor v podobě rourek nebo tvořen lupeny,
- hemiangiokarpní nebo gymnokarpní pilothecium
- mykorhizní houby (endo i ektom.)
R: Strobilomyces – Šiškovec
Tylopilus
felleus – Hřib žlučník
Boletus
– Hřib
B. cavipes
– H. dutonohý
B. edulis
– H. smrkový
B.. reticulatus – H. dubový
B. calopus
– H. kříšť
B. erythropus
– H. kovář
B. satanas
– H. satan
Leccinum
– Kozák, křemenáč
L. scabrum
– K. březový
L. rufescens
– Křemenáč březový
Xerocomus
– Suchohřib
X. badius
– S. hnědý
X. subtomentosus
– S. plstnatý
Suillus
variegatus – Hřib strakoš
Suillus
granulatus – Klouzek zrnitý
S. luteus
– K. žlutý
Serpula lacrymans – Dřevomorka domácí – rozkládá dřevo, šíří se ve vlhku, teplu, tmě
Gomphidius –
Slizák
Paxillus involutus
– Čechratka podvinutá
Scleroderma –
Pestřec
S. citrinum – P. obecný
Řád: Thelephorales
- hymenofor ostnitý
- gymnokarpní krustothecium
R: Thelephora – Plesňák
T. terrestris
– P. zemní
Sarcodon
– Lošák
S. imbricatus
– L. jelení
Řád: Russulales
- hemiangiokarpní pilothecium
- hymenofor lupenitý
R: Russula – Holubinka
R. cyanoxantha
– H. namodralá
R. aeruginea
– H. trávozelená
R. vesca
– H. mandlová
R. emetica
– H. vrhavka
Lactarius
– Ryzec
L. deliciosus
– R. pravý
L. deterrimus
– R. smrkový
L. volemus
– R. syrovinka
L. piperatus
– R. peprný
L. torminosus
– R. kravský
Stereum hirsutum – Pevník chlupatý – nemá hymenofor
Řád: Hymenochaetales
- gymnokarpní plodnice – krustothecium
- hymenofor rourkatý, lamelovitý nebo chybí
R: Hymenochaete – Kožovka
Phellinus
– Ohňovec
Inonotus
– Rezavec
Řád: Cantharellales
- gymnokarpní pilothecium či holothecium
- hymenofor ostnitý, lamelovitý, rourkatý nebo žilnatý
R: Cantharellus cibarius – Liška obecná
Craterellus
cornucopioides – Stroček
trubkovitý
Hydnum
– Lošák
Řád: Phallales
- plodnice – klatrothecium, angiokarpní,
- receptakulum – útvar, který po dozrání proráží peridii a vynáší spory ven. Bazidiospory roznáší hmyz.
R: Phallus impudicus
– Hadovka smrdutá
Geastrum
– Hvězdovka
Gomphus
clavatus – Stročkovec
kyjovitý
Clavariadelphus
pistillaris – Kyj Herkulův
Ramaria
– kuřátka