Fotoatlas katedry biologie FPE ZČU Hledat:
Acroloxus lacustris (Linné, 1758) Člunice jezerní
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Acroloxidae
Nízce kápovité ulity drobného plicnatého plže (3 mm), které je častý na pevném podkladu ve stojatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Bolevec, rybník U Dubu).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Acroloxus_lacustris
Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802) Křižák skvostný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Velký křižák o velikosti až 14 mm (samička). Má nápadný světlý pruh ve tvaru stromečku na zadečku. Vyskytuje se na běžně osluněných loukách, v nížinách i v horských oblastech. Na kořist čeká mimo síť v miskovitém posedu. Kruhovou síť si dělá nízko mezi vyššími bylinami. Český Kras, Srbsko.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aculepeira_ceropegia
Adscita statices (Linnaeus 1758) Zelenáček šťovíkový
Taxonomie: Lepidoptera, Zygaenidae
Menší druh vřetenušek s kovově lesklými modrozelenými předními křídly. Housenky se živí na šťovíku obecném, přezimují a kuklí se až na jaře následujícího roku. Motýl je rozšířen na vlhkých loukách, dnes spíše lokálně, neboť v zemědělské krajině mizí. V Evropě je několik blízce příbuzných a nesnadno rozlišitelných druhů. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Adscita_statices
Aelia acuminata (Linnaeus, 1758) Kněžice kuželovitá
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Druh z čeledi kněžicovitých s výrazně protaženým tělem, trojúhelníkovitou hlavou a podélnými tmavými pruhy na těle. Je velmi hojná na travách a může být i příležitostným škůdcem obilí. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Aelia_acuminata
Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757) Skákavka znamenaná
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Salticidae
Skákavka, u které jen na hlavohrudi samečka dvojitý pruh bělavých chloupků. Zadeček nese střední bílý pruh a dva bílé pruhy o stranách. Druh je hojný na výslunných místech, často s kamenitým podkladem. Je vynikajícím skokanem, kořisti se zmocňuje krátkým skokem. Nejaktivnější je na přímém slunci. Samička je světlejší, bez bílých chloupků na hlavohrudi. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aelurillus_v-insignitus
Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775)
Tesařík úzkoštítý
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Štíhlý tesařík o velikosti 10-22 mm. Imaga jsou častá na listech a lodyhách hostitelských rostlin od května do července. Vývoj je jednoletý. Larvy vykusují osu lodyhy u pcháče, bodláku, starčků a dalších rostlin a přezimují v kořenové části rostlin. Druh je hojný na vlhkých lukách, pasekách a při lesních cestách, především v pahorkatinách. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Agapanthia_villosoviridescens
Agelastica alni (Linnaeus, 1758) Bázlivec olšový
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Tmavě modrá, kovově lesklá silně klenutá mandelinka. Je velmi častá na porostech olše lepkavé. Dospělci spolu se šedými larvami způsobují holožíry, kde z listů zůstává jen žilnatina. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Agelastica_alni
Aglais urticae (Linnaeus, 1758) Babočka kopřivová
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Velká babočka vyskytující se u nás od března do října. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Druh je hojný v celé Evropě v kulturní krajině i ve volné přírodě. Vyskytuje se i ve značných nadmořských výškách; vyobrazení jedinci pochází ze Slovinska, z nadmořské výšky asi 2300 m n.m. pod vrcholem Triglavu. Druh není na našem území ohrožený.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Small_tortoiseshell
Agrilus hyperici (Creutzer, 1799) – polník
(Coleoptera, Buprestidae )
Kovově leský, bronzově zbarvený štíhlý krasec. Jeho larvy žijí v kořenech a kořenových krčcích třezalky. Imaga vyletují v červnu až srpnu. U nás je rozšířen po celém území v zachovalých stepních oblastech. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2005
Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) Kovařík šedý
Taxonomie: Coleoptera, Elateridae
Větší zavalitý kovařík o délce těla až 17 mm. Larvy žijí v půdě a jsou dravé, dospělý brouk je býložravý a uvádí se, že příležitostně škodí i na obilí. Vyskytuje se od dubna do června.
Plzeň - Bolevec, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Agrypnus_murinus
Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) Kovařík šedý
Taxonomie: Coleoptera, Elateridae
Albinaria sp. - vřetenatka
(Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae )
Tento rod vřetenatek má ulity bílé, dobře maskované na světlém podkladu vápencových skal a zídek. Rod zahrnuje několik desítek druhů a ras na ostrovech v Egejském a Jonském moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2005
Alinda biplicata (Montagu, 1803) Vřetenatka obecná
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae
Závornatka s výškou ulity 16-18 mm. Vřetenatka obecná je naše nejběžnější závornatka, která se kromě lesů vyskytuje i v urbanizované krajině (v zahradách, parcích). Dává přednost ležícímu dřevu a pařezům. Nečtiny.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata
Alinda biplicata (Montagu, 1803) Vřetenatka obecná
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae
Závornatka s výškou dospělé ulity 16-18 mm. Mladí jedinci často vytváří menší skupinky v dutinách rozkládajícího se dřeva, na místech, kde byla vykladena vajíčka. Na ulitách je nápadná juvenilní hladká schránka, zatímco juvenilní ulita je již kryta jemnými žebírky. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata
Alydus calcaratus (Linnaeus, 1758) Nohatěnka obecná
Taxonomie: Heteroptera, Alydidae
Štíhlá dravá ploštice, jediný hojný zástupce čeledi u nás. Při roztažení krovek se objeví oranžově zbarvený zadeček. Je hojná na písčitých stanovištích s pryšci a janovci. Imaga se vyskytují od července do září. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Alydus_calcaratus
Ammophila sabulosa (Linnaeus, 1758) Kutilka písečná
Taxonomie: Hymenoptera, Apocrita, Sphecidae, Ammophillinae
Větší blanokřídlý hmyz s délkou těla až 25 mm. Má velmi štíhlý, na konci rozšířený a zahrnutý zadeček a velmi dlouhé nohy. Vyhledává housenky, které narkotizuje vpichem na břišní straně. Housenku odtáhne do dříve vyhrabané nory. Do housenky vyklade jediné vajíčko a ústí nory pak zakryje kamínky a kousky listů. Je teplomilná, preferuje písčitou půdu. Vyskytuje se ve velké části Evropy. Klentnice na jižní Moravě.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ammophila_sabulosa
Ampedus sanquineus (Linnaeus, 1758) Kovařík krvavý
Taxonomie: Coleoptera, Elateridae
Anastrepha sp. Vrtule
Taxonomie: Diptera, Tephritidae
Vrtule (Tephritidae) jsou drobné, nesnadno určitelné druhy, které mají vřetenovitý zadeček a křídla s tmavými skvrnami. Je to velmi početná čeleď dvoukřídlého hmyzu. Larvy žijí v různých rostlinách. Některé vrtule patří k významným škůdcům. Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos).
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anastrepha
Anatis ocellata Linnaeus, 1758 Slunéčko velké
Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae
Naše největší slunéčko, s délkou těla až 10 mm. Černé tečky na červených krovkách jsou žlutě lemované a připomínají očka. Je hojně rozšířeno v lesích, parcích a zahradách, zejména na jehličnanech. Larvy i dospělí brouci se živí různými druhy mšic. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. Patrné jsou vyloučené kuličky páchnoucího a jedovatého sekretu.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anatis_ocellata
Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774 Kamomil říční
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Planorbidae
Kápovité ulity drobného plicnatého plže, které je častý na pevném podkladu ve proudících, na kyslík bohatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území, Evropě, severní Africe a Malé Asii. Vyobrazené ulity pochází z říčky ze Španělska (Asturie, Herrera de los Navarros).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ancylus_fluviatilis
Anemonia sulcata (Pennant, 1777) Sasanka hnědá
Taxonomie: Cnidaria, Anthozoa, Zoantharia, Actiniidae
Jedna z nejběžnějších středomořských sasanek, charakteristická žlutými rameny s fialovým zakončením. V těle má symbiotické řasy. Slabě žahá při neopatrném doteku. Často vytváří kobercovité porosty na skaliscích v mělké, i rychle proudící vodě. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone
Anemonia viridis (Forskal, 1775) Sasanka hnědá
Taxonomie: Anthozoa, Actinidae
Větší sasanka pobřežních mělčin. Má silně žahavá chapadla, často s fialovými konci. Celkové zbarvení je proměnlivé a podmíněné symbiotickými řasami v chapadlech. Druh je velmi hojný na skaliscích Středozemního moře . V mělké vodě může na skaliscích vytvářet koberce o rozloze mnoha čtverečních metrů. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone
Angulus distortus (Poli) – telínka
(Bivalvia, Tellinidae)
Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, s jemnými přírůstkovými liniemi a radiálními barevnými pásky. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Druh je rozšířena ve Středomoří, je však vzácný. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Angulus incarnatus (Linnaeus) – telínka
(Bivalvia, Tellinidae)
Lastury s délkou misek do 45 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, bílé, s okrajem s nahnědlým periostrakem. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Angulus sp. – telínka
(Bivalvia, Tellinidae)
Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, světle žluté. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Angulus tenuis (da Costa) – telínka různobarvá
(Bivalvia, Tellinidae)
Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, různě zbarvené. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Telínka je rozšířena od Norska do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) Škeble říční
Taxonomie: Bivalvia, Unionidae
Velký sladkovodní mlž, o délce misek až 15 cm, doposud běžný v tišinách našich velkých řek. Má tenkostěnné lastury bez patrných zubů. Vnitřní strana misek je perleťově lesklá. Od podobné škeble rybničné (A. cygnea) se liší zalomeným průběhem koncentrických valů při vrcholech misek. Bukovec u Plzně, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Duck_mussel
Anoplotrupes stercororus (Linnaeus, 1758) Chrobák lesní
Taxonomie: Coleoptera, Geotrupidae
Tmavě modrý, kovově lesklý chrobák s jemně rýhovanými krovkami. Je častý v lesích a na lesních cestách, kde vyhledává exkrementy. Vyhrabává chodbičky, do kterých trus zatahuje. Z vajíček nakladených do trusu s líhnou larvy. Larvy se živý trusem. Tento druh chrobáka je všeobecně rozšířený po celém území ČR. Často hostí parazitárního roztoče Poecilochirus necrophori.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anoplotrupes_stercorosus
Anthaxia nitidula (Linnaeus, 1758) Krasec lesknavý
Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae
Drobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Larvy se vyvíjejí v suchém dřevu pod kůrou listnatých stromů. Má výrazný pohlavní dichroismus, samička má červený štít, sameček je jednobarevný. Druh je schopen bleskového startu pokud je vyrušen. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách od dubna. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula
Anthaxia nitidula (Linnaeus, 1758) Krasec lesknavý
Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae
Drobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Samička má červený štít, sameček je jednobarevný, zeleně kovově lesklý. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách. Aktivní je na přímém slunci. S oblibou vyhledává žluté květy. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula
Anthaxia nitidula nitidula (Linnaeus, 1758) Krasec lesknavý
Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae
Sameček drobného, 4-7 mm dlouhého krasce. Areál rozšíření zahrnuje severní Afriku a témeř celou Evropu kromě Anglie a Skandinávie. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula
Anthaxia quadripunctata (Linnaeus, 1758) Krasec čtyřtečný
Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) Bělásek řeřichový
Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) Bělásek řeřichový
Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae
Menší bělásek o velikosti do 45 mm. Samička má černé konce předních křídel, zadní křídla jsou žlutozeleně a šedě poprášená na spodní straně. Samičky spíše sedí, zatímco samečkové hledají samičky a patrolují letem nízko nad bylinným porostem. Motýl má jen jednu generaci v roce a patří k charakteristickým motýlům od března do července na loukách, pasekách a světlých lesích. Losiná u Plzně, 2011.
© M. Mergl, 2012
WEB:
http://www.lepidoptera.cz/motyli/belasek-rerichovy--anthocharis-cardmines-linnaeus-1758
Anthrenus scrophulariae (Linnaeus, 1758) Rušník krtičníkový
Taxonomie: Coleoptera, Dermestidae
Drobný brouk s klenutým barevnými šupinkami pokrytým tělem. Často se zdržuje na pryšci, ale nalezneme ho i na jiných květech. Dospělí brouk se živí pylem. Larvy se živí zbytky těl mrtvých živočichů. Proto je obávaným škúdsce na sbírkách suchého hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthrenus_scrophulariae
Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) Okáč prosíčkový
Taxonomie: Lepidoptera, Satyridae
Motýl, jehož svrchní strana křídel je téměř jednobarevně hnědá, s nevýranými oky. Rub křídel je světlejší a nese nápadná očka. Motýl obývá řídké listnaté lesy, paseky, lesní okraje a křovinaté stráně, zejména v pahorkatinách. Živnou rostlinou housenek jsou různé trávy (meduněk, pšeníčko, lipnice, ostřice aj). Vyskytuje se od června do srpna v jedné generaci. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ringlet
Aphrophora alni (Fallém, 1809) Pěnodějka olšová
Taxonomie: Cicadomorpha, Cercopidae
Větší pěnodějka, délkou těla 8-10mm. Na předních křídlech má dvě světlé kosé skvrny. Je rozšířená na vlhčích stanovištích podél potoků v olšinách od nížin do hor. Dospělci sají na stromech, zejména na olši, bříze, vrbách a topolech. Larvy sají na bylinách.
Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aphrophora_alni
Apis mellifera Linnaeus, 1758 Včela medonosná
Taxonomie: Hymenoptera, Apidae
Dělnice včely medonosné je v posledním období života tzv. létavkou. Pomocím kusadel a nohama s kartáčky sbírá pyl a nektar z květů do košíčku tvořeného z prohlubeniny vroubené brvami na holeni zadních nohou. Pyl je nápadný jako oranžová hrudka, kterou pak odnáší do úlu. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee
Apis mellifera Linnaeus, 1758 Včela medonosná
Taxonomie: Hymenoptera, Apidae
Včela medonosná je chována jako domácí zvíře od dob Egypťanů. V Evropě vytváří několik ras. Žije v kolonii asi 40-80 tis. jedinců. Hnízdo tvoří z vosku, vylučovaného zvláštními žlázami na zadečku. Vytváří tři kasty: matku, trubce a dělnice. Dospělé včely se živí nektarem. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee z00343
Aplexa hypnorum (Linnaeus, 1758) – Levotočka bažinná
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae
Ulita je je levotočivá, vřetenovitá, tenkostěnná, vysoká do 15 mm. Žije v mělkých, občasných vodách nižších poloh, u nás je poměrně vzácná v nížinách a podél toků velkých řek. Na jihu Evropy chybí, na severu Evropy je druh hojný. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Druztová).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aplexa_hypnorum
Apoderus coryli Linnaeus, 1758 Zobonoska lísková
Taxonomie: Coleoptera, Attelabiidae
Asi 7 mm velká, nápadně zbarvená zobonoska. Larva se vyvíjí v rource, kterou samička vytvoří z větví lísky. Samička dokáže vytvořit několik roured za jediný den. Imaga se vyskytují od července do srpna. Košutka v Plzni.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Apoderus_coryli
Apodiphus amygdale (Germar, 1817) Kněžice
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká, silně sklerotizovaná kněžice, která má na tmavém podkladu jsou mozolovité rudé skvrny. Celkově druh působí hnědým zbarvením. Tento velký druh náleží ke stromovým kněžicím, které se vyskytují na kmenech a větvích stromů. Jsou dravé a hledají drobný hmyz ukrytý ve štěrbinách kůry. Z Čech tento druh není známý, je znám z Rakouska, Bulharska, Albánie a Řecka, nejčastěji na kmenech topolů. Řecko, Zakynthos, Amoudi.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Apodiphus_amygdali
Aporrectodea smaragdina (Rosa, 1892)
Žížala
Taxonomie: Clitellata, Lumbricidae
Nazelenale zbarvená žížala. Vyskytuje se pod kameny v klečovém pásmu v Alpách, nejčastěji na vápencovém podkladu. Rozšířena je v jižních vápencových Alpách až do Turecka. Slovinsko, Stara Planina.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aporrectodea
Araneus diadematus Clerck, 1757 Křižák obecný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Velký, všeobecně rozšířený druh s nápadnou, velmi variabilní kresbou ve tvaru kříže na hnědém zadečku. Vytváří si téměř svislé kolové sítě mezi vysokou vegetací na okrajích lesů, na vlhkých loukách i v blízkosti člověka. Vyobrazený mladý jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Araneus_diadematus
Araniella cucurbitina (Clerck, 1757) Křižák zelený
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Drobný druh, jen asi 6 mm dlouhý, se žlutozeleně zbarveným zadečkem a hnědou hlavohrudí. Staví si velmi malé sítě, často s jedné strany prohnutého listu na protější okraj listu. Je hojný v křovinách a na stromech při okrajích lesů na celém našem území. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina
Araniella cucurbitina (Clerck, 1757) Křižák zelený
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Drobný křižák nápadně zelené barvy. Je hojný na nižší vegetaci, na listech křovin a stromů, na kterých spřádá drobné vodorovné sítě k lovu. U nás je všeobecně rozšířen od nižších poloh do hor. Plzeň – Bolevec, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina
Araschnia levana (Linnaeus, 1758) Babočka síťkovaná
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidas
Menší babočka s odlišně vypadající jarní a letní generací. Jarní generace připomíná perleťovce, letní bělopásky. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Bývala hojná do poloviny 19. století, pak se stala druhem vzácným a dnes je opět všeobecně rozšířena. Vyobrazená letní forma (f. prorsa) pochází z Plzeňska (Losiná).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)
Araschnia levana (Linnaeus, 1758) Babočka síťkovaná
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Typické černé chlupaté housenky na listech kopřivy, která je živnou rostlinou tohoto druhu babočky. Vajíčka jsou kladena na povrch listů v řetízcích, o kterých se soudí, že napodobují květy kopřivy. Plzeňsko (Losiná).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)
Araschnia levana (Linnaeus, 1758) Babočka síťkovaná
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Menší babočka o velikosti do 4 cm. Jarní generace na obrázku je oranžová a byla popsána původně jako samostatný druh. Je typickým motýlem časného jara na okrajích lesů, loukách a okrajích lidských sídel. Housenka je černá a žije na kopřivě. Plzeň – Košutka, 2010.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)
Arctia caja (Linnaeus, 1758) Přástevník medvědí
Taxonomie: Lepidoptera, Actiidae
Nápadně chlupatá housenka čtvrtého instaru, černé barvy s bílými bradavkami a trsnatými chlupy, které jsou na břišní straně rezavé. Housenka žije na různých keřích. Malé housenky přezimují. Dospělý motýl létá v červenci a srpnu. Druh je rozšířen po celé Evropě kromě jižní části Pyrenejského poloostrova, na východ zasahuje do Iránu, Himálaje a Mongolska. Srbsko.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Garden_tiger_moth
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) Křižák pruhovaný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Velký, nápadně zbarvený křižák napodobující sršně. U nás postupně se rozšiřující druh, teplomilný prvek naší fauny. V kolových sítí až 30 cm v průměru si vytváří klikatý svislý pruh pavučiny, tzv. stabilimentum. Žije na slunných vlhkých loukách s vyššími bylinami a travinami. Samička spřádá velký zvonovitý kokon pro vajíčka. Vyobrazená samička je z Plzeňska (Losiná).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) Křižák pruhovaný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Velký, nápadně zbarvený pavouk z čeledi křižákovitých. Vytváří si velké kolové sítě se stabilementem. Původně byl na našem území vzácný (je uvedený v Červené knize fauny ČR), dnes se rozšířil po celém našem území. Najdeme jej na vyšší vegetaci na vlhkých loukách. Areál jeho rozšíření zahrnuje prostor od Středomoří do jv. Asie, ve střední Evropě se objevuje více od 80. let minulého století, znám je i jižního Švédska. Vyobrazená samička je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi
Argiope lobata (Pallas, 1772)
Křižák laločnatý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Argiope lobata (Pallas, 1772) Křižák laločnatý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Asi největší evropský křižák, nápadně zbarvený, s výrazně laločnatým plochým zadečkem. Stejně jako A. bruennichi si vytváří kolové sítě se stabilimentem. Nejdeme jej na vyšší vegetaci při pobřeží Středozemního moře, na vegetaci dun nebo v křovinatých makchiích. U nás nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata
Argiope lobata (Pallas, 1772) Křižák laločnatý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Argiope lobata (Pallas, 1772) Křižák laločnatý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758) Perleťovec velký
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) Perleťovec stříbropásek
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Velký perleťovec, s perleťovým pruhem na spodní straně zadních křídel. Má nápadný pohlavní dimorfismus v kresbě předních křídel. Živnou rostlinou je violka. U nás doposud hojný druh, rozšířený v celé Evropě kromě severní Skandinávie. Je častý v listnatých lesích, zejména podél cest a ve světlinách, ve smrkových monokulturách chybí. Vyobrazená samička pochází od Královy studánky u Srbska v Českém Krasu.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Silver-washed_fritillary
Arion subfuscus (Draparnaud, 1805) Plzák hnědý
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Arionidae
Plzák s délkou těla 50-70 mm. Je hojný v lesích všech typů, jako jeden z mála druhů proniká i do smrkových monokultur. Častý je na houbách. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Arion_fuscus
Armadillidium vulgare Latreille – svinka obecná
(Crustacea, Isopoda, Armadillididae)
Suchomilný, silně klenutý stejnonožec s délkou těla až 17 mm. Má schopnost dokonalé volvace. Je běžný v hájích, sutích, pod kůrou a na padlém a rozkládajícím se dřevu. Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Bibio marci (Linnaeus, 1758) Muchnice březnová
Taxonomie: Diptera, Bibionidae
Dvoukřídlý hmyz s černým tělem a velkýma složenýma očima. Léta pomalu a neohrabaně. Vyskytuje se v časných jarním měsících, někdy v obrovském množství. Často se přidržuje travin nebo leze po povrchu půdy. Larvy se živí na kořenech různých rostlin, včetně mnoha druhů zeleniny.
Pavlov na jižní Moravě, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bibio_marci
Biorhiza pallida Linnaeus, 1758 Žlabatka bezkřídlá
Taxonomie: Hymenoptera, Cynipidae
Žlabatka vytvářející velké načervenalé hálky na větvičkách dubu letního a dubu zimního. Hálky vznikají místo listu, jsou měkké a mohou mít až 5 cm v průměru. Jsou založené přezimující samičkou, která v zimě vylézá po kmenech dubu a do pupenu vyklade více vajíček. Na žlabatce parazituje mnoho druhů drobných blanokřídlých.
Plzeň - Košutka, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Biorhiza_pallida
Bithynia tentaculata (Linnaeus, 1758) Bahnivka rmutná
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Bithyniidae
Ulita je kuželovitá, hladká, asi 15 mm vysoká. Žije v pomalu proudících a stojatých vodách, pod kameny a na ponořených kmenech. Druh je hojný na našem území, v Evropě a západní Sibiři. Je mezihostitelem motolic. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bithynia_tentaculata
Boloria selene (Denis et Schuiffermüller, 1775) Perleťovec dvanáctitečný
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Menší druh perleťovce, běžný na vlhkých loukách a rozvolněných listnatých a smíšených lesích. Živnou rostlinou jsou různé druhy violek. Většinou nevytváří silné populace. V intenzívně obhospodařovaných oblastech je vzácný. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Small_pearl-bordered_fritillary
Calomera littoralis (Fabricus, 1787) Svižník
Taxonomie: Coleoptera, Cicindellidae
Hbitý dravý, asi 1,5 cm dlouhý brouk z nápadně dlouhýma nohama, výborným zrakem a velkým i kusadly. Loví drobný hmyz . Svižníci jsou brouci otevřených osluněných ploch. Tento druh vyhledává písečné pláže a duny. Nevadí mu slané prostředí. Pohybují se velmi rychle, při vyrušení je schopen několikametrového rychlého přeletu. Vyobrazený jedinec pobíhal na mořské pláži u vesnice Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos).
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Calomera_littoralis
Calvia quatuordecimguttata (Linnaeus, 1758) Slunéčko
Taxonomie: Coleoptera, Coccinellidae
Slunečko o velikosti asi 5 mm, s bílými skvrnami na hnědooranžovém podkladu. Je hojně rozšířeno na vlhkých loukách, v olšinách a u vod, kde bývá na bylinách v podrostu. Živí se mšicemi a merami. Košutka v Plzni.
Plzeň - Bolevec, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cream-spot_ladybird
Cantharis decipiens Baudi, 1871 Páteříček
Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae
Páteříčci jsou slabě sklerotizovaní brouci, většinou černo-červeně zbarvení. Vyobrazený druh má naopak světle šedožluté krovky a žlutavý štít s tmavou skvrnou. Hojný je koncem jara a počátkem léta. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004
© Michal Mergl, 2004
WEB:
http://www.kerbtier.de/cgi-bin/enFSearch.cgi?Fam=Cantharidae
Cantharis livida Linnaeus, 1758 Páteříček
Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae
Pateříček s tělem dlouhým až 15 mm. Má červenohnědý štít a stehna nohou, které jsou jinak černé. Druh je běžný na bylinné vegetaci, kde loví drobný hmyz. Larvy jsou dravé, loví i drobné plže a žížaly. Vyskytuje se v květnu a červnu na loukách a okrajích lesů. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_livida
Cantharis obscura Linnaeus, 1758 Páteříček tmavý
Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae
Větší druh páteříčků z asi 90 druhů ve střední Evropě. Je snadno poznatelný podle štítu, který je černý, pouze po stranách má žlutohnědý pruh. Larvy loví plže, dospělí brouci se živí dubovými výhonky. Je častý v květnu a červnu na okrajích lesů, zejména doubrav a na lesních světlinách. Všichni pateříčci mají slabě sklerotizované a mají poměrně měkké tělo. Pavlov na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_obscura
Cantharis obscura Linnaeus, 1758 Páteříček tmavý
Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae
Capsodes gothicus (Linnaeus, 1758) Klopuška trojskvrnná
Taxonomie: Heteroptera, Miridae
Carabus cancellatus Illiger, 1798 Střevlík měděný
Taxonomie: Coleoptera, Carabidae
Dravý velký brouk s dělkou yěla až 30 mm s kovově lesklými krovkami a částečně načervenalými končetinami a bází tykatel. Všichni střevlící jsou neschopni letu. Mají však dlouhé nohy, které jim umožňují rychlý pohyb po povrchu země. Vyskytuje se ve střední a severní Evropě a na Sibiři.
Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_cancellatus
Carabus ulrichii Germar, 1824 Střevlík Ulrichův
Taxonomie: Coleoptera, Carabidae
Velký kovově lesklý střevlík. Krovky nesou podélné rady hrbolků a jamek a jsou kovově lesklé. Jako ostatní druhy tohoto rodu, i tento druh je dravý. Dožívá se několika let. V ČR se vyskytuje roztroušeně v Polabí a východních Čechách, nejčastější je na jižní Moravě. Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_ullrichii
Carcinus maenas (Linnaeus) – krab obecný
(Crustacea, Decapoda, Portunidae)
Běžný krab v mělkých vodách evropských moří. Piran ve Slovinsku.
© Michal Mergl, 2004
Carpocoris purpureipennis (De Geer, 1773) Kněžice obecná
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká ploštice. Žije v bylinném patru na miříkovitých a hvězdnicovitých lokalitách, jakými jsou suché stráně, louky, okraje lesů a křovin. Je rozšířena od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carpocoris_purpureipennis
Cassida nebulosa Linnaeus, 1758 Štítonoš skvrnitý
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Typický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu, černými tečkami. Připomíná tak kousek ptačího trusu či mírně seschlou část listu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným cílem na ploše listu. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Košutka u Plzně, duben 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa
Cassida nebulosa Linnaeus, 1758 Štítonoš černoskvrnný
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Cassidinae
Typický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným listové ploše. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Losiná u Plzně, srpen 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa
Cassida rubiginosa O. F. Müller, 1776 Štítonoš
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Štítonoš asi 5-7 mm dlouhý, s trávově zelenou barvou, která je porušena černou skvrnkou za štítkem. Bývá často zaměňován za podobný druh C. viridis, který tuto tmavou skvrnku nemá. Je druhem všeobecně rozšířeným na vlhčích loukách, zejména na bodlácích (Carduus). Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Thistle_tortoise_beetle
Cassida viridis Linnaeus, 1758 Štítonoš zelený
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Druh je typickým představitelem této podčeledi Cassidinae. Jsou význačné mírně klenutým plochým tělem krytým krovkami se širokým lemem a plochým velkým štítem. Postranní části krovek zcela zakrývají nohy a tykadla. Při podráždění se brouk přitiskne k podkladu a je zcela chráněn. Ochranné zelené zbarvení jej činí hůře viditelným na listech živných rostlin. Druh obývá celou paleoarktickou oblast, u nás je hojný na loukách, kde jen můžeme nalézt na mátě i jiných bylinách. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis
Cassida viridis Linnaeus, 1758 Štítonoš zelený
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Plochá mandelinka s dokonalou kamufláží. Okraj štítu a krovek je plochý a přilne k povrchu listu, na kterému je jedinec přichycený. Okraj těla tak nevrhá stín, který by prozradil přítomnost kořisti případnému predátoru.
Plzeň - Bolevec, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis
Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758) Modrásek krušinový
Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenida
U nás jediný zástupce tohoto rodu modrásků u nás. Líc křídel je blankytně modrý, u samečků s tmavým okrajem. Spodní strana je světle modrá s tmavými skvrnami.Vyskytuje se hojně na pasekách a křovinatých stráních od dubna do září. Housenky jsou polyfágní, nejčastěji se živí na krušině, chmelu, ostružiníku aj. U nás vytváří dvě generace. Druh se vyskytuje v celé Evropě s výjimkou severního Norska. Vyobrazený pár je z Ejpovic u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://pt.wikipedia.org/wiki/Celastrina_argiolus
Cepaea nemoralis (Linné, 1758) – páskovka hajní
(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae)
Tento druh páskovky má větší, poněkud stlačenou ulitu s ústím zbarveným do rudohněda. Stejně jako ostatní páskovky, je i tento druh velmi variabilní v počtu a barvě tmavých pásků. Druh je citlivý na chlad a vyhledává místa chráněná před vysokými mrazy. Proto je rozšířen v západní Evropě a k nám zasahuje jen na sz. Čech. Druh bývá zavlékán do velkých měst, ve kterých je mikroklima příznivější nežli v okolní krajině. Dánsko, Kodan.
© M. Mergl, 2005
Cepaea nemoralis (Linné, 1758) – páskovka hajní
(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae)
U jedinců bez pruhů je dobře patrná žlutooranžová barva ulity.
© M. Mergl, 2005
Cerambyx scopolii Fuessly, 1775 Tesařík bukový
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Velký štíhlý tesařík. Je celý téměř černý, s délkou těla až 3 cm. Obývá světlé listnaté a smíšené lesy, dospělí brouci jsou častí na květech hlohu a bezu černého, na kterých žerou pyl a sají nektar. Larvy se živí dřevem různých stromů (buků, bříz, habrů, dubů), z ovocných stromů nejčastěji napadají jabloně. Druh je v ČR doposud místy hojný. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu, západní Asii a severní Afriku. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cerambyx_scopolii
Cercopis sanguinolenta Scopoli, 1763 Pěnodějka nížinná
Taxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, Cercopidae
Pěnodějka s délkou těla až 11 mm. Má nápadné výstražné zbarvení, příčným červeným pruhem při zadním konci křídel. V klidu jsou křídla střechovitě složená. Larvy se živí šťávami bylin, které saje bodavě sacím ústním ústrojím. Druh je hojný v teplejších nížinných oblastech ČR, v teplejších oblastech Evropy a Blízkém Východě. Karlštejn.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta
Cercopis sanguinolenta Scopoli, 1763 Pěnodějka nížinná
Taxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, Cercopidae
Druh má nápadné aposematické zbarvení. Kombinace červené a černé barvy v oddělených skvrnách opticky rozkládá známý obrys těla. Při vyrušení je druh také schopen rychlého úniku skokem, neboť jeho nohy jsou schopny prudkého odpružení od podkladu. Karlštejn.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta
Cetonia aurata (Linnaeus, 1758) Zlatohlávek zlatý
Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae
Velký kovově lesklý zlatohlávek, barevně dosti proměnlivý. Při letu nemusí rozevírat krovky, blanité křídla pouze prostrčí štěrbinou pod krovkami. Dospělci ožírají listy a květní plátky, zejména růže šípkové. Larvy se vyvíjejí v kompostu a dřevním trouchu. Druh je všeobecně rozšířený na suchých loukách, křovinatých stráních a zahradách, spíše však jednotlivě. Losiná u Plzně, srpen 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata
Cetonia aurata (Linnaeus, 1758) Zlatohlávek zlatý
Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae
Hojný zlatohlávek, s variabilním zbarvením, od zelené přes bronzovou k tmavofialové. Na krovkách má bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy, vyobrazený zelený jedinec je aberace viridiventris, se zelenou barvou spodku těla. Zvláštností zlatohlávků je, že při letu nerozevírají krovky, ale blanitá křídla pouze prostrčí štěrbinou mezi tělem a krovkami. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata
Cetonia aurata Linnaeus, 1758 Zlatohlávek zlatý
Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae
Hojný zlatohlávek, s kovově lesklou, zeleně až tmavě purpurovou barvou. Na krovkách jsou bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy. Samičky kladou vajíčka do trouchu ve starých stromech, běžně i do kompostu. Larvy žijí v trouchu rok a na počátku května se z kokonu líhnou dospělí brouci. Dospělý brouk vyhledává květy šípků, bezu, pcháčů a mrkvovitých rostlin, jejichž nektarem se živí. Druh je u nás všude hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata
Cicindella campestris Linnaeus, 1758 Svižník polní
Taxonomie: Coleoptera, Carabidae
Středně velký střevlíkovitý brouk. Pomocí velmi dlouhých nohou dokáže rychle pobíhat, při vyrušení je schopen i krátkých několikametrových přeletů. Má nápadné zelené zbarvení. Je dravý, specializovaný na lov mravenců. Vyhledává otevřená místa, jakými jsou paseky a lesní cesty v blízkosti mravenišť. Plzeňsko, Losiná, duben 2008.
© M. Mergl, 2008
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cicindela_campestris
Cladocora caespitosa (Linnaeus, 1758) Útesovník protáhlý
Taxonomie: Cnidaria, Zoantharia, Faviidae
Korálový trs nejběžnějšího větevníka ve Středozemním moři. Polypi jsou světle hnědí, se symbiotickými řasami. Na ostrově Hvar v Chorvatsku druh vytváří menší útesy. Žije na kamenitém dně od hloubky jeden metr, často na zastíněném podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cladocora_caespitosa
Clibanarius erythropus (Latreille, 1818) Poustevníček
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Anomura
Menší krab poustevníček v ulitě. Má dlouhé tenké nohy, pomocí kterých hbitě popolézá po dně. Při nebezpečí se bleskurychle zatáhne do ulity. Klepeta má menší a nenápadná. Zadeček je měkký, spirálně stočený a chráněný ulitou. Druh je hojný na skalnatém dně a mezi kameny v mělkých vodách Středozemního moře. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Clibanarius_erythropus
Cliona viridis (Schmidt, 1862) Houba řasová
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Clionaidae
Oskulum (vyvrhovací otvor) vrtavé houby. Průměr oskula je asi 1 cm. Houba si vytváří komůrky v pevném podkladu. Je významným činitelem bioeroze na vápencových pobřežních skaliscích, schránkách měkkýšů a kostrách korálnatců. Vrtavá schopnost je umožněna chemickým leptáním vápence kombinovaná s mechanickým odstraněním odleptaného kousku. Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis
Cliona viridis (Schmidt, 1862) Houba řasová
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Clionaidae
Vrtavá houba, velmi hojná ve vápencových kamenech chorvatského pobřeží. Velký otvor, kterým houba vypouští vodu, je oskulum. Menší otvůrky patrné v hnědozelených oválných útvarech houby jsou otvory, kterými houba vodu nasává (tzv. ostie). Živá houba je z velké části skryta uvnitř kamene v dutinách, která je schopna vyhloubit pomocí chemického leptání. Po uhynutí houby bývají takové valouny mořskou abrazí obroušeny. Valouny chorvatských pláží tak získávají charakteristickou povrchovou strukturu. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis
Clubiona stagnatilis Kulzynski, 1897 Zapředník vlhkomilný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Clubionidae
Asi 8 mm dlouhý pavouk s nápadnými tmavými chelicerami. Zhotovuje si úkryt na listech rákosu nebo odtřice, který dvakrát přeloží a vzniklý prostor vystele pavučinou. Je běžný na vlhkých místech s porosty chrastice, rákosu a ostřice. U nás je poměrně hojný po celém území republiky. Srbsko v Českém Krasu.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Clubiona_stagnatilis
Clytra laeviuscula (Ratzeburg, 1837) Vrbař uhlazený
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Druh má délku těla asi 10 mm. Má nápadně klenuté, poněkud válcovité černé tělo se sytě oranžovými krovkami. Je význačným druhem na vrbách. Larvy žijí v mraveništích, ve kterých se se živí organickým odpadem, někdy i vajíčky mravenců. Vrbař je hojný v teplejších oblastech. Beroun, Český Kras.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Clytra_laeviuscula
Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758 Slunéčko sedmitečné
Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae
Nejznámější slunéčko, často se vyskytující ve vysokém počtu jedinců. V hemolymfě obsahuje alkaloid coccinellin. Při podráždění vypudí z těla kapku páchnoucího a hořce chutnajícího sekretu, který odradí ptáka či jiného predátora. Slunéčko je užitečné, neboť požírá mšice. Je všeobecně rozšířené, zejména na ruderálních stanovištích. Plzeň-Bolevec.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Coccinella_septempunctata
Coccinula quatuordecimpustulata (Linnaeus, 1758) Slunéčko čtrnáctitečné
Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae
Slunéčko, u kterého barva krovek je černá se žlutavými nebo bělavými skvrnami. Stepní druh, častý na úborech složnokvětých rostlin. Živí se mšicemi, pravděpodně i pylem. Přezimuje v suchých rostlinách na zemi. Plzeň-Bolevec.
© Michal Mergl, 2004
Cochlodina laminata (Montagu, 1803) Vřetenovka hladká
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae
Závornatka s výškou ulity až 17 mm. Vřetenovka je rozšířená v listnatých a smíšených lesích na padlém dřevu a na kmenech stromů, z nichž spásá řasy a porosty lišejníků. Vyhledává vlhká místa v údolích, paty kmenů a úpatí skalních stěn. Patří k nejhojnějším druhům čeledi závornatkovitých u nás. Ve Evropě je známo více druhů, u nás je vzácná podobná Cochlodina orthostoma. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlodina_laminata
Cochlostoma septemspirale (Razoumowsky, 1789)
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Cochlostomatidae
Charakteristický druh čeledi, s drobnou ulitou, řadami hnědavých skvrnek a ohrnutým ústím. Žije na skaliscích a v sutích, zejména vápencových. Od nás není znám žádný druh tohoto rodu. Vyobrazený druh je rozšířen v j. a v. Francii, Alpách a podél středomořského pobřeží. Vyobrazené ulity pochází z Francie (Gorges du Verden).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlostoma_septemspirale
Columella edentula (Draparnaud, 1805) – ostroústka bezzubá
(Gastropoda, Pulmonata, Pupillidae)
Jeden z našich nejmenších plžů, s ulitou vysokou 2,3-2,8 mm. Obývá vlhké údolní porosty, zvláště olšiny, mokřady, louky při potocích a podobná místa. Ráda vylézá na byliny, často se skrývá na spodní straně listů. Druh je všeobecně rozšířený a velmi podobný druhu C. aspera, který však dává přednost kyselých lesům s podrostem borůvek a brusinek Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2005
Conops quadrifasciatus De Geér, 1776 Očnatka žlutá
Taxonomie: Diptera, Conopidae
Štíhlá očnatka, dosti hojná na květech rostlin, zejména na lesních pasekách, lesních okrajích, lukách a podobných suchých stepních a lesostepních biotopech. Připomínají své hostitele z řádu blanokřídlých. Její larvy parazitují v zadečku u čmeláků, vos a samotářských včel. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Conops_quadrifasciatus
Coptosoma scutellatum (Geoffrey, 1785) Zaoblenka černá
Taxonomie: Heteroptera, Plataspidae
Jediný zástup čeledi u nás. Vyhledává teplejší oblasti. Žije na bobovitých rostlinách, především na štírovníku a hrachoru. Vyskytuje se v teplých oblastech Evropy a Asie až do Koreje, v severní Africe. Kněží hora, Český Kras.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Coptosoma_scutellatum
Coreus marginatus (Linnaeus, 1758) Vroubenka smrdutá
Taxonomie: Heteroptera, Coreidae
Velká vroubenka s nápadnými tykadly. Při vyrušení roztáhne křídla a objeví se oranžově zbarvený zadeček. Druh je velmi hojný, často i v početnějších skupinách, na ruderální vegetaci, zejména na šťovíku a lebedě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Coreus_marginatus
Corizus hyosciami (Linnaeus, 1758) Vroubenka červená
Taxonomie: Heteroptera, Rhopalidae
Menší, asi 10 mm dlouhá nápadně zbarvená ploštice, hojná na suchých slunných lokalitách v bylinném patru. Častá je na hvězdnicovitých rostlinách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Corizus_hyoscyami
Corymbia rubra (Linnaeus, 1758) Tesařík obecný
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Jeden z nejběžnějších větších tesaříků naší fauny, s výrazným pohlavním dimorfismem. Bývá také kladen do rodu Stictoleptura. Vyobrazená samička je zavalitější, s krovkami a štítem červenohnědé barvy. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, častý je na pařezech a hromadách dříví, bývá i v zahradách. Významně se podílí na rozkladu rostlinné hmoty.Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Stictoleptura_rubra
Corymbia rubra (Linnaeus, 1758) Tesařík obecný
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Jeden z nejběžnějších tesaříků naší fauny. Sameček (vyobrazený jedinec) má okrové krovky, samička je zavalitější, s krovkami červenohnědými. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, často na hromadách dříví i v zahradách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesa%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD
Crambe crambe (Schmidt, 1862) Houba
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Crambeidae
Rohovitá houba výrazné červenoranžové barvy vytvářející tenké povlaky na povrchu skal a lasturách přisedle žijících mlžů, zejména návek a ostnatek. Nápadná je velkými oskuly. Tělo je vyztužené jednoduchými jehlicemi (styly a oxey). Druh je velmi těžko rozlišitelný od podobných červených druhů ve Středozemním moři. Ostrov Zakyntos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Crambe_crambe
Crioceris macilenta Weise, 1880 Chřestovníček
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Malý, nápadně zbarvený brouk s délkou těla asi 4,5 mm. Společně s jinými druhy chřestovníčků je úzce vázán na svoji živnou rostlinu, na chřest. Má nápadné zbarvení v kombinace temně modrá, béžová a hnědooranžová. Žlutá kresba na krovkách má silně proměnlivý obrys. Všichni chřestovníčci jsou teplomilné mandelinky na liliovitých rostlinách. Tento druh má rozšíření v celé středomořské oblasti. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Crioceris_macilenta
Crioceris asparagi (Linnaeus, 1758) Chřestovníček obecný
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Menší mandelinka připomínající drobného tesaříka. Jako většina mandelinek, i tento druh je úzce závislý na živné rostlině, tj. na chřestu. Housenky jsou nenápadné, šedivě zbarvené. Okusují tenké větvičky chřestu. Je teplomilný, u nás hojný v zahradách. V teplejších oblastech se vyskytuje od června. Losiná u Plzně, srpen 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_asparagus_beetle
Crioceris duodecimpunctata (Linnaeus, 1758) Chřestovníček dvanáctitečný
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Cryptocephalus laevicollis Gebler, 183 Krytohlav
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Krytohlavi jsou mandelinky se silně vyklenutým krátce válcovitým tělem. Krovky jsou většinou černožlutě nebo červeno-červeně zbarvené. Hlava je skrytá pod velkým štítem. Jsou býložravé. Druh je u nás znám jen v nejteplejší části republiky (jižní Morava).
Klentnice na jižní Moravě, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://nl.wikipedia.org/wiki/Cryptocephalus_laevicollis
Cteniopus sulphureus (Linneaus, 1778) Květomil žlutý
Taxonomie: Coleoptera, Alleculida
Nezvykle žlutě zbarvený, asi 8 mm velký brouk. Má lokální výskyt na místech s teplejším klimatem. U nás je hojný v Českém krasu, kde se na příznivých místech vyskytuje často hromadně v květnu a červnu. Larvy tohoto brouka žijí v zemí v trouchnivém dřevu. Živí se rostlinou potravou; celulózu mu umožňují trávit symbiotické mikroorganismy ve vychlípeninách střeva. U nás žije asi 30 druhů této čeledi. Český kras, Kotýs.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cteniopus_sulphureus
Curculio nucum Linnaeus, 1758 Nosatec lískový
Taxonomie: Coleoptera, Curculionidae
Větší nosatec s nápadně dlouhým rostrem. Dlouhé nohy umožňují pevné obemknutí tenkých větviček lísky, která slouží jako živná rostlina pro larvy tohoto druhu. Larvy vyžírají jádra lískových oříšků. Nápadná a pro nosatce typická jsou zalomená tykadla na konci paličkovitě rozšířená. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Curculio_nucum
Cyclosa conica (Pallas, 1772) Křižák vířivý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Tento drobný druh má pozoruhodně hrbatý zadeček. Vytváří si svislé sítě se stabilimentem, do kterého spřádá zbytky vysáté kořisti. Sám pak sedí na konci stabilimenta a stává se tak nenápadným . Při podráždění dovede rozkmitat síť. Je charakteristickým pavoukem smrkových lesů. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cyclosa_conica
Cyrtophora citricola (Pallas, 1772) Cyrtofora opunciová
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Velký pavouk, s 15-17 mm dlouhým zadečkem z čeledi křižákovitých z výraznou bílou kresbou na zadečku. Vytváří si složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou, na kterých často parazitují menší druhy pavouků (třesavka Holocnemus pulchei a snovačka příživná - Argyrodes gibbosus). Samečci jsou velmi drobní a soupeří o kořist s ostatními příživnými pavouky. Cyrtofora je hojným druhem v křovinatých makchiích podél pobřeží Středozemního moře. Vyobrazená samička pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citricola
Cyrtophora citricola (Pallas, 1772) Cyrtofora opunciová
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Druh si vytváří složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou z hustých vláken. Síť může mít až 2 metry v průměru, bývá upevněna mezi křovinami asi metr nad zemí. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citrico
Čeleď Syrphidae. Neurčeno - pestřenka
(Diptera, Syrphidae)
Štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
Dendroxena quadrimaculata Scopoli, 1772 Mrchožrout housenkář
Taxonomie: Coleoptera, Silphidae
Dermacentor reticulatus (Fabricius, 1794) Piják lužní
Taxonomie: Acarina, Ixodidae
Velký zástupce klíšťat, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás má výskyt omezený na nejjižnější část Moravy. Dává přednost vlhkým biotopům, vyskytuje se podél vodních toků, v křovinatých pastvinách a v lužních lesích. Rozšířen je od Velké Británie do Ruska, zavlečen byl do USA. Je přenašečem klíšťové encefalidity, tularémie a dalších nemocí. Člověka dospělci napadají vzácně. Křivé jezero u Bulhar, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Piják_lužní
Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) Přástevník chrastavcový
Taxonomie: Lepidoptera, Arctiidae
Žlutooranžový přástevník, běžný na loukách a ve světlých lesích, aktivní ve dne i v noci. Dosahuje velikosti asi 40 mm. Samička je světlejší (na obrázku) nežli sameček. Housenka je polyfágní. Druh je rozšířený od Španělska do východní Asie a Japonska. Soos u Františkových Lázní, 2011.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Diacrisia_sannio
Diaea dorsata (Fabricius, 1777) Běžník zelený
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Druh je nápadný zbarvením. Zadeček je žlutohnědý, zatímco hlavohruď a nohy jsou trávově zelené, u samečka s hnědými skvrnami. Druh si nevytváří sítě, kořist chytá do strany roztaženýma nohama. Žije na listech, nejčastěji buků a javorů, kde loví drobný hmyz. I když často číhá na vrchní straně listů, při přiblížení se rychle schovává na spodní stranu listu. Síť si nevytváří, na vlákně se může spustit jako na záchranném laně do spleti nižší vegetace. Fotografovaný samička je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata
Diaea dorsata (Fabricius, 1777) Běžník listový
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Druh je nápadný pestrým zbarvením. Od samičky se sameček liší menším zadečkem, hnědavou barvou a příčnými hnědočervenými pruhy na článcích končetin. Žije hojně na listech listnatých stromů, zejména buků a javorů v našich lesích. Fotografovaný sameček je z boleveckých lesů u Plzně
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata
Diaea dorsata (Fabricius, 1777) Běžník listový
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Dictyoptera aurora - dlouhoústec červený
(Coleoptera, Lycidae)
Brouk s délkou těla do 13 mm. Tělo je černé, s jemně jamkovanými krovkami mezi vystouplými žebry. Dospělci jsoou běžní na květech miříkovitých rostlin a na starých pařezech. Larvy se vyvíjejí ve starém spíše vlhkém dřevě. Losiná 2008.
© M. Mergl, 2008
Diogenes pugilator (Roux, 1829) Poustevníček
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Anomura, Paguridae
Menší krab poustevníček v ulitě. Je nápadný velkým levým klepetem, kterým při zatažení uzavře vchod do ulity. Druh je velmi hojný na mělkém písčitém dně Středozemního moře, kde využívá prázdné ulity vršatek a jehlanek. Ostrov Zakyntos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Diogenes_pugilator
Discladispa testacea (Linnaeus, 1767) Ostnatec
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Chrysomelinae
Disporella hispida (Fleming, 1828) Mechovka
Taxonomie: Bryozoa, Stenolaemata, Disporellidae
Drobné terčovité zoarium mechovky o velikosti asi 5 mm. Zooecia tohoto druhu jsou dlouhá, trubicovitá, radiálně uspořádaná a mají nafialovělá ústí. Podél okraje je zoarium je chráněno tenkým a vysokým límcem. Tento nenápadný druh je hojný na skaliscích, pod kameny, na listech a na kořenech travin ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
http://www.sealifebase.org/summary/Disporella-hispida.html
Dolichovespula norvegica (Fabricius, 1781) Vosa norská
Taxonomie: Hymenoptera, Vespidae
Vosa norská se liší od ostatních vos červenooranžovými skvrnami na stranách 1. a 2. zadečkového článku. Podobná je jen vosa ryšavá, u které skvrny jsou dobře patrná na svrchní straně zadečku. Vosa norská je hojná na květech, zejména miříkovitých rostlin, kde saje nektar, jinak je dravá stejně jako další druhy vos. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dolichovespula_norwegica
Dolycoris baccarum (Linnaeus, 1758) Kněžice chlupatá
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká ploštice s typickým zbarvením. Polokrovky jsou fialově hnědé, štítek je zakončen světle žlutozelenou skvrnou. Nohy jsou černě tečkované a jemně pýřité. Velikost dosahuje až 12 mm. Je velmi hojná na bylinách a křovinách na nejrůznějších stanovištích. Často ji najdeme na bobulovém ovoci, malinách a ostružinách. U nás je všeobecně rozšířena a je jednou z nejhojnějších kněžic vůbec. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dolycoris_baccarum
Dorcadion pedestre (Poda, 1761) Tesařík písečný
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Zavalitý, středně velký tesařík. Je celý černý, pouze při vnitřním okraji krovek má několik nápadných bílých pásků. Zbarvení je dosti variabilní. Vzhled těla připomíná velkého mravence. Je teplomilný, nejčastěji jej najdeme na písčitých půdách s řídkou trávou. Rozšířen je od jv. Německa na Ukrajinu. U nás je nejběžnějším druhem rodu Dorcadion. Fotografováno na počátku května v Pavlově na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dorcadion_pedestre
Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775) Běžník listový
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Ectobius lapponicus (Linnaeus, 1758) Rusec laponský
Taxonomie: Blattodea, Blatellidae
Rusec s tmavě zbarveným štítem a dlouhými niťovitými tykadly. Křídla u samečka (na fotografii) kryjí celý zadeček, u samičky jsou zkrácená. Druh je velmi hojný na travnaté vegetaci luk, lesním mýtin a pasek po celém území. Je jedním z nemnoha druhů švábů žijících u nás ve volné přírodě. Při vyrušení bleskurychle mizí ve vegetaci. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Ectobius_lapponicus
Elasmostethus interstinctus (Linnaeus, 1758) Kněžovka březová
Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidaé
Elasmostethus interstinctus (Linnaeus, 1758) Kněžovka březová
Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidae
Čeleď knězovitých zahrnuje větší druhy ploštic, které se živí převážně rostlinnými šťávami na borůvkách, brusinkách, jeřábu nebo příležitostně sají i na mrtvém hmyzu. Chodidla mají jen dva články. Čeleď zahrnuje barevně mimořádně pestře zbarvené ploštice. Plzeň-Košutka.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Elasmostethus_interstinctus
Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787) - kněz
(Heteroptera, Acanthosomidae)
Nápadná ploštice se štítem vytaženým do ostrých rohů. Podobně jako jiné druhy čeledi má výrazný kýl na břišní straně. I když tento druh není příliš hojný, ke konci léta jej můžeme běžně nalézt na rybízu a borůvkách, štávou jejichž plodů se živí. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Elasmucha grisea (Linnaeus, 1758) Kněz mateřský
Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidae
Pestře zbarvený menší druh čeledi knězovitých, dlouhý asi 8 mm. Samička snůšku asi 30-40 vajíček přikrývá svým tělem do vylíhnutí. I vývoj larev probíhá v matčině blízkosti. Je velmi hojným druhem na břízách, olši i jehličnatých stromech. Imaga přezimují. Krkavec u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Parent_bug
Endomychus coccineus (Linnaeus, 1758) Pýchavovník červcový
Taxonomie: Coleoptera, Endomychidae
Nápadně zbarvený, asi 6 mm velký brouk. Žije v houbách v mechu a pod kůrou, kde se larvy živí hyfami hub. Není příliš hojný. Vyskytuje se především v listnatých lesích po celé Evropě. U nás žije asi 20 druhů této čeledi. Nečtiny.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Endomychus_coccineus
Epicallia villica (Linnaeus, 1758) Přástevník špenátový
Taxonomie: Lepidoptera, Arctiidae
Má podobně proměnlivé zbarvení křídel jako jiné druhy přástevníků. Druhý pár křídel je v klidu zakryt krycím zbarvením prvního páru. Při vyrušení poleká útočníka druhý, nápadně oranžově zbarvený pár křídel. Živnou rostlinou housenek jsou hluchavky, pampelišky, jitrocel a další byliny. Je druhem teplomilným. Vyskytuje se na skalních stepích, písčitých lesostepích a podobných místech. U nás je rozšířený v teplejších oblastech, např. na jižní Moravě. Piran ve Slovinsku, červen 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Epicallia_villica
Episyrphus balteatus (De Geer, 1776) Pestřenka rybízová
Taxonomie: Diptera, Syrphidae
Menší pestřenka nápadně připomínající vosu. Má velké složené oči a při letu dokáže zastavit na místě jako vrtulník. Larvy žijí na zemi a živí se mšicemi. Dospělec je schopen požírat pyl. Druh je velmi hojný v zahradách, lesních pasekách a loukách, často sedí ve květech. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Episyrphus_balteatus
Episyrphus balteatus (De Geér, 1776) – pestřenka pruhovaná
(Diptera, Syrphidae)
Středně velká štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Hruď je zlatozeleně lesklá. Je velká 8 – 11 mm. Je schopná rychlého letu na místě. Žije hojně na v lesích, jehličnatých i listnatých. Setkat se s ní můžeme nejčastěji ke konci léta a na podzim. Larvy jsou dravé, živí se mšicemi. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
Eriphia verrucosa (Forsskal, 1775) Krab
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, Xanthidae
Krab se silným, do strany protaženým hlbolkovitým karapaxem širokým až 9 cm. Silná klepeta a nohy jsou otrněné a ochlupené, často bývají porostlé řasami. Žije na skalnatém dně v mělčinách. Často se skrývá ve skalních štěrbinách při hranici přílivu. Jeho výskyt je silně ovlivněn eutrofizací mořských vod. Ostrov Zakyntos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eriphia_verrucosa
Erystalis tenax (Linnaeus, 1758) Pestřenka trubcová
Taxonomie: Diptera, Syrphidae
Velká pestřenka velmi podobná včele. Je kosmopolitní, u nás je jednou z nejhojnějších petřenek. Larvy i imaga můžeme najít od jaro do podzimu. Larvy žijí v silně znečistěných vodách, kterou filtrují a přispívají tak k jejímu čistění. Dospělce najdeme s jiným hmyzem na květech, kde sají nektar. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eristalis_tenax
Euomphalia strigella (Draparnaud, 1801) Keřnatka vrásčitá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Hygromiidae
Ulita je nepravidelně žebernatá, obvykle s bledou páskou. Je význačným lesostepním prvkem, častým na xerotermních křovišťích, skalních stepích a světlých hájích. U nás je všeobecně rozšířeným druhem v teplejších okrscích, zejména ve středních a sz. Čechách. Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Euomphalia_strigella
Eupeodes corollae (Fabricus, 1794) Pestřenka
Taxonomie: Diptera, Syrphidae
Vose podobná, 11 mm dlouhá pestřenka. Je hojná na výslunných místech, okrajích lesů a loukách. Larvy se živí mšicemi, jedna larva dokáže spořádat až 700 jedinců mšice makové. Během roka vytváří několik generací. Rychle létající imaga jsou k vidění již od dubna, velmi často sedí na květech miříkovitých rostlin, bezu chebdí aj. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eupeodes_corollae
Euplagia quadripunctuaria (Poda, 1761) Přástevník kostivalový
Taxonomie: Hexapoda, Lepidoptera, Arctiidae
Nápadný přástevník s krycím zbarvením předních křídel a výstražným zbarvením křídel zadních. Dosahuje velikosti asi 50 mm. Je běžným druhem teplejších otevřených biotopů, křovinatých strání a břehových porostů. Je atraktivním druhem na Řeckém ostrově Rhodu, kde jeho samostatný poddruh (ssp. rhodosensis) upadá v létě do strnulosti (estivace) v údolí Psinthos. Losiná u Plzně, 2011.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Euplagia_quadripunctaria
Eurydema ornata (Linnaeus, 1758) Kněžice zdobená
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Pestře červeně zbarvená kněžice, s délkou těla až 8 mm, s tmavou skvrnou uprostřed. Někteří jedinci jsou zbarvení i světle žlutozeleně. Druh je teplomilný, většinou se vyskytuje hromadně na brukvovitých rostlinách. Ostrov Zakynthos, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eurydema_ornata
Eurygaster maura (Linnaeus, 1758) Kněžice obilná
Taxonomie:
Heteroptera, Scuterellidae
Velká, až 11 mm dlouhá barevně proměnlivá ploštice, u které štítek překrývá téměř celá křídla. Druh je hojný na travách, občasně saje i na obilí. Vyskytuje se od nížin do hor na našem celém území. Losiná u Plzně, srpen 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Eurygaster_maura
Eysarcoris venustissimus (Schrank, 1776) Kněžice čistcová
Taxonomie:
Heteroptera, Pentatomidae
Gerris lacustris (Linnaeus, 1758) Bruslařska obecná
Taxonomie: Heteroptera, Gerridae
Větší štíhlá ploštice, která se pohybuje po vodní hladině. První pár nohou nezloží k pohybu, ale plní funkci smyslového zařízení snímajícího chvění hladiny. Brusluřky jsou dravé, lovící drobný hmyz dopadlý na vodní hladinu. Plzeň-Košutka, duben 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gerris_lacustris
Glomeris klugii ¨Brandt, 1833 – svinule různobarvá
(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae)
Svinule mají schopnost stočení, tzv. volvace. Chrání je před útočníkem a zvyšuje si tak možnost úniku. Jemné končetiny a tykadla jsou chráněny tím chráněny před napadením. Tergity svrchní strany do sebe dokonale zapadají a vytváří dokonalou hladkou kuličku bez výčnělků. Zřícenina hradu Volftšejn, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Glomeris klugii Brandt, 1833 – svinule různobarvá
(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae)
Asi 15 mm dlouhá svinule, méně běžná v hrabance a listovém opadu chladnějších stinných lesů v západní části České republiky Do východních Čech a na Moravu její rozšíření nezasahuje. Je význačná tmavým pruhem na tergitech.
Zřícenina hradu Volfštejn, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Gonocerus acuteangulatus (Goeze, 1778) Vroubenka keřová
Taxonomie: Heteroptera, Coreidae
Velká vroubenka, s délkou těla 14 mm, která se u nás vyskytuje na místech stepního charakteru. Vyskytuje se ve Středomoří a Střední Asii, zasahuje i do přilehlé části Evropy. Český kras, Kotýs.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gonocerus_acuteangulatus
Granaria frumentum (Draparnaud, 1801) Žitovka obilná
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae
Žitovka s ulitou vysokou asi 8 mm. Je význačným druhem vápnitého a bazického podkladu. Obývá suché stráně, skalní stepi a skály v krasových oblastech. Pro svůj masový výskyt bývají tyto malakocenózy označované jako granariové stepi. U nás je druh velmi hojný v Českém Krasu, na Pálavě i jinde. Je jediným druhem rodu u nás; o něco větší a štíhlejší druh G. variabilis se vyskytuje v Západních Alpách. Český kras, Kotýs.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Granaria_frumentum
Graphosoma lineatum (Linnaeus, 1758) Kněžice pásovaná
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Nápadná ploštice hojná na miříkovitých rostlinách. Má výstražné zbarvení s červenočerných pruhů. I když je nejčastější v teplých oblastech, můžeme ji nalézt i ve vyšších polohách. Saje na rostlinných pletivech, často ve skupinách několika jedinců.Vyobrazený jedinec je z Plzně - Bolevce.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_lineatum
Graphosoma semipunctatum (Fabricius, 1775) Kněžice
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Nápadná velká ploštice hojná na miříkovitých (mrkvovitých) rostlinách. Má výrazné výstražné zbarvení s černými pruhy a tmavými skvrnami na štítu na červeném podkladě. Připomíná kněžici páskovanou (G. lineatum), která žije i i nás. Vyobrazený jedinec je z ostrova Lefkada v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_semipunctatum
Gryllus campestre Linnaeus, 1758 Cvrček polní
Taxonomie: Ensifera, Gryllidae
Náš největší cvrček, velký až 23 mm. Hloubí si nory na suchých, nejraději krátkostébelných loukách, před kterými si vytváří malou plošinku. Hlasitě striduluje v horkých letních dnech. U nás se vyskytuje v teplejších oblastech.
Klentnice na jižní Moravě, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gryllus_campestris
Gymnosoma rotundata (Linnaeus, 1758) Hbitěnka
Taxonomie: Diptera, Tachinidae
Nápadně zbarvená menší hbitěnka, dosti hojná na květech miříkovitých a hvězdnicovitých rostlin, zejména na řebříčku. Larva parazituje na plošticích. Vyobrazený jedinec je z Plzně – Bolevce.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gymnosoma_rotundatum
Helix pomatia Linné, 1758 – hlemýž? zahradní
(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae)
Náš největší ulitnatý plž s ulitou o průměru až 4 cm. Na ulitě bývají někdy patrné nevýrazné hnědavé pásky. Druh je hermafroditický. Vajíčka klade do mělké jamky na vlhčích místech. Na zimu se zahrabává do půdy do hloubky několika cm. V té době si vytváří dočasné víčko (tzv. epifragma), které na jaře odvrhuje. Dožívá se věku až šesti let. Hlemýžd je u komerčně sbírán a při přemnožení je nepříjemným škůdce na kulturních plochách. U nás je běžný v kulturní krajině a v nižších polohách. Jehličnatým lesům a vyšším polohám se vyhýbá.
© M. Mergl, 2005
Heriaeus hirtus (Latreille, 1819) Běžník štětinatý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Silně chlupatý běžník význačný pro teplé oblasti Evropy. Žije ve spleti travin v podrostu makchií a olivových hájů, kde číhá na kořist. V Evropě se vyskytují ještě další dva podobné druhy. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
http://wiki.spinnen-forum.de/index.php?title=Heriaeus
Hermodice carunculata (Pallas, 1766) Nereidka
Taxonomie: Polychaeta, Amphinomidae
Asi 20 cm dlouhá nereidka s nápadným červenobílým zbarvením. Druhový název je odvozen od zvláštního výrůstku na hlavě (carumculum). Při podráždění nereidka vytrčí svazky bílých štětinek. Ty jsou duté a po zabodnutí do pokožky se z nich uvolňuje palčivá látka. Druh je hojný na skalnatém pobřeží Středozemního moře.
Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Hermodice_carunculata
Himacerus apterus (Fabricius, 1796) Lovčice
Taxonomie: Heteroptera, Nabidae
Dravá ploštice z čeledi lovčicovitých, u nás zastoupených asi 15 druhy. Je nápadná zkrácenými křídly a dlouhým, na břišní stranu zahnutým sosákem, kterým nabodává kořist (hmyz a drobné bezobratlé). Bývá hojná na vlhkých loukách, lesních pasekách, kde na listech číhá na kořist. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://www.britishbugs.org.uk/heteroptera/Nabidae/himacerus_apterus.html
Hispa atra Linnaeus, 1757 Ostnatec černý (=trnáč černý)
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Chrysomelinae
Drobná, 4 mm dlouhá mandelinka s nápadně otrněným tělem. Živnou rostlinou jsou trávy, především lipnice a pýr, ve kterých larvy minují. Druh je u nás nepříliš hojný a vyskytuje se v teplejších polohách.
Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://sv.wikipedia.org/wiki/Hispa_atra
Chiton olivaceus Sprengler, 1797 Chroustnatka středomořská
Taxonomie: Polyplacophora, Chitonidae
Asi 15 mm dlouhá chroustnatka. Tělo je kryto osmi kloubně spojenými štítky lemovanými pronotem nesoucím drobné destičky. Druh žije skrytě, pod převisy a na spodní straně kamenů. Na povrchu skalisek spásá povlaky řas. Vyobrazený druh je hojný ve Středozemním moři. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chiton_olivaceus
Chlorochlora pinicola (Munsalt & Rey, 1852) Kněžice borová
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká kněžice žijící a sající na borovici. Má stejně dlouhý a tmavý 2. a 3. článek tykadel, zatímco u podobné kněžice jalovcové (Chlorochroa juniperina) je 2. článek zelený a zřetelně delší nežli 3. článek. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Chlorochroa
Chlorophorus nigripes (Brullé, 1832) Tesařík
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Imago menšího druhy tesaříka na květu máčky. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď je červenohnědá, krovky jsou mají žluté a černé příčky. Celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na teplých stráních a olivových hájích ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou duby a pistácie. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://sv.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_nigripes
Chlorophorus varius (O. F. Müller, 1766) Tesařík
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Imago menšího druhy tesaříka na máčce. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď i krovky mají žluté a černé příčky a brouk celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na květech ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou různé listnaté stromy, z bylin též řebříček. Vývoj trvá dva roky. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_varius
Chodrosia reniformis Nardo, 1847 Houba pryžová
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Chondrillidae
Nápadná houba s velmi proměnlivým zbarvením, kolísající od hnědé k modrofialové. Je velmi tuhá na dotek. Vyskytuje se na strmých a převislých skalních stěnách, pod převisy a ve štěrbinách mezi kameny. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://pt.wikipedia.org/wiki/Chondrosia_reniformis
Chondrilla nucula Schmidt, 1862 Houba hladká
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Chondrillidae
Velký trs nápadný houby na mořském dně v hloubce asi 3 metrů. Bílá vlákna vybíhající s houby jsou lapací lepivá tykadla mnohoštětinatce Eupolymnia, žijícího v rource obrostlé houbou.
Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrilla_nucula
Chondrina clienta (Westerlund, 1883) Ovsenka žebernatá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae
Asi 6-7 mm vysoká ulita tohoto plže je jemně a pravidelně žebírkovaná. V ústí leží několik lištovitých zoubků. Druh má alpsko-východoevropské rozšíření, na našem území je hojný ve vápencových oblastech Moravy (Moravský kras, Pavlovské vrchy). V Čechách chybí. Žije na povrchu skalisek, na kterých spásá řasové porosty. Pavlov, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrina_clienta
Chondrina avenacea (Bruguiere, 1792) – ovsenka skalní
(Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae)
Ovsenka má hnědou nenápadnou ulitu o výšce asi 7 mm. Spásá řasy a lišejníky z povrchu vápencových skalních stěn. Často bývá zalezná ve skalních štěrbinách a pod převisy. Karlštejn.
© Michal Mergl, 2005
Chrysolina fastuosa Scopoli, 1763 Mandelinka nádherná
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Asi 6 mm velká mandelinka s kovově lesklým tělem a mimořádně pestrým zbarvením. Larvy žijí na hluchavkách a konopicích. Je to hojný druh na celém našem území. Vyskytuje se v Evropě, na Kavkazu a v severním Turecku. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysolina_fastuosa
Ilia nucleus (Linnaeus, 1758)
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Leucusiidae
Malý, lehce stavěný krab s téměř kulovitým tělem o velikosti do 2,5 cm a štíhlými klepety. Vyskytuje se na písčitobahnitém dně v hloubkách od několika metrů. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://it.wikipedia.org/wiki/Ilia_nucleus
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) Otakárek ovocný
Taxonomie: Lepidoptera, Papillionidae
Velký otakárek s dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je výborný letec, schopný akrobatického plachtění. Živnou rostlinou housenek je trnka, hloh a ovocné stromy. Ve střední Evropě je ohroženým druhem, u nás dosud častým v teplých oblastech (Český Kras, Pálava). Chybí ve Skandinávii a Anglii. Vyobrazená samička je z řeckého ostrova Lefkada (městečko Nidri) v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) Otakárek ovocný
Taxonomie: Lepidoptera, Parnassidae
Velký motýl s dlouhými ostruhami. Je výborný letec. Vyskytuje se na výslunných stráních, skalních stepích a lesostepích. Živnou rostlinou jsou hlohy a slivoně. Běžné jsou agregace samců na vyvýšených místech, tzv. “hilltopping“. V ČR výrazně ustoupil, dnes přežívá v teplejších oblastech, např. v Českém Krasu. Na Plzeňsku je znám s okolí Ejpovic a dalších míst v plzeňské kotlině. Je druhem ohroženým. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntos v Řecku.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail
Ircinia fasciculata (Pallas, 1766) Houba páchnoucí
Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Spongiidae
Iricerya purchasi Maskell, 1878 Červec zhoubný
Taxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, Margarodidae
Červec asi 10 mm dlouhý přichycený na stonku. Tělo je kryto drobnými voskovými šupinami. Červci sají živiny z cévních svazků, často i dřevnatých částí citroníků a pomerančovníků. Původem je z Austrálie a byl zavlečen do celého světa. Řecko, Zakynthos, Amoudi.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Icerya_purchasi
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) Perleťovec malý
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Středně velký perleťovec z velkými perleťově lesklými skvrnami na spodní straně zadních křídel. Je hojný v otevřené krajině, podél cest a na okrajích luk. Živnou rostlinou je violka rolní. Je tažným druhem. Rozšířen je v celé Evropě kromě severní Skandinávie a Britských ostrovů. Vyobrazený jedinec je z Plzeňska (Losiná).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Queen_of_Spain_fritillary
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) – perleťovec malý
(Lepidoptera, Nymphalidae):
Menší perleťovec, s křídly asi 40 mm dlouhými. Na rubu křídel má nápadně velké perleťové plošky. Svrchní strana křídel má větší počet víceméně kruhových tmavých skvrn na oranžovém podkladu. Patří k tažným druhům baboček. Je hojným druhem na polních cestách, kde často usedá na zem. Housenka žije na violkách. Třebnuška, 2009.
© M. Mergl, 2012
Ixodes ricinus (Linnaeus, 1758) Klíště obecné
Taxonomie: Acarina, Ixodidae
Nejznámější zástupce klíšťat u nás, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích do asi 600 m n.m., ojediněle i výše. Imaga jsou aktivní od dubna do října, mohou se však vyskytnout i v zimních měsících. Je typickým trojhostitelským parazitem, cizopasí na drobných i velkých savcích, ptácích a plazech. Je nebezpečným přenašečem encefalititdy, borreliózy, tularémie, rickettsióz a dalších nemocí. Plzeň – Košutka.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ixodes_ricinus
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B_obecn%C3%A9
Janthina janthina (Linnaeus, 1758) Vorenka křehká
Taxonomie:
Gastropoda, Prosobranchia, Janthiidae
Plž o velikosti 4 cm, s tenkostěnnou modrofialově zbarvenou ulitou. Vyskytuje se na otevřeném moři, na kterém dokáže plavat pomocí voru z bublin vypouštěných do tuhého slizu. Živí se trubýši rodu Velella. Ostrov Kréta, Matala
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina
Janthina janthina (Linnaeus, 1758) Vorenka křehká
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Janthiidae
Modré zbarvené ulity tohoto plže ulitou jsou vynikajícím krycím zbarvením na temně modré hladině otevřeného moře. Ulity jsou na mořském břehu vzácné, častěji se vyskytují vyplavené na pláži po bouřích. Ostrov Kréta, Matala.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina
Labidura riparia (Pallas, 1773) Škvor velký
Taxonomie: Dermaptera, Labiduridae
Náš největší škvor, s délkou těla až 26 mm,s výrazným černohnědým pruhem na hřbetní straně. Je vzácným druhem na písčitých březích vod, rozšířeným spíše v teplejších oblastech. Běžně se vyskytuje i při okrajích písečných pláží na středomořském pobřeží. Fotografovaný jedinec je z Mušlova u Mikulova.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Labidura_riparia
Laciniaria plicata (Draparnaud, 1803) Vřetenatka mnohozubá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae
Závornatka s výškou ulity 16-18 mm. Typickým znakem závornatek je vysoká a štíhlá levotočivá ulita. Tento druh je typický pro skalní stěny a padlé dřevo v listnatých lesích, na kterých spásá porosty řas. Český Kras, Kotýz.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Laciniaria_plicata
Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) Mravenec černolesklý
Taxonomie: Hymenoptera, Formicidae
(Hymenoptera, Formicidae)
Středně velký, černý silně lesklý mravenec. Vytváří si mraveniště v dutinách stromů. Hnízdo je kartonové, ze směsi dřevité hmoty, zrníček písku a lepidla z medovice. Dřevitá hmota připravovaná mravenci umožňuje růst houby Cladosporium myrmeciphilum, jejíž vlákna mraveniště zpevňují. S mravencem se běžně setkáme na kmenech stromů, zejména dubů. Nápadné jsou „silnice“ až několik metrů dlouhé. Vydává zvláštní vůni podobnou citrónu. Na fotografii je bezkřídlá dělnice. Potravou mravenců je medovice a hmyz. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lasius_fuliginosus
Lehmania marginata (O. F. Müller, 1774) Podkornatka žíhaná
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Limacidae
Leonia mamillaris (Lamarck, 1822)
Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae
Druh podobný druhu P. elegans, má světlé, slabě skulptované ulity. Obývá travnaté svahy, často je pod kameny. Je rozšířen ve španělské provincii Murcia, v Alžírsku a Maroku. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Benidorm).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Leonia_mammillaris
Lepisma sacchrina Linnaeus, 1758 Rybenka domáci
Taxonomie: Thysanura, Lepismatidae
Bezkřídlý hmyz, s délkou těla 7-10 mm, typický zástupce šupinušek (Thysanura). Na hlavě jsou dlouhá nitkovitá tykadla, tělo je pokryté stříbřitými šupinkami. Na konci těla nese tři stejně dlouhé přívěsky. Je významným synantropním druhem, který vyhledává vlhčí a teplejší místa. Aktivní je v noci. Často se s ním setkáváme v bytových prostorech (i v panelových domech) a ve skladištích. Živí se organickým odpadem, zejména bohatým na cukry. Ve volné přírodě se vyskytuje vzácně. Nečtiny, zřícenina hradu Preitenstein. © Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Silverfish
Leptinotarsa decemlineata Say, 1824 Mandelinka bramborová
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Všeobecně známý druh, který je významným škůdcem na lilkovitých rostlinách, zejména na bramborách. Původem je se Severní Ameriky. Evropou se začala tato mandelinka šířit v době po 1. světové válce, u nás se masově vyskytovala v 50-tých letech 20. století. Má nápadné, černožluté aposematické zbarvení. Larvy jsou oranžové. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Colorado_potato_beetle
Ligus pratensis (Linnaeus, 1758) Klopuška červená
Taxonomie: Heteroptera, Myridae
Typický zástupce čeledi klopuškovitých, která je druhově nejbohatší čeledí ploštic u nás. Hlava nese velké oči, jednoduchá očka chybí. Jsou to obvykle menší, slabě sklerotizované a pestře zbarvené ploštice. Jsou dobrými letci. Vyskytují se především v bylinné vegetaci, některé jsou dravé. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lygus_pratensis
Lilioceris lilii Scopoli, 1793 Chřestovníček liliový
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Netypicky vypadající mandelinka z podčeledi chřestovníčků (Criocerinae). Je nepříjemným škůdcem lilií, konvalinek a řebčíků, na kterých tmavě zbarvené larvy vykusují listy a květy. Larvy si nechávají trus nalepený na těle a pro ptáky jsou nepoživatelné. U nás se dosti hojně vyskytuje od dubna v zahradách, ve volné přírodě je u nás nehojný. Losiná u Plzně, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Další informace:
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Scarlet_lily_beetle
Limenitis camilla (Linnaeus, 1758) Bělopásek dvouřadý
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Motýl má nezaměnitelné zbarvení. Křídla nesou šikmé bílé pruhy na tmavě hnědém podkladu. Je typickým lesím motýlem světlin listnatých lesů, u nás doposud hojný v některých teplejších oblastech. Živnou rostlinou housenek je zimolez. Je rozšířen v celá Evropě kromě Skandinávie a oblasti okolo Středozemního moře. Lokálně může tvořit početné populace. Hlavní potravou imag je medovice mšic, vzácněji nektar z květů. Fotografovaný motýl je od Karlovy studánky v Českém krasu. Podobný bělopásek tavolníkový (Limenitis rivularis) je teplomilnější, známý z jižních Čech (Třeboňsko).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Limenitis_camilla
Liocarcinus pusillus (Leach,1815) Krab
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, Portunidae
Menší, lehce stavěný krab s plochým, tenkým a slabě otrněným karapaxem. Nohy jsou dlouhé, tenké, zploštělé a na posledním páru nesou ploutvičku. Druh je hojný na písčinách v malých hloubkách ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Liocarcinus_pusillus
Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer, 1828) Kamolep říční
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Hydrobiidae
Ulity jsou ploše kuželovité, silnostěnné, asi 12 mm vysoké, šedobílé a připomínají ulity mořských plžů. Druh obývá řeky v povodí Černého moře, druhotně i jinde. U nás je znám v okolí Lednice na jižní Moravě. Je jediným zástupcem podčeledi Lithoglyphinae (kamenolepovití) u nás. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lithoglyphus_naticoides
Lochmaea capreae Linnaeus, 1758 Bázlivec vrbový
Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae
Loripes lucinalis (Lamarck) – lucina
(Bivalvia, Lucinidae)
Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou mírně klenuté, bílé, tenkostěnné, hladké. Žije zahrabán do hrubě písčitého dna. Druh je rozšířena od Anglie do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761) Ohniváček černokřídlý
Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae
Menší, dosud hojný ohniváček s nevýrazným pohlavním dimorfismem. Živnou rostlinou housenek je šťovík. Samci často posedávají na vyvýšených rostlinách a sledují své teritorium. Druh je adaptován na prakticky všechny typy biotopů, nejčastěji jej najdeme na místech s řidší vegetací (pískovny, polní cesty, pastviny aj.). Druh je rozšířen spíše v nížinách, vystupuje však až do hor.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_phlaeas
Lycaena tityrus (Poda, 1761) Ohniváček černoskvrnný
Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae
Ohniváček s výrazným pohlavním dimorfismem. Samička (na fotografii) má svrchní stranu křídel s oranžovými skvrnami, samci jsou hnědofialoví, bez oranžových skvrn. Živnou rostlinou je šťovík kyselý a šťovík menší. Druh je nenáročný, vyskytuje se na suchých křovinatých loukách, lesních pasekách i vlhkých květnatých loukách. I když nepatří mezi ohrožené druhy, v intenzívně obhospodařované krajině mizí. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_tityrus
Lygaeus equestris (Linnaeus, 1758) Ploštička pestrá
Taxonomie: Heteroptera, Lygaeidae
Nápadná červeně skvrnitá, 11-12 mm dlouhá ploštice. Typickým znakem je bílá skvrnka na blanitých částech předních křídel. Vzhledem připomíná vroubenku červenou. Žije na travnatých místech a ve světlých lesích na různých bylinách, přednostně na tolitě lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Živí se rostlinnými šťávami tolice, v těle má proto přítomen jedovatý glykosid vincetoxin. Má schopnost vyluzovat sotva slyšitelné velice jemné zvuky. Řečko, ostrov Zakynthos, Amoudi.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lygaeus_equestris
Lygistopterus sanguineus (Linnaeus, 1758) Dlouhoústec krvavý
Taxonomie: Coleoptera, Lycidae
Štíhlý brouk s nápadně červenými podélně rýhovanými krovkami o délce těla až 11 mm.
Je častý na květech a bylinné vegetaci v lesích, zejména v blízkosti stinných vlhkých údolích. Dravá larva se vyvíjí ve vlhkém dřevě. Druh je rozšířen v Evropě, severní Africe a Asii. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://species.wikimedia.org/wiki/Lygistopterus_sanguineus
Lygocoris pabulinus (Linnaeus, 1761) Klopuška bramborová
Taxonomie: Heteroptera, Miridae
Klopušky (Miridae) jsou malé, obvykle pestře zbarvené, slabě sklerotizované ploštice. Setkáváme se s nimi nejčastěji na květech rostlin. Jsou býložravé, dravé i všežravé. Klopuška bramborová může škodit sáním na různých plodinách (angreštu, paprikách, bramborech). Svým zbarvením výborně splývá s pozadím. Řecko, Zakynthos, Amoudi.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lygocoris_pabulinus
Macoma balthica (Linnaeus) – telínka severní
(Bivalvia, Tellinidae)
Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, bílé, žluté nebo růžové, pokryté periostrakem. Žije na písčitém dně. Druh je rozšířen od arktického Norska do Portugalska, chybí ve Středomoří. Lokalita: Francie, Dieppe.
© M. Mergl, 2004
Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758) Dlouhozobka svízelová
Taxonomie: Lepidoptera, Sphingidae
Denní lišaj, který rychle létá a pomocí dlouhého sosáku saje nektar z trubkovitých květů. Na rozdíl od jiných lišajů je aktivní na plném slunci. Dokáže stát na místě a připomíná malého kolibříka. Je migrantem, který počátkem léta přilétá z jižní Evropy. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Hummingbird_hawk-moth
Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) Bourovec ostružiníkový
Taxonomie: Lepidoptera, Lasiocampidae
Poměrně statný motýl s rozpětím křídel až 66 mm. Na obrázku se sameček s nápadnými tykadly. Housenky žijí na různých bylinách a nízkých keřích. Dospělce najdeme na loukách, lesních okrajích, vřesovištích a rašeliništích. Samečci jsou aktivní v pozdním odpoledni a za soumraku. Bolevec, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Macrothylacia_rubi
Maja squinado (Herbst, 1788) Krab pavoučí
Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachiura, Majidae
Krab s trnitým karapaxem a dlouhýma nohama. Společně s několika podobnými druhy je běžný na skalnatém dně Středozemního moře. Je loven pro komerční účely. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Maja_squinado
Manulea lutarella (Linnaeus, 1758) Lišejníkovec hlinožlutý
Taxonomie: Lepidoptera, Actiidae
Menší jemný motýl s průměrem křídel do 28 mm. Je to rozšířený, ale nehojný druh lesostepních biotopů a skalních stepí. Housenka žije od září do června na lišejnících na zemi a na kamenech. Imaga létají od července do září. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Manulea_lutarella
Megalomus hirtus (Linnaeus, 1758) Denivka
Taxonomie: Neuroptera, Hemerobiidae
U nás jediný zástupce tohoto rodu denivek, nápadnější větší velikostí a tmavým zbarvením. Vyskytuje se ojediněle na okrajích lesů na celém našem území od července do srpna. Vyobrazený jedinec je fotografován na počátku dubna v Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
Melanostoma praemorsa (Linnaeus 1758) Piskořka
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Thiaridae
Gastropoda, Prosobranchia, Thiaridae
Sladkovodní druh s kuželovitou silnostěnnou ulitou, ústí je tmavé, barva ulity je tmavě hnědofialová. Obývají většinou subtropy a tropy, v Evropě je známo jen několik druhů ze Středomoří, dále se vyskytuje severní Africe, na Kypru, v Sýrii a Iráku.Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Algar).
© Michal Mergl, 2004
Melitaea athalia (Rottenburg, 1775) Hnědásek jitrocelový
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Tmavě zbarvený hnědásek o rozpětí křídel až 38 mm. Živnou rostlinou housenek je jitrocel kopinatý, černýš hajní, světlík lékařský a rozrazil rezekvítek. Je hojným druhem okraje lesů, okrajů lesních cest, světlin, vlhkých luk a rašelinišť. Druh je velmi rozšíření od nížin do hor. Na rozdíl od jiných hnědásků nepatří k druhům u nás ohroženým. Imaga létají od května do srpna a s oblibou usedají na vlhkou půdu. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Heath_fritillary
Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758) Chroust obecný
Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeoidae
Poměrně velký, všeobecně známý brouk, často se vyskytující ve větším počtu. Patří do čeledi vrubounovitých, u nás zastoupené asi 140 druhy. Brouci na jaře opouštějí půdní komůrku, kde přezimují. Za soumraku odlétají na žíroviště, kde se živí mladými listy a výhonky listnatých stromů. Podle klimatických podmínek trvá vývoj larvy v půdě tři nebo čtyři roky. Při masovém výskytu chroust může škodit, dnes je však v souvislosti s používáním pesticidů druhem v běžné kulturní krajině spíše nehojným. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chroust_obecn%C3%BD
Micrommata virescens (Clerck, 1757) Maloočka smaragdová
Taxonomie: Arachnida, Araneida, Sparassidae
Velký nápadně zeleně zbarvený pavouk. Samička (na obrázku) má zadeček jednolitě žlutozelený, sameček má na zadečku pestré hnědočervené pruhy. Druh je hojný na nízké vegetaci podél okrajů lesů, na pasekách a na vlhkých loukách. Je jediným zástupcem čeledi maloočkovitých u nás. Losiná u Plzně, září 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Micrommata_virescens
Mimas tiliae (Linnaeus, 1758) Lišaj lipový
Taxonomie: Lepidoptera, Sphingidae
Lišaj s rozpětím křídel až 75 mm. Je hojný v lipových alejích, v listnatých a smíšených lesích po celé Evropě a přilehlé části Asie, vyskytuje se i v Kanadě. Je zajímavý silnou barevnou proměnlivostí. Dospělci se objevují v květnu až červenci. Nečtiny.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mimas_tiliae
Misumena vatia (Clerck, 1757) Běžník kopretinový
Taxonomie: Arachnida, Araneida, Thomisidae
Světle zbarvený jedinec na konci větvičky jívy. Kořist lapá pomocí dvou párů dlouhých, do strany rozprostřených předních končetin na vnitřní straně vybavených trny. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia
Misumena vatia (Clerck, 1757) Běžník kopretinový
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Druh je schopný barvoměny. Na květech světlých potkáváme bělavé jedince, na květech žlutých nalezneme sytě žluté jedince. Změna barvy trvá asi dva týdny.
Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia
Misumena vatia (Clerck, 1757) Běžník kopretinový
Taxonomie: Arachnida, Araneida, Thomisidae
Velký běžník hojný na květech a nízké vegetaci. Je výrazný schopností barvoměny. Můžeme nalézt sytě žluté jedinec nebo jedince světle zelené až bílé jako je vyobrazená samička na obrázku. Plzeň-Košutka, duben 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia
Molorchus minor (Linnaeus, 1758) Polokrovečník menší
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Monachoides incarnatus (O.F. Müller, 1774) Vlahovka narudlá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Hygromiidae
Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774) Okrouhlice rybničná
Taxonomie: Bivalvia, Veneroida, Sphaeriidae
Menší sladkovodní mlž s tenkostěnnými lasturami o velikosti asi 9 mm. Je poměrně hojný na písčito-bahnitém dně okrajů rybníků, v odstavených ramenech a tůních. Je uváděn jako téměř ohrožený druh, ale snáší i silně eutrofizované vody. Zajímavostí je vývoj mladých jedinců v plášťové dutině mateřského jedince. Na Plzeňsku patří k hojným mlžům v kaskádě Boleveckých rybníků. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Musculium_lacustre
Myathropa florea (Linnaeus, 1758) Pestřenka smrtihlávka
Taxonomie: Diptera, Syrphidae
Velká zavalitá pestřenka s vosím vzezřením. Na hrudi je charakteristická skvrna připomínající kresbu hrudi lišaje smrtihlava. Je velká asi 12 mm. Je velmi plachá, hbitá a rychlá. Žije hojně na loukách, lesních okrajích a podél travnatých cest. Setkat se s ní můžeme od května do podzimu. Larvy jsou saprofágní a vyvíjejí se ve stojatých vodách s rozkládající se organickou hmotou. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Myathropa_florea
Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) Mravenec žahavý
Taxonomie: Hymenoptera, Formicidae
Drobný mravenec s nápadnou dvoučlánkovou stopkou na bázi zadečku a dlouhými trny na zadohrudi. Má žihadlo, jehož bodnutí je bolestivé. Je hojným druhem v lesích, často sedí na listech a větvičkách. Hnízdo si staví pod kameny, v trouchnivějících pařezech pod kůrou a na podobných místech. Vyhledává nektar, šťávy s rostlin, ale hlavní potravou je medovice vylučovaná mšicemi. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Myrmica_rubra
Nemobius sylvestris (Bosc, 1792) Cvrček lesní
Taxonomie: Ensifera, Gryllidae
Asi 10 mm dlouhý tmavý cvrček, se světlou skvrnou ve tvaru písmene Y na hlavě. Žije ve světlých, nejčastěji dubových lesích v pahorkatinách a nížinách. Pohybuje se velmi rychle. Je polyfágní. Srbsko.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Waldgrille
Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758) Adéla pestrá
Taxonomie: Lepidoptera, Adelidae
Pestře zbarvená adéla s rozpětím křídel asi 20 mm. Druh je typický pro vlhčí a stinné listnaté lesy, které mají v podrostu sasanku hojní. Samečci mají velmi dlouhá tykadla, samičky (na obrázku) mají tykadla kratší a ve své spodní části zesílená. Samečci časo víří ve vzduchu se široce roztaženými tykadly. Dospělé motýly potkáme v květnu a červnu. Losiná, 2005
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Longhorn_moth
Nezara viridula (Linnaeus, 1758) Kněžice zeleninová
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká zeleně zbarvená kněžice. Zbarvení poskytuje dokonalé maskování na listech vegetace v křovinatých stráních (makchiích). Je teplomilná, ale jako invazivní druh se postupně šíří a může se vyskytovat i na našem území. Řecko, Zakynthos, Amoudi.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Nezara_viridula
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) Křižák podkorní
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae
Větší křižák s nápadně plochým a tmavým zadečkem. Je běžný pod kůrou stromů, ale vyskytuje se i synantropně. Většinou se vyskytuje mimo síť, která může mít až 70 cm v průměru. Nečtiny.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuctenea_umbratica
Odontotarsus purpureolineatus (Rossi, 1790) Kněžice
Taxonomie: Heteroptera, Scuterellidae
Větší kněžice s pestrým zbarvením štítu a štítku. Štítek překrývá celý zadeček a je vzadu zúžený. Druh je hojný na teplých xerotermních stanovištích, u nás například na skalních stepích Českého krasu. Kotýz u Suchomast, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Odontotarsus_purpureolineatus
Oniscus asellus Linnaeus – beruška zední
(Crustacea, Isopoda, Oniscidae)
Větší zástupce stejnonožců, všeobecně rozšířený na vlhkých místech, v mechu a pod kameny na celém našem území. Má nápadně protažené postranní laloky hlavového štítu. Pereoin je jen slabě klenutý. Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Opatrum sabulosum (Linnaeus, 1761 ) Potemník písečný
Taxonomie: Coleoptera, Tenebrionidae
Ophidiaster ophidianus Lamarck, 1816 Hvězdice
Taxonomie: Asteroidea, Ophidiasteridae
Ophiothrix fragilis (Abildgaard, 1789) Hadice křehká
Taxonomie: Ophiuroidea, Ophiotricidae
Menší pestře zbarvená hadice s tenkými rameny pokrytými dlouhými trny. Je běžná pod kameny na skalnatém dně litorální zóny ve Středozemním moři a podél Atlantského pobřeží od Severního moře. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ophiothrix_fragilis
Orthezia urticae (Linnaeus, 1758) Toulice kopřivová
Taxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, Ortheziidae
Jeden z nepočetných zástupců čeledi u nás, s nápadně bílým tělem, Tělo toulice je pokryto voskovými destičkami, které za zadečkem vytvářejí dutou trubičku, která dala rodu název. Toulici zastihneme na kopřivách v proběhu léta a podzimu. Často potkáme vedle sebe velké i menší jedince, kteří sedí na stonku kopřivy.
Klentnice, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://species.wikimedia.org/wiki/Orthezia_urticae
Ostrea edulis Linnaeus, 1758 Ústřice obecná
Taxonomie: Mollusca, Bivalvia, Ostreidae
Palomena prasina (Linnaeus, 1761) Kněžice trávozelená
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Palomena viridissima (Poda, 1797) Kněžice zelená
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká zeleně zbarvené ploštice hojná na bylinách a křovinách. Přezimuje jako imago, nová generace se vyskytuje od června. Je jedním ze dvou zástupců rodu u nás. Je hojná po celém našem území, běžně v zahradách i ve volné přírodě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Palomena_viridissima
Paludicella articulata Keřnatenka bahenní
Taxonomie: Bryozoa, Cristellidae
Jediný zástupce této skupiny mechovek ve sladkých vodách. Zoaria tohoto druhu vytváří povlaky z řetízkovitě seřazených zooecií. Z hlavních větví odbočují postranní větve pod asi 60° úhlem. Tento druh nevytváří statoblasty. Zoaria tohoto druhu najdeme na zastíněných místech, nejčastěji na spodní straně kamenů v proudící vodě. Řeka Úslava, Plzeň, 2010.
© M. Mergl, 2013
Papilio machaon Linnaeus, 1758 Otakárek fenyklový
Taxonomie: Lepidoptera, Papilionidae
Jeden s nejkrásnějších evropských motýlů, s tmavými pásy na žlutém podkladu a dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je vynikajícím letcem, se schopností plachtění ve vzestupných vzdušných proudech, tzv. hilltopping. Vyhledává vrcholy kopců, kde si samečci vyhledávají samičku a chrání si teritorium před ostatními přilétajícími samečky. Housenka žije na různých miříkovitých rostlinách. U nás je tento druh chráněný zákonem. Ostrov Kréta, Faistos, 2010.
© M. Mergl, 2012
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Papilio_machaon
Patella coerulea - přílipka
(Mollusca, Gastropoda, Patellidae)
Předožábrý mořský plž s nízce až ploše kuželovitou uliou se silnými žebry. Plž je výborně přizpůsoben svým tvarem a silnou stěnou k životu v neklidné vodě příbojové zóny. Za odlivu je plochou nohy pevně přisát k podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
Patella vulgata Linnaeus, 1758 Přílipka miskovitá
Taxonomie: Gastropoda, Patellogastropoda, Patellidae
Plž s kuželovitou ulitou, který žije přichycen na skaliscích v příbojové zóně. Je druhem atlantského pobřeží. Během přílivu pomocí silné nohy dokáže popolézat a spásat řasy. Před odlivem se vrací na stejné místo. Noha, která má fukci silné přísavky, mu umožňuje přežít údery vln a prudké proudy příbojové zóny. Anglie, Dover, říjen 2002.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Patella_vulgata
Peneroplis, Ephidium, Ammonia, Adelosina, Triloculina
(Protozoa, Foraminiferida)
Foraminifery z porostu vochy (posidoniové louky) z mělkého moře v západním Středomoří
Vyobrazené foraminifery pocházejí ze Španělska (Denia).
Pentatoma rufipes (Linnaeus, 1758)
Kněžice rudonohá
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká ploštice žijící v korunovém patru listnáčů, nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, ale můžeme ji potkat i v ovocných sadech. Přezimuje jako imago. Je jediným zástupcem rodu u nás, dosti hojným na celém území. Často saje na mrtvém hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Forest_bug
Philaeus chrysops (Poda, 1761) Skákavka rudopásá
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Salticidae
Větší skákavka, u které je sameček nápadně červeně zbarven, samička je celá černá. Je výrazně teplomilným druhem, rozšířeným na skalnatých stráních a skalních stepích teplých oblastí. V Českém krasu zůstává doposud hojná na některých otevřených místech. Kořisti se zmocňuje stejně jako jiné skákavky krátkým skokem. Český Kras, Kotýz, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Philaeus_chrysops
Philodromus dispar Walckenaer, 1826 Listovník rozličný
Taxonomie:
Arachnida, Araneae, Philodromidae
Středně velký pavouk s plochým tělem a dlouhýma, do strana rozprostřenýma nohama. Je častý pod kůrou stromů a na kmenech. Rozšířený je po celé Evropě. Zbarvení těla je velmi proměnlivé, od hnědých barev k šedým odstínům. Povrch těla je hustě chlupatý. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Philodromus_dispar
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758) Levatka říční
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae
Ulita je levotočivá, má nízký kotouč a nafialovělé ústí. U lezoucího jedince je plášť vytažený do tří laloků přes okraj ústí. Obývá stojaté vody, často návesní rybníky. Je rozšířen po téměř celé Evropě. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Physa_fontinalis
Physella acuta (Draparnaud, 1805) Levohrotka ostrá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae
Ulita je levotočivá, má vytažený kotouč, na povrchu ulity je jemné mřížkování. Žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Původem je asi z jz. Evropy, u nás expanduje do narušených stanovišť jakými jsou zatopené lomy a pískovny. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta
Physella acuta (Draparnaud, 1805) Levohrotka ostrá
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae
Vodní plž s tenkou levotočivou ulitou, skrz kterou prosvítá skvrnitý plášť. Na hlavě má dlouhá nitkovitá tykadla. Druh je u nás nepůvodní, šíří se odpočátku 20. století a v posledních asi 30 letech je velmi běžným druhem. Vyskytuje se v lomech, pískovnách, rybnících, koupalištích a parkových jezírkách, ve kterých bývá nejhojnějším plžem. Plzeň, Bolevec.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta
Pieris napi (Linnaeus, 1758) Bělásek řepkový
Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae
Středně velký bělásek s nápadně černě lemovanými žilkami na spodní straně zadních křídel. Je všeobecně rozšířený na našem území. Vytváří dvě generace. Housenky se živí na brukvovitých rostlinách, jak planých (řeřišnice, česnáček, hulevníky, rukve, hořcice), tak na pěstovaných kultivarech brukve. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Green-veined_white
Pinna nobilis Linnaeus, 1758 Kyjovka šupinatá
Taxonomie: Mollusca, Bivalvia, Pinnidae
Mladý jedinec kyjovky na kamenitém mořském dně. Kyjovky jsou největší mlži Středozemního moře. Předním koncem lastur jsou zabořeny do usazenin na dně v hloukách až do 60 m. K pevnému přichycení napomáhá svazek byssových vláken, kterým jsou přichyceny ke kamínkům na dně. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pinna_nobilis
Pisaura mirabilis (Clerck, 1757) Lovčík hajní
Taxonomie: Arachnida, Pisauridae
Pavouk s délkou těla až 15 mm, sameček je mírně menší. Pavouk má výborné krycí zbarvení, v kombinaci hnědé, rezavé a bílé barvy s kresbou ve tvaru stromečku na zadečku. Zadeček je silně protažený. Druh bývá velmi hojný na vyšší bylinné vegetaci při okrajích lesů, cest a na loukách. Často ho nalezneme na porostech kopřiv a lopuchů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pisaura_mirabilis
Planorbis carinatus O. F. Müller, 1774 Terčovník kýlnatý
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Planorbidae
Vodní plž s plochou tenkostěnnou ulitou, s nápadným kýlem a nitkovitými tykadly. Velikost ulity je asi 10 mm. Tento terčovník je v ČR považován za ohrožený druh. Na Plzeňsku patří k hojným okružákům. Plzeň, Bolevec.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Planorbis_carinatus
Polistes gallicus Linnaeus, 1761 Vosík francouzský
Taxonomie: Hymenoptera, Vespidae
Vosík francouzský je podobný vosám, liší se dopředu i dozadu zúženým zadečkem. Hnízdo vosíků je z jediného plástu, nemá ochranný obal a je přichyceno krátkou stopkou. Hnízdo zakládá královna, která jediná přežívá zimu. Vosíci mají slabé žihadlo, které sotva propíchne lidskou pokožku. Je dravcem lovícím rozmanitý hmyz, sají i nektar z květů nebo se živí na přezrálém, hnijícím ovoci. Řecko, ostrov Zakyntos, vesnička Amoudi, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Polistes_gallicus
Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775) Modrásek jehlicový
Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae
Prakticky všudypřítomný modrásek, jehož živnou rostlinou jsou bobovité rostliny (tolice, jetel, štírovník, čičorka aj.). Je adaptován na nejrůznější typy otevřených bezlesých biotopů, včetně zemědělské krajiny a intravilánů měst a obcí. Larva přezimuje v mraveništích. Losiná u Plzně, léto 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_blue
Pomatias elegans (O. F. Müller, 1774)
Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae
Nápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným trvalým víčkem, někdy s ulitou hnědorůžové barvy. Je hojný v křovinatých makchiích ve Středomoří, u nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z chorvatského polostrova Istria (Rabac).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans
Pomatias elegans (O. F. Müller, 1774)
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Pomatiasidae
Nápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným víčkem. Je hojný na mořském pobřeží j. a jz. Evropy, zejména na vápencovém podkladu. U nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z Anglie (Dover).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans
Pontia daplidice (Linnaeus, 1758) Bělásek rezedkový
Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae
Porcellio scaber Latreille – beruška obecná
(Crustacea, Isopoda, Porcellionidae)
Epimerity tohoto stejnonožce jsou hrubě zrnité. Druh je dosti variabilní ve zbarvení, hnědě skvrnitý až skoro černý. Vyskytuje se na vlhčích místech, v mechu, pod kameny a ve vlhkých sklepích na našem celém území. Košutka u Plzně, září 2003.
© Michal Mergl, 2004
Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) Písečník novozélandský
Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Hydrobiidae
Zavlečený druh z Nového Zélandu (1850 v Anglii, dnes všude podél pobřeží kontinentální Evropy). Obývá brakické vody a vody silněji mineralizované. Je schopen partenogeneze s populacemi čítajícími i více než do 100 000 jedinci na 1 m2. U nás je druh znám z podkrušnohorských pánví a polabských nádrží, zatopených lomů a písníků, v současnosti i z Plzně. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia) ze zavodňovacích kanálů a stružek.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail
Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) Písečník novozélandský
Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Hydrobiidae
Drobný předožábrý plž, s poměrně silnostěnnou ulitou vysokou asi 6 mm. Má trvalé víčko. Má schopnost partenogentického rozmnožování a proto vytváří velmi početné populace. V naší fauně je nepůvodní. Poprvé byl zjištěn v ČR v roce 1981. Od té doby se šíří v zatopených pískovnách, rybnících s písčitým dnem a ve velkých řekách, zejména v Polabí a Poohří a v Berounce. Na Plzeňsku je znám z blízkého okolí Plzně a v řece Berounce. Plzeň, Bolevecké rybníky.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail
Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758) Slunéčko čtrnáctitečné
Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae
Silně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou ze šachovnicovitě rozmístěných černých a žlutých skvrn. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách, lesních pasekách i rumištích. Má několik generací za rok. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata
Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758) Slunéčko čtrnáctitečné
Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae
Asi 4 mm dlouhé, silně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou. U některých jedinců žlutá barva i úplně zmizí. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách i lesních pasekách. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata
Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776) Tesařík
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Jeden z hojným menších tesaříků ú velikosti až 9 mm. Imaga jsou od května do srpna hojná na květech a květenstvích chrastavce, maliníků, kopretin a různých druzích miříkovitých rostlin. Larvy žijí v půdě, kde se živí myceliem špičky obecné. Kuklí se v zemi. Druh je všeobecně rozšířený na okrajích lesů, pastvinách, loukách a mezích. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudovadonia_livid
Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776) Tesařík
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758) Slunéčko dvaadvacetitečné
Taxonomie: Coleoptera, Coccinellidae
Pyrgus carthami (Hübner, 1813) Soumračník proskurníkový
Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae
Soumračník skalnatých stepí a kamenitých drolin na vápencovém podkladě. Živnou rostlinou jsou mochny. Imaga létají rychle nízko při zemi a usedají na osluněné plošky s nízkou vegetací. U nás se jedná o velmi lokální druh, vázaný na některé oblasti termofytika, např. Český kras a České středohoří. Vyobrazený jedinec je z řeckého ostrova Lefkada.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Safflower_skipper
Pyrochroa coccinea Linnaeus, 1762 Červenáček ohnivý
Taxonomie: Coleoptera, Pyrochroidea
Reptadeonella violacea (Johnston, 1847) Mechovka
Taxonomie: Bryozoa, Cheilostomata, Adeonidae
Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763) Páteříček žlutý
Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae
Rhaphigaster nebulosa (Poda, 1761) Kněžice mlhovitá
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká kněžice žijící v křovinách, na bylinách a kmenech stromů. Je světle šedá, s jemnými černými tečkami. Sporadicky se vyskytuje v teplejších oblastech republiky. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. Na Plzeňsku je druh vzácný.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rhaphigaster_nebulosa
Rhynocoris iracundus (Poda, 1761) Zákeřnice červená
Taxonomie: Heteroptera, Reduviidae
Velká dravá ploštice. Její výstražné červeno-černé zbarvení je velmi proměnlivé. Je význačným druhem stepních stanovišť. Loví hmyz, který vyhledává v květech. Při neopatrném uchopení může citelně bodnout. Přezimují vajíčka, imaga se vyskytují od června. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus
Rhynocoris iracundus (Poda, 1761) Zákeřnice červená
Taxonomie: Heteroptera, Reduviidae
Velká dravá ploštice. Loví hmyz, housenky i imaga a nevyhýbá se ani druhům s jedovatou hemolymfou, jakými jsou slunéčka. Vyskytují se spíše jednotlivě a pro výstražné zbarvení se je jiné druhy hmyzu a drobní obratlovci vyhýbají. V okolí Plzně se z ní můžeme setkat na xerotermních lokalitách, například na stráních lomu v Ejpovicích, Litickém hradu aj. Fotografie je z Českého Krasu (Koukolova hora), červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus
Runcinia grammica (C.L. Koch, 1837) Běžník bělopásý
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Druh je nápadný zbarvením. Samička i sameček mají příčný bílý pruh v přední části hlavohrudi. Sameček se od samičky liší tmavším zbarvením. Ve Středomoří je hojný na bylinné vegetaci při pobřeží. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Runcinia_grammica
Rutpela maculata (Poda, 1761) Tesařík ozbrojený
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Barevně výrazný větší tesařík připomínající vosy. Je velmi variabilní ve tvaru a velikosti skvrn na krovkách. Imaga se vyskytují od června do srpna na květech a mohou mít význam i jako opylovači. Hostitelskou rostlinou larev jsou listnaté dřeviny. Vývoj probíhá ve vlhkém a tlejícím dřevě 2 až 3 roky. U nás je všeobecně rozšířeným druhem na lesních pasekách, lesních loukách, podél lesních cest od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rutpela_maculata
Salticus scenicus (Clerck, 1757) Skákavka pruhovaná
Taxonomie: Araneae, Salticidae
Skákavka s tělem dlouhým 5-9 mm a dlouhým černobíle pruhovaným zadečkem, hojný na stěnách budov, skal a podobných otevřených místech. Je jednou z našich nejhojnějších skákavek. Má dobrý zrak. Kořist a její vzdálenost zjistí pomocí nápadných, vpřed namířených očí. Kořisti se zmocňuje skokem. Plzeň, Lochotín. © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Zebra_spider
Saperda scalaris (Linnaeus, 1758) Kozlíček mramorový
Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae
Barevně výrazný a kresbou na krovkách dosti proměnlivý druh tesaříka. Obývá listnaté a smíšené porosty od nížin do hor. Imaga se vyskytují od dubna do června, nejčastěji na větvích a listech listnatých dřevin. Larvy žijí pod kůrou různých druhů listnáčů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozl%C3%AD%C4%8Dek_mramorov%C3%BD
Scaeva pyrastri (Linnaeus, 1758) Pestřenka hrušňová
Taxonomie: Diptera, Syrphidae
Středně velká pestřenka o velikosti 10-15 mm s výraznými světle žlutými skvrnami na černém podkladu připomínající vosu. Oči jsou ochlupené. Setkat se s ní můžeme nejčastěji za slunečných dnů na loukách, na lesních okrajích a v zahradách. Larvy jsou nazelenalé, dravé a živí se mšicemi. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2005
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Scaeva_pyrastri
Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790 Člunotvarec čtyřskvrnný
Taxonomie: Coleoptera, Scaphidiidae
Scolopendra cingulata Latreille, 1829 Stonoha páskovaná
Taxonomie: Chilopoda, Scolopendridae
Velká stonožka o délce až 10 cm. Má variabilní zbarvení, někdy s nápadně oranžovými tykadly a vlečnými nohami. Je hojná ve Středomoří pod kameny v sutích a v křovinatém porostu, zejména na suchých místech. Její kousnutí je bolestivé a doprovázené slabší otravou jedem z kusadel. U nás tento druh nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Scolopendra_cingulata
Schiffermuelleria scharfferella (Linnaeus, 1758) Krásněnka podkorní
Taxonomie: Lepidoptera, Oecophoridae
Drobný motýl čeledi druhově početné čeledi (v Evropě 126 druhů v 36 rodech). Všichni motýli jsou drobní. Vyobrazený druh je dlouhý asi 11 mm a jeho larvy žijí v tlejícím dřevě. Dospělci jsou poměrně hojní v červnu a červenci. Losiná u Plzně, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Schiffermuelleria
Sicus ferrugineus (Linnaeus, 1761) Očnatka
Taxonomie: Diptera, Conopidae
Tmavě zbarvená očnatka se zadečkem silně stočeným pod tělo. Je dosti hojná na květech rostlin, zejména chrastavců a hvězdnicovitých rostlin. Vyskytuje se na lesních světlinách, suchých lukách, výslunných stráních a mezích. Její larvy parazitují v larvách čmeláků. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sicus_ferrugineus
Sphaerechinus granularis (Lamarck, 1816) Ježovka obecná
Taxonomie:
Echinoidea, Taxopneustidae
Větší ježovka s kratšími černofialovými trny které jsou na konci bělavě zbarvené. Na svém povrchu často nese prázdné lastury nebo kousky mořských travin. Patří k běžným druhům litorální zóny Středozemního moře. Žije od hloubky několika metrů na kamenitém a hrubě písčitém dně. Jónské moře, Zakynthos.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sphaerechinus_granularis
Spilostethus saxatilis (Scopoli, 1763) Ploštička luční
Taxonomie: Heteroptera, Lygaenidae
Asi 1 cm dlouhá, nápadně červeno-černě zbarvená ploštice. Tento typ zbarvení a vzoru, u středně velkých ploštic velmi rozšířený, signalizuje na dálku nebezpečnost a současně rozbíjí obrys těla případné kořisti. Druh není příliš hojný a preferuje teplá stanoviště křovinatých strání. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
http://en.wikipedia.org/wiki/Spilostethus_saxatilis
Staphylinus caesareus Cederhjelm, 1798 Drabčík zdobený
Taxonomie: Coleoptera, Staphylinidae
Velký drabčík (délka až 28 mm) s hnědými, zlatavě ochlupeným krovkami a zadečkem. Rychle se pohybuje ve svrchní vrstvě půdy a pod kameny, kde pátrá do drobné kořisti. Je všeobecně rozšířeným druhem na polích, hájích parcích a zahradách. Je dobrý letec, s křídly složenými pod zkrácenými krovkami. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Kaiserlicher_Kurzfl%C3%BCgler
Stenoptilia bipunctidactyla (Scopoli, 1763) Pernatuška tečkovaná
Taxonomie: Lepidoptera, Pterophoridae
Pernatušky mají typická křídla, která jsou rozdělana u prvého páru křídel na tři, u druhého páru na dva peříčkovité laloky. Nohy jsou velmi dlouhé, tenké a otrněné. Housenky se vyvíjejí na různých bylinách. Nesnadno se určují, u nás je známo asi 60 druhů této čeledi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Stenoptilia_bipunctidactyla
Succinea putris (Linné, 1758) – jantarka obecná
(Gastropoda, Pulmonata, Succineidae)
Plicnatý plž s tenkou, jantarově žlutou průsvitnou ulitou, vyskou asi 20 mm. Je hojný na listech vegetace v blízkosti vod, mokrých loukách, v údolích potoků a při okrajích rybníků.
Líně u Plzně, srpen 2005.
© Michal Mergl, 2007
Tettigonia viridissima Linnaeus, 1758 Kobylka zelená
Taxonomie: Ensifera, Tettigonidae
Velká kobylka s celkově zeleným tělem a dlouhými křídly. Pouze svrchní strana štítu nese hnědavé skvrny. Tykadla jsou dlouhá, niťovitá. Ústní ústrojí je kousací a kobylka jím loví drobné živočichy. Druh je hojný a všeobecně rozšířený na loukách, polích a v zahradách. V podvečer hlasitě striduluje na větvích stromů a křovin. Vytváří jedinou generaci, dospělci se vyskytují od července do října. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Tettigonia_viridissima
Theodoxus danubialis (C. Pfeiffer, 1828) Zubovec dunajský
Taxonomie: Gastropoda, Neritaemorpha, Neritidae
Ulity jsou silnostěnné, příčně pruhované, z výrazným zubem v ústí. Žije na kamenech ve větších řekách povodí Dunaje (Slovensko, Balkán, Severní Itálie). U nás je znám z dolního toku Moravy u Břeclavi. Vyobrazené ulity pochází ze Slovenska (Bratislava).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Theodoxus_danubialis
Thomisus onustus Walckenaer, 1806 Běžník květomilný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Pestře zbarvený běžník z nápadným trojúhelníkovitým zadečkem. Zbarvení kolísá do krémové do žluté a kropenatě růžové. Podobně jako běžník kopretinový, i tento druh žije na květech, kde číhá na kořist přilétající sát nektar. Je teplomilný, u nás je běžný v teplejších oblastech (např. Český Kras). Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Thomisus_onustus
Thymelicus lineola (Ochlosenheimer, 1808) Soumračník čárečkovaný
Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae
Drobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Má kyjovitá tykadla. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek, bojínek aj.). Samci jsou výrazně teritoriální, ze svých teritorií vyhánějí jiné samce i jiné druhy hmyzu. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper
Thymelicus lineola (Ochlosenheimer, 1808) Soumračník čárečkovaný
Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae
Drobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy,válečky, jílek, bojínek aj.). V klidu mají motýli zvláštně podsunutá zadní křídla křídla pod přední pár křídel. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper
Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808) Soumračník čárečkovaný
Taxonomie: Lepidoptera, Hesperidae
Menší druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách a pasekách v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek aj.). Skryje u Křivoklátu.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper
Thymelicus sylvestris (Poda, 1761) Soumračník metlicový
Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae
Menší, asi 1,5 cm dlouhý motýl druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách, pasekách a lesostepích v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy, především medyněk vlnatý. Přezimuje housenka. Skryje 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Small_skipper
Timandra comae Schmidt, 1931 Žlutokřídlec šťovíkový
Taxonomie: Lepidoptera, Geometridae
Píďalka s rozpětím křídel asi 25 mm. Na křídlech je výrazná hnědočervená příčka. Housenka se živí šťovíkem a rdesnem. U nás má dvě generace. Osídluje travnaté a křovinaté biotopy, řídké lesy a zahrady. Je typickým druhem v noci lákaný na umělé osvětlení. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Blood-vein
Trachys minutus minutus (Linnaeus, 1758) Krasec
Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae
Malý, zavalitý krasec dlouhý asi 2,5-3,5 mm. Jeho larva minuje na listech bříz, vrb, habrů. S imagy se setkáme na listech a větvičkách těchto dřevin od dubna. Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Trachys_minutus
Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)
Pestrokrovečník včelí
Taxonomie: Coleoptera, Cleridae
Jeden s nejkrásnějších evropských brouků, s nápadnými červenými příčkami na krovkách. Patřil k běžným druhům na pasekách a lesních loukách, bohužel dnes mizí. Ve květech loví drobný hmyz. Samičky kladou vajíčka do hnízd divokých včel. Larvy požírají včelí plod a posléze se v plástech i kuklí. Skryje, údolí Zbirožského potoka, červenec 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Trichodes_apiarius
Tripocopris vernalis Linnaeus, 1758 Chrobák jarní
Taxonomie: Coleoptera, Geotrupidae
Zavalitý, asi 2 cm dlouhý brouk čeledi chrobákovitých. Je nápadný silně klenutým tělem s mělce rýhovanými krovkami a kovovým leskem. Má silné, k hrabání přizpůsobené nohy. Živí se trusem (tzv. koprofágie). Často se s ním můžeme setkat na lesních cestách a ve světlých lesích. Pod kupkou trusu vyhrabou hlubokou chodbu s bočními chodbičkami, do kterých zavlečou trus a na konce chodbiček nakladou vajíčka. Vývoj larvy trvá dva až tři roky. Druh je všeobecně hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Trypocopris_vernalis
Troilus luridus (Fabricius, 1775) Kněžice zrnitá
Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae
Velká ploštice, s délkou těla až 12 mm žijící na listnatých stromech v lesích. Je nápadná pilovitě zubatým předním okrajem štítu a párem hrbolů při jeho předním okraji. Saje na jiném hmyzu. Je druhem pahorkatin a hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Troilus_luridus
Tropinota hirta (Poda, 1761) Zlatohlávek huňatý
Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeida
Druh připomínající zlatohlávky, nápadný dlouhými odstávajícími chloupky. Má tmavohnědou barvu těla, s bílými skvrnami na krovkách a kýlem na štítu. Larvy se živí kořínky rostlin, dospělý brouk se živí nektarem. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech našeho území brzy na jaře. S výjimkou vysokohorských oblastí je hojně rozšířen v Evropě a byl zavlečen i do Severní Ameriky. Fotografovaný jedinec je z Mikulova na jižní Moravě.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://it.wikipedia.org/wiki/Tropinota_hirta
Tudorella ferruginea (Lamarck, 1822)
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Pomatiidae
Druh podobný druhu P. elegans, ulita je štíhlejší a vyšší. Je rozšířen v makchiích, pod kameny a v křoviscích na východních Baleárských ostrovech. Vyobrazené ulity pochází z Menorky.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_ferruginea
Tudorella sulcata (Draparnaud, 1801)
Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae
Druh podobný druhu P. elegans, liší se výraznou spirální ozdobou a je více xerotermní. Je rozšířen na středomořském pobřeží a ostrovech (Provence, Korsika, Sardinie, Malta, Sicilie), ojediněle i ve Španělsku, Portugalsku a východním Alžírsku. Vyobrazené ulity pochází ze Sardinie.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_sulcata
Valvata cristata O.F.Müller, 1774 Točenka plochá
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Valvatidae
Ulita je drobná, terčovitá, s hluboce vpadlým kruhovitým víčkem. Je hojný v tůních a mělkých mokřadech podél velkých řek na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Lobzy).
Valvata piscinalis (O. F. Müller, 1774) Točenka kulovitá
Taxonomie: Gastropoda, Ectobranchia, Valvatidae
Ulita je nízce kuželovitá ulita, rohové až šedozelené barvy. Žije v řekách, na jejichž dně se točenka zahrabává do bahna. U nás je druhem hojným ve velkých řekách v Čechách i na Moravě. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Valvata_piscinalis
Vanessa cardui (Linnaeus, 1758) Babočka bodláková
Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae
Velká babočka z nezaměnitelnou kresbou. Housenka je polyfágní, u nás se živí především na bodlácích a pcháčích. Na jaře přilétají imaga z jihu, až ze severní Afriky, na podzim se část populace vrací zpět do Středomoří. Druh je v určité době, u nás v červnu a červenci, všudypřítomným a hojným migrantem. Losiná u Plzně, červenec 2003.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Painted_lady
Vanessa atalanta Linnaeus – babočka admirál
(Lepidoptera, Nymphalidae)
Větší babočka s nezaměnitelnou barevnou kresbou. Patří mezi migranty, kteří se u nás objevují v květnu a červnu. Dospělé motýly druhé generace často najdeme sát na hnijícím ovoci. U nás motýli dokáží přezimovat jen výjimečně. Housenky se vyvíjejí na kopřivách. Lovoš, 2005.
© Mergl, 2005
Vespa crabro Linnaeus, 1758 Sršeň obecná
Taxonomie: Hymenoptera, Apocrita, Vespidae
Velká, až 35 mm dlouhá sociálně žijící vosa, u nás ve dvou subspeciích. Vyobrazený poddruh je V. crabro germana, s hnědou kresbou ve tvaru V na středohrudi. Obývá lužní a dubové lesy, ovocné sady a zahrady. Rozšířena je v Evropě, v mírném pásu Asie, severní Afriky a v Severní Americe. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/European_hornet
Viviparus acerosus (Bourguignat, 1862) Bahenka uherská
Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Viviparidae
Ulita je velká, s volně se dotýkajícími se závity, se žlutozeleným podkladem, někdy se třemi zřetelnými rudohnědými spirálními pruhy. Je druhem povodí Dunaje, u nás je znám z okolí Lednice. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary).
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Viviparus_acerosus
x
(Bivalvia)
Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, nažloutlé, tenkostěnné. Žije zahrabán do písčitého dna. Druh je rozšířena xx, chybí ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia.
© M. Mergl, 2004
Xerolenta obvia (Menke, 1828) – suchomilka obecná
(Gastropoda, Pulmonata, Higromiidae)
Suchomilka má nápadnou, ploše stlačenou ulitu o průměrub asi 17 mm, s nápadnými hnědými pásky na bílém podkladu. Druh je hojný na skalních stepích a suchých stráních v teplých oblastech, avšak zdá se, že v posledních desetiletích ustupuje. Beroun, Lištice.
© M. Mergl, 2005
Xylocopa violacea (Linnaeus, 1758) Drvodělka fialová
Taxonomie: Hymenoptera, Anthophoridae
Velká samotářská včela s délkou těla až 3 cm. Obývá výslunná místa stepního charakteru. Potravou je pyl a nektar. Jméno drvodělka dostala podle toho, že silnými kusadly vyhryzává do větví, starých kmenů nebo sloupů až 30 cm dlouhou chodbu, rozdělí ji přepážkami na 10-15 komůrek a do drti naklade po jednou vajíčku v každé komůrce. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntosu v Řecku, u nás se drvodělky vyskytují jen na nejteplejších místech na jižní Moravě (Pavlovské vrchy). © Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Xylocopa_violacea
Xylodrepa quadripunctata (Linnaeus, 1758) – housenkář čtyřtečný
(Coleoptera, Silphidae)
Charakteristický zástupce čeledi mrchožroutovitých se čtyřmi černými tečkami na krovkách. Dosahuje délky asi 12-14 mm. Žije převážně v dubových lesích, kde loví housenky obalečů a píďalek, mšice, larvy brouků a dalšího hmyzu. I když je všeobecně rozšířený, nepatří k hojným broukům. Srbsko, červen 2004.
© Michal Mergl, 2004
Xysticus cristatus (Clerck, 1757) Běžník
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Sameček menšího běžníka, který má typicky hnědo-bíle skvrnitý zadeček a hlavohruď. Za teplých podzimních dnů vylézá na vyšší vegetaci, na jejímž vrcholu vypouští vlákno. To plní funkci padáku, která jej přenese na nové místo. Losiná u Plzně.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus
Xysticus cristatus (Clerck, 1757) Běžník obecný
Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae
Větší běžník, hojný na loukách, pasekách a okrajích lesů od jara do podzimu. Na rozdíl od jiných běžníků u něj převládá hnědé krycí zbarvení. Na hlavohrudi je dobře patrných osm jednoduchých očí ve dvouřadách. Na květech a travách číhá na kořist, které se zmocní krátkým výpadem a uchopením předními otrněnými končetinami. Druh patří k nejhojnějším zástupcům čeledi u nás. Losiná u Plzně, srpen 2004.
© Michal Mergl, 2004
WEB:
https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus
Yungia aurantiaca (Delle Chiaje, 1822) Ploštěnka
Taxonomie: Platyhelminthes, Turbellaria, Polycladida, Pseucerotidae
Oranžově zbarvené ploštěnka s 2 až 6 cm dlouhým lupenitým tělem. Snadno se dokáže protáhnout skulinami a schovat se do štěrbin na skalnatého pobřeží. Druh je rozšířen ve Středozemním moři. Chorvatsko, Kanegra 2007.
© M. Mergl, 2007
WEB:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Yungia_aurantiaca
Zonitoides nitidus (O.F. Müller, 1774) Zemounek lesklý
Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Zonitidae
Zygaena filipendulae Linnaeus, 1758 – vřetenuška obecná
(Lepidoptera, Zygaenidae):
Vřetenuška s délkou křídla asi 2 cm. Je hojným druhem na suchých loukách. Díky schopnosti vylučovat kyanovodík jsou vřetenušky jedovaté. Nejsou proto plaché. Mají nápadné výstražné zbarvení. Český kras, Kotýs.
© Michal Mergl, 2005
Zygaena filipendulae Linnaeus, 1758 – vřetenuška obecná
(Lepidoptera, Zygaenidae):
Vřetenuška má nápadně velká, kyjovitě zakončená tykadla. Český kras, Kotýs.
© Michal Mergl, 2005
© 2016 Tomáš Jakeš a Jan Hodinář